Teenage Complications ✔

"what was your childhood like?"

Spencer

Pár vteřin jsem na ní němě koukal, dokud si mě nevšimla. V momentě, kdy se mnou navázala oční kontakt, tak polekaně vypískla a rychlým pohybem přes sebe přetáhla deku, na které doteď ležela. Tím rychlým pohybem shodila z postele knížku, které se doteď horlivě věnovala.

"Co tady děláš?" vyjekla a postavila se na nohy, přičemž jí deka mírně sjela a já tak měl opět výhled na její tělo.

Ona mi to snad dělá schválně.

"Klepal jsem," zachraptěl jsem a snažil se myslet na všechny antisexualní věci, které mě v tu chvíli dokázali napadnout.

Parker

Raphael.

Nahej Parker.

Nahej Raphael.

Fajn, to by šlo.

Pro jistotu jsem ještě odvrátil pohled. Zeď byla pro mě najednou nejzajímavější věcí v pokoji. Ne, že bych si neužíval pohled na polonahou Bellu, ale zrovna dvakrát mi to nepřidávalo v mé sebekontrole. Která nebyla poslední dobou právě největší.

"Uh, fajn. Co potřebuješ?" vydechla a já se na ní znovu podíval, naštěstí už na sobě měla triko a kraťasy.

"Parker mi dal stažené díly Lokiho, tak jsem se..." Zasekl jsem se v půlce věty, když na mě Bella vykulila ty velké oči.

"Já na to úplně zapomněla! Jak jsem na to mohla zapomenout?"

"No," uchechtl jsem se. "Tak jsem se chtěl zeptat, jestli se na to nechceš podívat?" Pokrčil jsem ledabyle rameny. Bella si mě změřila pohledem.

"A co je tohle?" naklonila hlavu na stranu a stále si mě nedůvěřivě prohlížela.

"Gin," uchechtl jsem se a následně se vydal k její posteli, abych na noční stolek mohl vše vyskládat.

"A ten jsi donesl proč?" nadzvedla obočí.

"Jen tak, měl jsem na něj chuť."

"Aha," pokývala hlavou.

"Takže..." Nestihl jsem nic dalšího říct, protože se celým pokojem rozeznělo vyzvánění mého mobilu. Vytáhl jsem jej z kapsy a hovor přijal.

"Ano?"

"Spenceree!" vyjekl nadšený hlas mojí malé sestry a mně se okamžitě roztáhly rty do úsměvu.

"Ahoj, Grace, jak se máš?" zeptal jsem se a přitom se díval na Bellu, všiml jsem si, že při vyslovení jejího jména se jí rozšíříly zorničky.

"Dobře! Ale mamka mě štve," zabrblala a já se musel zasmát.

"Co zase provedla?"

"Poža-pořád po mně chce, abych si uklízela pokoj." Grace se konečně naučila vyslovovat r a ř, ale občas ještě šišlala a přeříkávala se. Takže jí máma nutila, aby se hned opravovala a snažila se to vyslovit správně. Což byla ale celkem otrava, protože než se občas vyžvejkla...

"No to je strašný."

"Je. Chtěla jsem jít ven, hrát si s Mindy, ale ona mi to nechtěla dovolit," zakňučela a já se musel zasmát.

"Tak proč sis ten pokoj neuklidila?"

"Nechtělo se mi," řekla jednoduše a já pobaveně zavrtěl hlavou. "A co ty teď děláš?"