The Stars, They Must Be Singing (L.S.) -CZ PŘEKLAD

~ 9. ~

Harry se vrátil z kontroly u lékaře s úsměvem na tváři a s vědomím, že jeho kosti a svaly znovu nabraly sílu a jsou skoro stejně zdravé jako u každého jiného chlapce. Byl opravdu nadšený, že se zase stává stejným jako ostatní, ale nebyl ani zdaleka tak nadšený jako Louis.

Ani ne za hodinu Harry seděl v tureckém sedu na Louisově zadním dvorku s Louisem a Liamem, a Louis ukazoval Harrymu co je přihrávka, a Liam ho učil jak žonglovat s míčem. A ve vší upřímnosti, Harry možná byl ten nejhorší fotbalista, co kdy kráčel po Zemi, ale když se konečně naučil, jak trefit míč mezi Liamovýma nohama, Louisův obličej se rozzářil jako sluníčko, a než si toho Harry všiml, byl složen párem jemných, hřejivých paží v barvě karamelu, a Louis mu mumlal pochvalu do ucha.

Nebyl ani zdaleka dost dobrý na to, aby se zapsal do místního mládežnického týmu, ale pořád rád chodil na Louisovy a Liamovy zápasy s Gemmou, a Louis ho dokonce nechal nosit svůj náhradní dres, zatímco mu Harry fandil z postranní čáry.

Harry rád nosil Louisův dres; byl velký a prostorný a látka trochu zářila, a na zádech bylo pod jménem Tomlinson, velké číslo sedmnáct. Louis vypadal, že se mu taky líbilo, když Harry nosil jeho dres, protože když uviděl svého mladšího kamaráda schovaného pod širokými rukávy, usmál se, a někdy zmeškal přihrávku od svých spoluhráčů a jeho trenér se naštval, ale Louis nevypadal, že by mu to vadilo.

 ¶¶¶

Když Harry o dva roky později nastoupil na střední, byl nadšený, protože zase bude moct být s Louisem a měl teď o hodně víc přátel. Pořád se ale přátelil i s Kaylou která občas po škole chodila k němu domů, aby mu pomohla s matematikou. Nedávno je dva pár dětí ve škole škádlilo, ale Harry nedokázal přijít na to proč, takže to jednoduše ignoroval.

Taky se skamarádil s vtipným irským chlapcem, jaký se do města přestěhoval před pár měsíci. Jmenoval se Niall a měl směšné vlasy. Harry měl rád Nialla protože byl hodně hlasitý a zkrátka pořád vypadal nemožně šťastně, a bylo hezké mít takového kamaráda. Nebyl to Louis, ale Harry s ním rád trávil čas, protože Niall by taky dobrý ve fotbale jako Louis a někdy pomáhal Harrymu s žonglováním. 

Sedmý rok uběhl stejně rychle jako každý jiný a jak jeho třinácté narozeniny mizely v jeho zadním okně, všiml si, že se začíná měnit. Byl trochu vyšší a jeho tělo mělo víc svalů než jen slabý dětský tuk. Obličej už neměl kulatý a zavalitý; byl ostřejší a hranatější, a najednou měl dlouhý, zakřivený nos, o jaký si dělat starosti. Jeho hlas byl trochu hlubší a chraplavější. Harry si myslel, že zní divně, a musel znít, protože kdykoliv ho Louis slyšel, jeho tváře zčervenaly a sklápěl pohled ke svým botám.

Dost brzy nastalo nevyhnutelné a jeho máma ho usadila, aby s ním měla tu konverzaci, a on se toho momentu děsil. Pořád byl ale zvědavý, a když jeho máma začala mluvit o speciálních pocitech mezi chlapci a dívkami, jen ho to zmátlo.

“Znervózňuješ někdy v blízkosti ostatních dívek, Harry?” zeptala se Anne se snahou znít formálně, ale Harry jí prokoukl. "Nebo kolem nějaké konkrétní dívky?" dodala a Harryho obočí se zkrabatila, protože o čem to proboha mluví?

“Znervózňuju?” zopakoval, nakrčený nos. "Jako, když dostávám injekci?”

“Ne, zlatíčko,” povzdechla si.  “Jako, dostaneš někdy radost nebo úzkost? Máš motýlky v břiše nebo ti někdy začnou hořet tváře?”

Samozřejmě, chtěl Harry říct, měl v břiše motýlky už milionkrát, a jeho tváře hřály opravdu hodně. Tak nějak si ale myslel, že to jeho máma nechtěla slyšet.

“Jo,” pokrčil rameny, jeho hlas najednou maličký. "Ale ne okolo holek."

U toho to Anne ukončila a on zaplul zpět do pokoje, aby si začal dělat domácí úkol. Když mu Louis o hodinu později zavolal, Harry se provinile zakroutil, protože ti motýlci byli zpátky.

- THE STORY IS CHANGIIIING😂😂😂 a konečně se nám to začíná rozjíždět😈