Nevydařený Pokus O Lásku

37. Dlouhý Spánek

Dlouhou dobu jsem jen rozjímala, což automaticky vyplňovalo variantu B, zůstat v pokoji. Byla jsem příliš rozrušená, abych se za ním rozběhla. Proto jsem se snažila si v klidu vybrat košili na spaní. Vím, čas večera ještě stále není, ale i to obyčejné oblečení mě nudilo. Radši jsem se tedy s velmi potlačovanou touhou se za ním prostě rozběhnout, převlékla. Když jsem usedala do postele, a chtěla přitom zfouknout svíčku na stolku, uvědomila jsem si, že by to vlastně bylo na škodu. „ráda bych si něco málo početla" zamyslela jsem se, a vstala z postele. Přišla jsem ke své malé poličce s pár knížkami. Vzala jsem tu nejtenčí, protože se mi nechtělo dlouho namáhat oči, a přitom se chtěla dozvědět celý příběh. Náhle jsem zaslechla, jak někdo prošel kolem mého pokoje. Že by se Derim vracel k sobě?... Opravdu to tak znělo, protože ho má Derim na konci chodby, a právě tam dveře po chvilce zaklapli. Legolas tam zůstal sám?... Co když si ale opravdu něco udělá?... Nah, je dostatečně chytrý na to, aby to nedělal. Polosedla jsem si tedy do postele a otevřela knihu.

Někdy ve čtvrt knize, mi náhle zhasla svíčka. „ah" cukla jsem sebou. V tu chvíli jsem si uvědomila, že je po pokoji už úplná tma. Na svých odkrytých rukách jsem ucítila plynulý vánek, což asi způsobilo tu zhasnutou svíčku. Najednou se ale jakoby odněkud ozvali hlasy. Prvně jeden, pak i druhý. V úplném tranzu jsem seděla na místě, a snažila se si to jinak vynaložit. Když jsem po pokoji viděla pohubující se stín, dokonce se mi zastavilo i srdce. Rychle jsem vstala z postele a přiběhla k oknu. Dívala jsem se všude po stromech, a pak zas na zeď. Díky bohu to byl jen stín od stromu. A ty hlasy? To už se neozývalo, v tom případě jsem neměla jak přijít na to, co to bylo. Zase jsem se vrátila do postele, a vzala do ruky tu rozečtenou knihu. „ale zrovna tohle bylo sakra zajímavý..." zanadávala jsem. Nicméně když nebylo světlo, nebyla ani četba. Pořád trochu vyklepaně jsem ulehla do postele a přikryla se až po krk. Hned v prvních dvou vteřinách úplného ticha jsem si uvědomila, že takhle teda opravdu neusnu. Vzala jsem všechnu svou odvahu, plus knihu ze stolku, a vydala se ke dveřím. Když se ale opět ozval zvuk těch hlasů, prostě jsem se rychle rozběhla pryč. Otevřela jsem dveře a vyběhla na tmavou chodbu. Mé nohy mě hnali doprava tak rychle, že to opravdu poháněl jen strach. I s knihou v ruce jsem rychle přiběhla k princovým dveřím a bez zaklepání vtrhla dovnitř. Hned jsem za sebou zabouchla, a i s tím pocitem, že mě něco honí, jsem se rozběhla rychleji. Protože jsem se ve tmě už roukoukala, viděla jsem, jak pololeží v posteli. Když jsem byla skoro u něj, kousek peřiny, kterou měl přes sebe hozenou nadzvedl, a já si hned vlezla k němu. Knihu jsem zahodila na kraj postele a ruce si okamžitě obmotala kolem jeho těla. On mě však jen přikryl, nic víc. Neobjal mě, ba ani nepromluvil. Pořád jsem se k němu silně tiskla, ale hlavně z toho důvodu, že mi opravdu chyběl. „já se bojím" zašeptala jsem tiše. „čeho?" zeptal se, ale hlas měl natolik zničený, že mu hned došel. Odtáhla jsem od něj proto obličej a zklamaně se podívala do jeho tváře. Slzy měl snad všude, jak v očích, tak po tvářích. Soucitně jsem zkroutila obočí a pohladila ho po hrudi. S pohledem na tak zničeného, smutného a nešťastného Legolase, jsem tolik spytovala, že jsem se mu jen se vzlykama sesypala na hruď a snažila se mu vynahradit každý dotek. On mě něžně objal kolem zad, a druhou rukou mě začal pomalu hladit po vlasech. „odpusť" plakala jsem. „vím, že jsi žádnou hru nehrál" pokračovala