"can i ask you for something?"

5.9K 245 43
                                    

Spencer

Pár vteřin na mě koukala a následně přikývla. V ten moment mé rty byly na jejich, drsně jsem se k nim přisál, zapletl jsem jí ruku do vlasů, abych si jí přitáhl ještě blíže k sobě. Hrubě jsem jí líbal, občas jí skousl ret mezi zuby, což doprovázelo její tiché zakňučení, v jeden moment už jsem to nevydržel. Věděl jsem, že jsem dnes neplánoval nic většího. Ale celý večer se nevyvíjel zrovna podle mých plánů. Za což jsem byl rád. Zvedl jsem se na nohy a chytil jí za ruku, abych jí postavil taky, zmateně na mě koukala a já se nezmohl na nic jiného, než rychlé uculení a už jsem byl opět přilepený na jejich rtech. Odmítal jsem promluvit, moc dobře jsem si uvědomoval, že jakoukoli připomínkou, kterou jsem měl teď na jazyku, bych to akorát tak posral.

Začal jsem pomalým krokem couvat, že tam na zemi leží nedopité sklenice a papír a jejími otázkami mi bylo u prdele. Když jsem zády narazil do dveří, tak jsem je prudce otevřel a vtáhl jí dovnitř. Zabouchl jsem za námi dveře nohou a opět se věnoval čistě jen jí. Svýma rukama jsem sjel na její zadek, který jsem prvně pevně stiskl a následně jí zvedl do vzduchu. Okamžitě obmotala své nohy kolem mých boků a já se pomalým krokem vydal do schodů. Když jsem málem spadl, tak za doprovodu jejího smíchu jsem své rty odtáhl od těch jejich a věnoval se cestě.

"Víš, že bych sem došla i po svých?" zasmála se a já na ní vrhl naštvaný pohled, když jsem jí postavil opět na nohy před svým pokojem.

"Jak moc jsi opilá?" zeptal jsem se.

"Vůbec," špitla. "Měla jsem skleničku a půl zředěného gina, vážně si myslíš, že vydržím tak málo?" zeptala se pobaveně, když jsem si jí nedůvěřivě měřil. Potřeboval jsem, aby byla střízlivá. Nehodlal jsem riskovat, že toho bude ráno litovat a svede to na opilost. Zapřel jsem se rukou vedle její hlavy a sklonil se k ní.

"Co cítíš k Dylanovi?" zeptal jsem se potichu, lepší otázka mě v ten moment nenapadla a já si potřeboval zjistit její opilost na její reakci.

"Děláš se srandu?" zamračila se na mě, "O tom jsme se snad už bavili, musíš to zas vy..." Se smíchem jsem jí umlčel svými rty. Chvíli se bránila, ale nakonec se tomu poddala a opět se uklidnila.

"Máš poslední možnost to odříct, jakmile tě vtáhnu do toho pokoje, tak budeš jen moje a nepustím tě z tama," zavrčel jsem proti jejím rtům a ona se potichu zasmála.

"Já vím," zašeptala a přisála se k mým rtům, což jsem bral jako odpověď. Otevřel jsem dveře od svého pokoje a opět jí nadzvedl, aby si mohla obmotat nohy kolem mých boků, hlasitě jsem za námi zabouchl dveře a vydal se s ní k mé posteli. Hodil jsem jí na postel a okamžitě byl na ní. Veškeré zbytky mé sebekontroly jsem nechal za dveřmi.

Jak to bylo dlouho, kdy jsme spolu naposledy spali? Jak to bylo dlouho, kdy jsem spal s nějakou jinou?

Nedokázal jsem se udržet. Mé tělo ovládala ta dlouho potlačovaná nadrženost.

"Spencere," zakňučela, když jsem jí drsně skousl kůži na krku. Odtáhl jsem se od ní a s úšklebkem jí přetáhl triko přes hlavu, odhodil jsem ho někam za sebe a stejnou cestou ho následovalo to mé, samozřejmě jsem nezapomněl ani na její podprsenku. Opět jsem se k ní sklonil a začal jí hladově líbat, její prsty se objevily na mém břiše a přejížděly po něm, dokud jsem opět nesjel svými rty na její krk a následně k jejím prsům, v ten moment se její nehty zařezaly do mé kůže.

Věnoval jsem se svými rty celému jejímu tělu. Když na zemi skončily i ty její nechutně krátké kraťasy, spokojeně jsem se začal věnovat jejím stehnům. Potichu vydechla a já k ní zvedl pohled, hlavu měla zakloněnou a oční víčka tiskla k sobě.

Teenage Complications ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat