~ 1. ~

607 23 18
                                    


Harrymu se líbil chlapec s modrýma očima.

Líbilo se mu, jak jeho vlasy vypadaly jako peříčka na jeho plyšové kachničce. 

Líbilo se mu, jak byly jeho ruce malé a hebké, a že se nestyděl začít si cucat palec před dospělými.

Měl rád způsob, jakým se jeho obočí krabatila a jak si kousal ret když četl knížku, a měl rád, jak působivě při tom vypadal, protože Harry ještě neuměl číst knížky s kapitolami.

Líbil se mu způsob, jakým nosil ty hebké, jemné boty, co vypadaly jako papuče jeho sestry, boty, co byly pojmenované po jeho oblíbeném strýčku Tomovi.

Líbilo se mu, jak snědá byla pokožka toho chlapce oproti té jeho. Líbilo se mu, jak vypadala jako karamel, který mu jeho maminka nosila z obchodu se suvenýry a jak Harryho pokožka vypadala jako mléko, jaké Harry už nemohl pít, protože doktoři říkali, že by mohlo ublížit jeho bříšku. 

Měl rád, jak byly chlapcovy nehty růžové a silné, a to bylo dobře, protože Harry potřeboval poblíž někoho, kdo by mu pomohl rozvázat tkaničky na jeho nemocniční košili, protože jeho vlastní nehty byly příliš bílé a slabé.

Líbil se mu chlapec s modrýma očima, protože když se zeptal, proč Harry nemá vlasy a Harry mu řekl, že zmizely, vše co řekl bylo, “Cool.”  

A pak si Harry připadal cool, jako červený Power Ranger, a když to řekl tomu chlapci, jeho tváře se nad tím změnily na barvu rtěnky jeho maminky a pak přinesl všechny své Power Rangery a vyskládal je Harrymu na klín. Harry měl toho chlapce rád, protože byl jediný v celé nemocnici, kdo si s ním chtěl hrát. 

Opravdu se mu líbil způsob, jakým chlapcovo jméno znělo na jeho jazyku - Louis. Znělo to, jako by z jeho rtů padaly stužky; znělo to jako zvuk, jaký by mohly vydávat hvězdy. Harry si nevzpomínal, že by kdy předtím viděl hvězdy a nevěděl, jestli vydávají zvuky nebo ne, ale pokud ano, myslel si, že by zněly jako Louis. 

To byla další věc, co se Harrymu líbila—hvězdy. Dobrá, líbila se mu  představa o nich. Nejspíš byly zářivé a hebké a vždycky tam byly, ale občas byly neviditelné — stejně jako stříbrný Phantom Ranger.  Možná se mu tolik líbily proto, že nikdo nevěděl, co doopravdy jsou - slyšel o nich spoustu věcí. Jeho maminka mu říkala, že jsou to koule plné ohně a plynu, hořící gazilion mil daleko, a že jsou tak velké, že by dokázaly pojmout Zemi do své naruče a uložit ji ke spánku. Jeho sestra mu říkala, že jsou to blikající světélka, jaká na obloze tvoří různé obrazce, jako stránky se 'Spojte tečky' v Harryho omalovánkách. Muž v černobílých šatech, jaký nosil vtipně vypadající křížek okolo krku Harrymu říkal, že jsou částí nebe, výtvorem Boha (ale Harry teprve musel přijít na to, co tím myslel.) Možná proto měl Harry rád hvězdy- protože všichni si o nich mysleli něco jiného; protože měly tolik hloubky. Někdy si Harry přál být hvězdou. Možná by pak byl ohnivá skvrna. Obrázek na obloze. Součást nebe. Mohl by být cokoliv jiného než Harry Styles, pětiletý chlapec s akutní myleoidní leukémií.

- nakonec mi to nedalo a řekla jsem si, že ten překlad rovnou vydám, protože Vás znám a vím, že dobrou Larryovkou nepohrdnete a určitě si to rádi přečtete, a kdyby to jak na mě tak na Vás bylo příliš emocionálně náročné, začala bych spolu s tím vydávat ten překlad Sweet Habit. Pokud bychom to zvládali, vydala bych ho po přeložení tohohle, tak si do komentíků kdyžtak řekněte, jak byste to chtěli❤️

Zaujal Vás tenhle první díl a mám překládat dál?

The Stars, They Must Be Singing (L.S.) -CZ PŘEKLADKde žijí příběhy. Začni objevovat