jsem. „kéž bych ti věřila, a..." povzlykla jsem si. On hned zrychlil pohyb a hladil mě intenzivněji. „neodsoudila tě za něco, co jsi ani neudělal" vzlykala jsem. „co jsem ti to udělala" spytovala jsem a přitom nahlas brečela. „promiň..." pošeptala jsem tiše a hlavu si zabořila hlouběji do jeho hrudi. Legolas mě přestal hladit, a oběma rukama obmotal mé tělo. Začal se plně soustředit na objetí, a přitom mi tiše vydechoval do vlasů. „promiň, Legolasi... Moc mě to mrzí" snažila jsem se si ho spřátelit. „nemám ti co odpouštět. Je to má vina, chápu, proč sis to mohla myslet" promluvil konečně. Odtáhla jsem si od něj obličej a znovu se podívala do jeho tváře. „to snad ne? Ty se neobviňuj za žádnou cenu!" odmítala jsem. „všechno je moje vina, a-a já absolutně pochopím, pokud už mě nebudeš mít zrovna v lásce, máš na to práv-" přerušil mou koktavou řeč, protože mě oběma rukama chytil za tváře, a přitáhl si mě do dlouhého polibku na ústa. Pověsila jsem se kolem jeho krku a políbila ho znovu. On si osvobodil své ruce z objetí a chytil mě s nimi za pas. Nepřerušoval náš polibek, a položil si mě pod sebe. Lehl si na mě, a v tu chvíli se od mých rtů odlepil, aby vydechl. Hned se ale zase přitiskl, a začal mě pomalu líbat. U toho jsem svýma nohama obmotala jeho tělo, protože jsem chtěla, aby byl úplně na mně. Své tempo líbání zrychlil, čímž jsem poznala, že se mu to líbí. Líbala jsem ho opětavě a snažila se si ho držet u těla. Náhle do mých úst vstoupil jazykem, což znamenalo, že je totálně v náladě. Když udělal tu kratičkou pauzu, mile jsem se na něj usmála, díky čemuž mě hned políbil znovu. Pak se hned zase odtáhl, a dal mi ještě tak pět krátkých pusinek na rty. Postupně se s nimi přesouval na můj krk, který mi pak dlouze políbil a vydechl na něj. Dlouze jsem zasténala, a tiskla si ho k sobě. Sténala jsem pravidelněji, když mi ten krk začal líbat. „Legolasi" pronesla jsem a pomalu začala mou ruku přesouvat. Vzala jsem ho za zadek a začala ho po něm hladit. Legolas vyprskl smíchy, a pak se přesunul zase nademne. S veselým úsměvem se mi vpíjel do očí, ale nechal mne ho hladit po zadku. Naschvál jsem mu zasténala do tváře. „tvůj zadek" sténala jsem s úsměvem. On mě pobaveně sledoval a nevědomky se kousal do rtu. „zlatíčko moje... Chci tě" řekl najednou. Hned jsem si znovu vzdychla a začala osahávat jeho kalhoty. On hned vzrušeně zasténal a rychle se nahl nad můj krk. Začal mi ho sténavě líbat, a přitom rukama jezdil po mém těle. Obrátila jsem hlavu na vbok, a párkrát ho políbila na bok čela. Když jsem furt nechtěla přestat, vzal mě oběma rukama za boky a přetočil si mě na sebe. Teď jsem na něm ležela já, a on se jen usmíval. „teď můžeš pusinkovat kam jen chceš" povolil s úsměvem. Vnitřně jsem se zaradovala, a hned mu dala nejmíň tři krátké pusy na tvář. Pak jsem ho ještě dlouze políbila na rty, což mi i opětoval a držel mne přitom za boky. Když jsem se opět naklonila, abych ho políbila na tvář, rovnou jsem toho využila a jela s pusinkama dolů. Jen co jsem mu políbila krk, Legolas zaklonil hlavu, sténavě vydechl a prohl se v zádech. Když jsem mu ho začala líbat intenzivěji, zalapal po dechu a opravdu zasténal. To mě natolik vzrušilo, že jsem ho rychle políbila na ústa. On mě hned chytil za hlavou a nenechal mne se od něj odtáhnout. Líbala jsem ho tak intenzivně, že jsme oba ani nedýchali. Až co nám opravdu došel kyslík, mě pustil a oba jsme hned dýchali jako o život. Hned jsem se i s výdechy vrhla na jeho košili, kterou jsem mu ze sebe začala sundávat. On se tedy posadil, aby to vůbec šlo. Když byla jeho košile dole, si mě chytil za tvář a