Too much about it

12.

Jasně, že už se ve škole rozkřiklo to jak jsem Harryho odtáhla z rvačky a drželi jsme se při tom za ruce. Teďka dostávám ještě více zamračených pohledů, než dříve a to už jich bylo dost.
Harryho jsem tady nikde neviděla. Tedka máme obědovou pauzu tak možná bude tam. A taky, že je. Sedí na tom samém místě jak normálně. U stolu sedí i Ed, se kterým se včera pomlátili a na Edově tváři to jde vcelku hodně poznat. Jakoby se nic včera nestalo. Možná by bylo lepší, kdybych do toho nezasahovala. Dopadlo by to stejně, akorát by Ed měl více modřín. Nandávám  si jidlo. Dneska tady jsou samé hnusy. Moje parta si mě nevšímá což je dobře. Po včerejšku bych se ani nedivila, kdyby na mě pořvávali. Rychle se proplížím k mému místu, které je schované za sloupy.
Mám ještě spoustu času. Dojedla  jsem oběd. Napsala něco do deníku. Do konce pauzy mi zbývá nějakých 10 minut. Utíká to pomalu, protože dnes byl fakt hnusný oběd.
Kouknu na mobil kvůli tomu, že mi už po několikáté vybruje v kapse. Na tapetě mám fotku s Nee.
Tato fotka je z našeho společného výletu. Jeli jsme se podívat do naší budoucí školy. Také jsme šli na prohlídky bytů, které se musí zamlouvat několik měsíců dopředu. Je o ně neskutečná poptávka. Jeden jsme vybraly. Je stále zamluvený. Moje máma počítá s tím, že nastoupím na školu, a také do toho bytu, který jsme společně vybraly.
Na instagram mi nepíše nikdo kromě Harryho, který mi začal psat včera.
Proč mi sakra posílá vtipné videa zvířátek?
Na několik se jich podívám. Jsou vtipné. V jídelně skoro nikdo není, ale i tak se snažím zabránit hlasitému smíchu. Harrymu na to odpovím jenom smejícími smajlíky.
Harry je aktivní snad furt. Pokaždé když mu něco napíšu hned si to zobrazí a hned odepíše.
Harry: Čekej na mě před školou.
Jayes: Proč?
Harry: Nebuď zvědavá;)
On je tak panovačný. Vždycky když něco řekne tak to tak musí být. Co kdybych třeba neměla čas?
Harrymu na zprávu nic neodpovím a jdu směrem do třídy.

Když vycházím ze školy nemůžu přehlédnout kluka s bílým volným tričkem, černými džíny a černou džískou. Sluší mu to. Má nejvíce obyčejný styl. Na tu džísku, bych nejradši něco nakreslila. Nášivky by se tam také hodili. Trošku by to ozvláštnilo tu nudu co nosí, ale nemohu říct, že mu tento styl nesluší ba naopak. Hnedka co si mě všimne na jeho tváři se vykouzlí krásný úsměv.
Většina žáků vychází v tuhle hodinu ze školy, a proto se tady nechci moc zdržovat.
,, Ahoj." Přešlapuji z místa na místo. Nevím z čeho jsem nervózní víc. Jestli z lidí kolem nás nebo z toho, že budu s Harrym trávit dnešní odpoledne.
,, Čau." Po jeho pozdravu je ticho. Harryho pohled vykřikuje doslova. Co je to s ní? Jenom na něj koukám a čekám co udělá. Chci od tud pryč. Většinou chci být ze školního pozemku hnedka pryč. Nikdy se tady nezdržuji víc než musím.
,, Nechceš jít do auta?" Chci. Konečně jsi se mě na to zeptal Harry. ,, Joo!" Moje nadšení je možná přehnaně velké. Nikdy mi dřív nevadili pohledy spolužáků ba naopak. Měla jsem je ráda. Vždycky jsem se cítila jak někdo víc. Teďka to jsou úplně jiné pohledy. Lítost? Nenávist? Myslím, že oboje a taky výsměch. Tolik lidi si užívá toho jak moc jsem na dně. Jejich tváře říkají ,, Top se, nejlépe se utop!"A pomalu z nich začínám šílet. Harry odemče auto a já do něj rychle nasednu. Na svých zádech cítím tolik pohledů. S Harrym bych se neměla bavit. Přitahuje ještě více pozornosti. Na chvilku zavřu oči a povzdechnu si.
,, Jseš v pohodě." Jeho hlas mě vyděsí. ,, Jo jenom všichni se na nás koukají." Harry zatím nenastartoval ani auto. ,, Můžeš prosím jet."  Když vyjíždí ze školního parkoviště neskutečně se mi uleví.

