30. Pomluvy a hádky nevěstí nikdy nic dobrého

5 0 0
                                    

Svého bratra sice zachránil, avšak přimět Chloe si vzpomenout už nikoliv. Stále nevěděl jak na to. Buď měl štěstí, a podařilo se, nebo jej přemohla slabost, a on byl zase ztracený. Naštěstí záchrana Michaela nebyla jediným vydařeným činem.

,,Zase jsi mne zachránil," přiklonil se k němu, jakmile Chloe zašla zpátky dovnitř za ostatními. ,,Proč?"

Černý havran jen naklonil zobák. I kdyby se pokusil cokoliv říct, bratr by mu nerozuměl.

Chvíli tam tak na sebe zírali, obloha se mezitím schylovala k rudému soumraku, a vzduch začínal chladnout. Lucifer si náhle vybavil svůj úplně první západ slunce. Tehdy u něho mohl sedět klidně i celé hodiny, a ani nyní na věci nebylo jinak.

,,Vzpomínáš, když mne otec povýšil na archanděla? Bylo to díky mému plánu, který nám pomohl odvrátit útok Stínů." Stíny byly jedny z těch nejstarších entit ve vesmíru. Nelítostné a kruté, zabíjení měly vtisknuté do duše, a za cíl měli pohltit celý vesmír, v čemuž jim bránila existence nebe, které se rozhodli zničit. ,,Byl na mě tak pyšný. Všichni mě pochvalovali, naslouchali mi, respektovali mou autoritu. Tenkrát jsem byl někdo, my oba jsme byli skutečnými bratry. Co se to s námi jen stalo?"

,,To samé co s lidmi - vyvinuli jsme se," promluvil zahořklým hlasem za jejich zády Amenadiel. ,,Podle mě otec nestvořil lidi jen tak, ale proto, abychom se my andělé naučili nějaké zodpovědnosti," přistoupil pár kroky k nejistě tvářícímu se Michaelovi. Ještě před několika malá okamžiky se všichni tři utápěli v neutichajících obavách. Teď je nepříliš příjemné okolnosti přivedli opět k sobě, díky čemuž přivedl zpět i tu dlouho postrádanou naději. Před pěti lety by se nejraději navzájem pozabíjeli, a tak bylo velkým překvapením, když je toto shledání nic víc, než jen těšilo.

,,Takže?"

,,Sice nevím co se děje, ale Ellu mám rád, a proto se pokusím udělat cokoliv jen bude třeba, abych pomohl. - Ukázalo se, že z Charlieho je také anděl, a dokáže si s tím ptákem rozumět. Chloe při našem společném vyšetřování sledoval snad na každé místo, které jsme navštívili. Když se na něj podívám, mám pocit, jako bych ty oči znal. Nevím proč, ale ty, Michaele, zřejmě ano."

Oslovený odtažitě trhl pohledem k budovám naproti přes ulici. S hluboko zamyšlenou tváří si hlasitě povzdechl. Černý havran stojící u jeho rozložených nohou v měkké trávě k němu vzhlédl. ,,Ano, je to náš bratr. Je to bratr, kterému jsem zničil život. - Vzpomínáš, co jsem ti řekl ten den, co tě Ella proměnila?"

Ať se stane cokoliv, nikdy nezapomeň na ty, jež tě kdy milovali, vzpomněl si Lucifer. A v ten okamžik konečně pochopil.

...

Poté, co jejich otec stvořil lidstvo, nikdy jim nedovolil se jim ukázat v tom pravém světle. Jistě, Gabriel se ukázal Panně Marii, avšak to byla pouze jedna z těch největších výjimek. Většinou se andělé od smrtelníků distancicovaly jak nejlépe jen dokázali. V Azraelově případě pak nezbyla jiná možnost, než jej učinit lidským okem zcela nepostřehnutelným. Bůh si tento řád zpočátku velmi pečlivě hlídal. Pak ale uběhlo prvních 100, 200, 500 let, a u první tisícovky už to nechal jít vlastním směrem. Tehdy Lucifer využil situace, a rozpoutal svou Velkou vzpouru, jenž měla navždy změnit jeho osud. Tato událost bohužel nepoznamenala pouze Lucifera, ale i mnoho dalších. Někteří se rozhodli polepšit, jiní naopak na nějaká pravidla úplně zapomenout. Dokud nicméně existoval Bůh, existoval v tomto světě i řád. Kdo mohl však tušit, že Ella to bude schopná jednou celé změnit?

Anděl Naadame měl lidi rád, i když si milovat někdy možná nezasloužili. Proto se mohl radostí přetrhat, jakmile jim Ella dala možnost mezi nimi žít, bavit se s nimi a být součástí jejich úspěchů. Po čase poznal jednu dívku, mladou a krásnou fotografku. Slovo dalo slovo, a oba se do sebe rázem zamilovali.

