WHY?! (dnf)

#7

George pov

Ráno jsem si sedl na posteli a opřel se o zeď za mnou. Obličej jsem si dal do dlaní a začal brečet, začal jsem si uvědomovat tu hrůzu kterou mi způsobil můj nejlepší kamarád kterého jsem měl fakt rád. Málem jsem spadl z postele když mi Dream sáhl na rameno. Otočil jsem se na něj míma uslzenýma očima.
Měl krásně limetkově zelené oči (učíme se barvičky s Gogym xd stejně jako v minulé kapitole XD) krásné blonďaté vlasy a moc hezký úsměv, který jakmile jsem se na něj otočil tak zmizel. Dal jsem jeho ruku pryč z mého ramene a začal brečet na novo. On si mě dal tak abych na něm seděl čelem k němu a pořádně mě objal. Já se vzpíral, ale díky včerejší noci jsem neměl moc síly a tak jsem to po chvíli vzdal. Brečel jsem mu do ramene a přitom cítil jak mi malé kapičky vody padají do vlasů.

Dream měl hlavu položenou na té mé a pomalu mě hladil rukama na zádech, ale pak mě chytl za předloktí a já začal cítit rány ze včerejška a sykl jsem bolestí. Dream si toho všiml a odhrnul mi rukáv mikiny. Naneštěstí odhrnul zrovna ten pod kterým se skrývalo několik ne malých řezných ran. Podíval se na mě pohledem ve kterém bylo tolik zoufalosti. Nikdy by mě nenapadlo že zrovna tenhle pohled uvidím u Dreama. Rozbrečel se na novo a já se jen odtáhl a koukal na něj provinile. Já jsem chtěl odejít z pokoje,ale těsně přede dveřmi mě Dream chytl za ruku. 

„Georgi proč si to udělal?! Co se ti stalo , že se musíš řezat?“neodpovídal jsem, neměl jsem na to sílu. „Tak sakra mluv!“ „ Nechci tě tím zatěžovat.“ řekl jsem opět chladně bez kapky citu. „Georgi já se na tebe nedokážu takhle dívat!“„Tak se na mě nedívej.“„Georgi to nejde!“„A proč by to nešlo? Kdyby mě Sapnap nepozval tak by si se na mě dívat taky nemusel.“„Jo to je sice pravda,ale on tě sem pozval hlavně kvůli mě.“„ A proč kvůli tobě?“byl jsem stále tak chladný a on projevoval víc a víc citů. „Doprdele Georgi! Protože tě miluju!“„ A proto člověka kterého miluješ tak znásilníš?“nechápu jak jsem mohl být tak klidný ale byl. „Georgi co to říkáš? Já bych ti nikdy neublížil.“už jsem to nevydržel a začal řvát„NE?! NE?! TAK CO TO MĚLO VČERA ZNAMENAT?! Já věděl že se to stane. Zdálo se mi o tom. “ řekl jsem naposled a nechal tam Dreama stát s pocitem viny na který měl plné právo.

„Má cenu ptát se co se vám stalo?“„Ne Sape to vážně nemá. Třeba ti to Dream řekne,ale já ne.“„Promiň Georgi nechtěl jsem aby se ti tady něco stalo.“„Sape ty za to přece nemůžeš.“řekl jsem s lehkým úsměvem a objal ho. „Dream se včera opil. Já vás slyšel,ale taky jsem byl dost opilí ale ne tolik. Pak jsem do sebe hodil panáka něčeho a už jsem nebyl schopen dojít ti pomoc. Bůhví co by se stalo kdybych tam přišel taky nalitej.“ řekl Sapnap a rozbrečel se taky. Přestal jsem ho objímat a šel si do pokoje pro telefon. Dream ležel na posteli a brečel a něco nadával do polštáře. Vzal jsem si telefon a sedl si na postel. Otevřel jsem chat s Karlem

Karl :D

Karle?

Ano Gogy?

Nechtěl by si přijet k Dreamovi?

Jo klidně. A děje se něco?

No vlastně ano. Panuje tu jakási napjatá situace a bojím se že to tu sám nezvládnu.

Pohádal jsem se s Dreamem a ten teď brečí.

A co Sapnap? Ten ti nemůže pomoct?

No Sapnap o tom ví a teď brečí taky :(

Oh. Tak to jo tak za hoďku sem tam ok? :)

Jo jasně díky :)