přitáhl do polibku. Přitom začal sahat na mé tělo, a dlaněmi hledal konec mé dlouhé košile. Když se mu nedařilo, s mlasknutím se odlepil a zabrblal si. Hned jsem se zasmála a košili si vyslékla sama. On se jen nevěřícně zasmál taky a hned mě zase políbil. Když se zase odtáhl, zákeřně se usmíval, ale přitom mi pořád hleděl na rty. Znovu jsem tedy naše rty spojila, a pověsila se mu kolem krku. On přepadl dozadu, a nechal mne na něm ležet a líbat ho. Přitom jsem ho hladila po vlasech a dělala krátké výdechové pauzy. Když mi došlo, že na sobě má stále kalhoty, hned jsem z něj slezla a vyslékla mu je. On ke mně hned natáhl ruce, abych si na něj zase lehla. Okamžitě jsem tak učinila, a on hned s pohledem na mě vydechl. Když se podíval dolů, nenechala jsem ho, a přitiskla své rty na jeho ústa. On mi svýma prstama vjel do vlasů, a políbil mne znovu. Začal mě pomalu líbat, a přitom mi druhou rukou stiskal zadek. Všechno mě v tenhle moment vzrušovalo, a tak jsem prostě vzala svou ruku, a začala si laskat perličku. Když se Legolas odtáhl, podíval se dolů a všiml si toho, hned mi začal perličku laskat svou rukou. Dlouze jsem zasténala a hlavu si zabořila do jeho ramene. „Legolasi, Legolasi!" sténala jsem. On jen s výdechem zasténal a krátce mě políbil do vlasů. Když do mě zajel dvěma prsty, bylo hotovo. Byla jsem naprosto vzrušená, a nahlas vykřikla. Začala jsem naléhavě sténat, když je vysouval a zasouval. Kňučela jsem mu do hrudi a automaticky roztáhla nohy. Druhou rukou si mě hladil na hlavě a své svými rty mě líbal do vlasů. Měla jsem jedinou možnost, a to mu to opětovat. Opatrně jsem vzala do ruky jeho chloubu, a začala mu ji rychleji hladit. On mi začal hlasitě sténat do ucha, což mi zapříčinilo motýlky v břiše. „Teliss... Prosím" žádal se zakloněnou hlavou. „chci být v tobě" sténal přitom, jak jsem mu hladila chloubu. Podívala jsem se tedy dolů, a nastavila svou dírku nad jeho chloubu. Pomalu jsem nás začala spojovat, díky čemuž se Legolas taky podíval dolů a vzal to do svých rukou. Ruce jsem si položila podél jeho hlavy a dlouze sténala, když pronikal pořád hlouběji. Jen co byl celý ve mně, mě oběma rukama chytil za zadek a začal ho opět pomalu vysouvat. Když to ještě párkrát pořád rychleji opakoval, bolelo to víc a víc. Bořila jsem si hlavu do jeho ramene a sténala mu do ucha. Nakonec přirážel dostatečně rychle na to, abych snad i křičela. „ššš... Teliss. To nic" uklidnil mě a trochu zmírnil. Chytil mě za hlavu a dlouze mě políbil do vlasů. Pořád do mě jemně přirážel a nahlas dýchal. Jednou rukou mi opět začal laskat mé nejcitlivější místo. Teď jsem sténala spíše blahem a orgasmem. Když mi přitom sténal do ucha a držel mě u sebe, dodávalo to tomu ten úžasný pocit. Jen co jsem ucítila blížící se vyvrcholení, jsem začala naléhavěji sténat a volat jeho jméno. On ještě dvakrát silně přirazil a poté si mě hned otočil, abych ležela na zádech. On si však nelehl na mě, jen mi držel nohy a přitom ještě rychle přirážel. Teď to sice sakra bolelo, ale k vyvrcholení to taky pomohlo. Roztáhla jsem ruce po celé posteli, zatímco on drsně přirážel. Když už to opravdu bylo tady, začal mi palcem hladit perličku. Ukrutně jsem zařvala a následně prudce vyvrcholila. On vyvrcholil jen pár hlubokých přírazů po mně, díky čemuž mě úplně dodělal. S výkřikem zasténal moje jméno a pak jen nahlas vydechoval. Hned si na mě lehl a ještě párkrát pomalu dopřirazil. Dala jsem mu asi tři dlouhé pusy na tvář, a přitom pořád zběsile vydechovala. On se na mě uvolnil, a s hlavou na mém rameni jen tiše dýchal. Ruce jsem měla volně obmotané kolem jeho těla a odpočívala.