Anděl Isba si díky své oblibě k dobrému jídlu otevřel uprostřed centra L. A. svou vlastní restauraci. Stoly měl denně obsazené od rána až do večera.

Chasmalim, anděl brilantních nápadů a vynálezů to dotáhl tak daleko, že se stal členem tajného vládního výzkumného týmu zabývajícího se vytvářením moderních technologií.

Bohužel ale ne všichni andělé měli s lidstvem tak dobré vztahy. Například anděl Geno, jenž byl v Silver City dříve proslulý především svým ohromným zalíbením k tvrdému boji, se spojil s Ruskou armádou, která měla v plánu vyhlásit Americe válku.

Eheres, který se už odjakživa velmi rád vyžíval v hádkách druhých, často úmyslně vstupoval do životů třeba naprosto nevinných smrtelníků, které proti sobě poštval, takže ve finále jeho vinou oba skončili v pekle.

Večer se Ella vrátila otrhaná, unavená a celá nedočkavá až si bude moct lehnout do pohodlí své měkké postele. Michael byl pryč. Místo něho však místnost okupovalo hned několik jiných andělů. Gabriel zaslechl zvěsti, že s ní je něco v nepořádku, pak se s touto informací svěřil Saraqaelovi, který vznesl domněnku, zda Ella nebude chtít odstoupit, a všechny je nepošle zase zpět do nebe. Luma'ilovi se to zrovna nezamlouvalo, proto zaletěl za Amalielem. Brzy to věděla skoro polovina nebešťanů. Nyní celý apartmán překypoval jejími strýci i tetami, dohromady jich mohlo být tak kolem dvaceti, ale i to bylo dost, aby propadla jistému strachu.

,,Je pravda, že chceš odstoupit?"

,,My nechceme zpátky do nebe."

,,Ello, drahoušku, já nemůžu odejít. Mám tu rozdělanou jednu moc důležitou práci, a nerad bych o ní jen tak přišel."

,,Důležitou práci?" vypískl na Chockmahela pochybovačně Elimiel, ,,ten tvůj bordel jsme měli už na samotném začátku zavrhnout! - Ello, řekni nám pravdu. Jsme tvá rodina, nám můžeš věřit. Co se doopravdy děje?"

Ona se nejprve vyčerpaně pomalu svezla do nejbližšího křesla. Tvář měla zkřivenou do žalem dotknutého výrazu, jako by se měla každou chvíli rozplakat. ,,Začalo to, když jsem dala život jednomu zemřelému děťátku. Nejdřív přišla bolest hlavy, pak, když jsem svého nejlepšího přítele proměnila v havrana, a celý svět přetvořila ve svůj vlastní obraz, přidala se nespavost a únava, ty se postupem času stále zhoršovaly. Nedávno jsem zjistila, že zmizel i můj dar." Údiv andělských tváří ji jen více stěžoval slova, která jim chtěla říct. ,,Teď mi zbyla jenom bolest v srdci a má křídla neustále mi připomínající, kým jsem."

Místnost náhle ovládl hlasitý hluk suškání a dohadů. Jeden chtěl pomoct, druhý s tím skončit, třetí Ellu chtěl svrhnout, čtvrtý ji bránil, ale ke každému návrhu se vznášely nejméně dvě další námitky, a tak prosté hádání přerostlo v něco daleko horšího - válčení.

Elle z očí okamžitě vytryskly slzy, přičemž v břiše pocítila ostré bodnutí. Potom přišlo další, a tentokrát u srdce. Nábytek začal lítat vzduchem, podlaha vrzala až praskla a peří se jim jen pletlo do obličeje. Po pár minutách se boj přesunul kamsi ven. U ní zůstalo jen několik bezhybných těl. To bylo poslední věcí, jež zahlédla těsně než ji ztěškla víčka a zrak se vytratil do úplné tmy.

...

,,Kam sakra zmizel?"

,,Já myslel, že tohle bys měl vědět ty! Co bylo vůbec to, cos mu řekl ten den, kdy ho Ella proměnila? Možná, že zmizel právě kvůli tomu."

,,To je věc jenom mezi námi... Na něco přišel. Viděl jsem to v jeho obličeji. Bylo to něco velkého, jen škoda, že se nám s tím neobtěžoval svěřit."

,,Tys nám taky čtyřicet let tajil, že ses vyspal se smrtelnicí, takže o tomhle bych na tvém místě radši pomlčel."

Vtom jim do cesty spadla dvojice proti sobě zápasících andělů. V pozadí jiný bratr naopak vedl skupinu ozbrojených lidí vidlemi a sekerami. Když se pozorněji rozhlédli, podobné bizarnosti se odehrávaly snad úplně po celé ulici, div ne v celém městě.

,,Co se to k čertu děje?"

Amenadiel pořádně stiskl volant a prudce popadl řadící páku. ,,Michaele, už asi vím, kam Lucifer tak rychle zmizel."

Lucifer: Druhá šance [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat