Thank You For Nothing

267 9 0
                                    

Ráno mě budí tahání za ruku, a tak otevírám oči. Vedle postele stojí malá Penny a pokouší se mě vzbudit. "Eloid." Šeptá. Když se trochu probouzím a pořádně otevírám oči, tak za sebou někoho cítím. Panebože, to je ten Australan? Ležím na prostředku postele, zády k Danielovi, a ten je ke mně zezadu natisklý, a levou ruku má danou přese mě. Jeho teplý hrudník cítím i přes pyžamové tričko.

"Copak je, princezno, máš hlad?" Šeptám a Penelope tiše přikyvuje. Co nejopatrněji se tedy - i když nedobrovolně, dostávám z Danielova spícího objetí a tiše se převlékám do upnutých kraťas a většího trička, a to hlavně proto, že před snídaní se musím ještě protáhnout a pořádně rozhýbat.

"Tak pojď, půjdeme něco ulovit do kuchyně." Dávám jí pusu na čelo a společně jdeme pryč z pokoje.

"To máš ve zvyku, někoho zneužít a pak ráno utéct?" Slyším, když jsem skoro u dveří.

"Ještě je brzy, spi!" Zasmála jsem se a chci odejít z místnosti, ale nejmladším obyvatelem tohoto domu jsem zastavena. Penelope běží zpátky k Danielovi a pokouší se ho přikrýt, a kouká na mě, abych jí pomohla. Já přecházím k posteli a společně Daniela pořádně balíme do peřiny.

"Aby se ti lépe spinkalo." Pošeptala mu Penelope a potom společně scházíme dolů do kuchyně, kde na mě na troubě svítí 05:12 hodin. Wow, to je opravdu brzy, ale na druhou stranu je dnes závodní den a já musím stihnout spoustu věcí. Penelope si sedá na jednu z jídelních židlí, která je u stolu v kuchyni a usmívá se na mě. Podle jejích pokynů připravuji křupinky s mlékem a krájím ovoce, které budeme snídat. Když se na ni ale otáčím, tak na vedlejší židli vedle ní sedí Daniel, a široce se usmívá. Jeho vzhled je doplněný o tričko, rozcuchané vlasy, zářící úsměv a ospalé oči. Připravuji tedy další porci, a dávám jí před ně dva.

"Vůbec nás neposlouchá, že má ještě spinkat." Zamračila se Penny na Daniela, který snídá vedle ní.

"Viď, to je hrůza!" Přitakávám jí z druhé strany stolu a sleduji ho, jak mě také sleduje. NE-O-DO-LA-TEL-NÝ. Jednoduše - Ricciardo.

"A ty nebudeš papat?" Ptá se Penn a já s úsměvem vrtím hlavou.

"Nebudu, zlatíčko, dám si později." S úsměvem jí odpovídám a Daniel jí něco šeptá.

"Danny říká, že si nedáš, a že budeš mít celý den hlad. Tak my si taky nedáme." Smutně na mě kouká a já se na ně oba dva zasmála.

"Dobře, vyhráli jste!" Se smíchem si dávám i sobě jednu porci a po společné snídani už musím začít fungovat. "Jdi si ještě odpočinout, dnes bude dlouhý den." Koukám na Daniela, zatímco on mě jen sleduje. "Tak jo, měl si šanci na útěk, teď už není cesty zpět." Zasmála jsem se a dávám si vlasy do culíku. On na mě jen nechápavě kouká a já se znovu zasmála. "Šup, šup, ranní lekce jógy."

"Anoooooooo." Nadšeně skáče Penelope a tleská.

Zatímco jsem já s Danielem cvičila, tak Penny se k nám přidala, ale s tím rozdílem, že si u nás chvilku hrála s panenkami, potom s kočkami, a nakonec s námi i chvilku cvičila. Během další hodiny se vzbudil i Max s Kelly, kteří se k nám připojili do obýváku.

"Jak se ti spinkalo?" Usmívá se Kelly na svojí dceru, zatímco si nalévá ranní kávu.

"Skvěle! Spinkala jsem s Ellie." Široce se usmívá, když jedné ze svých panenek češe vlasy.

"Eloid, prosím promiň." Ihned se mi Kelly omlouvá a já se zasmála.

"Vůbec se neomlouvej, alespoň jsem se večer sama nebála v posteli!" Křením se zpátky na Penn.

My life with Formula 1Kde žijí příběhy. Začni objevovat