,, Dáš si kafe?" Harry přijíždí ke kavárně, která je skoro na druhém konci města. Byla jsem v ní tak dvakrát. ,, Joo!"
Není to tady tak příjemné jak v kavárně kde pracuje Gemma. Harry nám objedná kávu sebou. Nemůžu si nevšimnout jak spolu s tou servírkou flirtujou. Bože! Zapomněl, že jsem tady taky?
,, Budeme tady čekat ještě dlouho?" Můj tón hlasu je tolik otrávený. Blondýnka si jenom odfrkne a začne nám dělat kafe.

,, Nechápu jak to můžeš pít." A já nechápu zase to jak může pít černou kávu. ,, Tvoje ušklebky mi to nikdy nezhnusí." Na oplátku se na něj ušklíbnu.
,,Nikdy jsi to neochutnal! Černá káva je hnus."
,,No to teda není!" Hádáme se tam spolu ještě hodně dlouho. Po celou dobu cesty se nebavíme o ničem jiném. ,, Vždyť to tvoje kafe ve skutečnosti kafe není a vypadá to jako kdyby se do toho někdo vyblil." Vážně jsem nečekala, že mi to kafe někdo zhnusí, ale tohle. Kafe mám ještě nějakou dobu v puse a koukám se znechuceně na Harryho. On se samozdřejmě  začne strašně smát. Já svoje kafe polknu. Snažím se, abych se s toho nepozvracela. ,, Harry!" On se nemůže přestat smát. ,, Vždyť je to doprdele pravda." Úplně se v tom výživá. Směje se tak až na sebe vylije svoji ,,úžasnou" černou kávu. A teďka se začnu smát já. Achjo. Já se z něho zblázním. Harryho výraz nevypadá moc nadšeně. ,, Ale kdopak se nám to tady polil? Chutnala kávička?" Nemůžu se přestat smát. Tričko má cele promočené od černé kávy. Jsem zvědavá jak tohle vypere. To tričko muže rovnou vyhodit. I když já bych věděla co s tím. Nějak, bych ho přebarvila je škoda vyhodit tričko, které se dá ještě použít.
,, Nemáš kapesník?" Ve své tašce najdu pár kapesníku, které mu podám. Stejně mu pár kapesníku nepomůže. ,, To stejně nemá cenu akorát to tričko víc zničíš." Harry neustále tře kapesník o tričko. ,, A co mám jako kurva dělat!" Jeho hlas se rázem zesílí. Jenom se na něj koukám. Nevím jestli se mám koukat na něj nebo na to tričko. Tohle jsem nečekala. Rychle zavřu batoh a hodím ho na zadní sedačku. Najednou je tady ticho. Mrtvo. Úplně jiná atmosféra než před třemi minutami. ,, Ne promiň." Proč to bere tak vážně? ,, Promiň neměl  jsem na tebe zvyšovat hlas." Hnedka se mi omluvil, ale stejně nechápu proč ho to tak naštvalo. ,, Nechceš zajet koupit nějaké nové?" Co když mi řekne, že jede domů. Naše odpoledne teprve začalo. Nemůže hnedka skončit kvůli tričku, které může koupit za pár liber.
Snažím se na telefonu najít nejbližší  obchod se smíšeným zbožím. Jediný obchod je kousek od tud.

.................................................................................
Tuhle kapitolu věnuji moji kamarádce Viki, která mě neustále uháněla, abych vydala kapitolu. Tady máš co jsi chtěla.
Jinak budu ráda když dáte⭐️⭐️. 
Už mám napsanou kapitolu 13. Snad ji vydám tento týden. ❤️