𝙾𝚞𝚛 𝙳𝚎𝚜𝚝𝚒𝚗𝚢. /L.S/

kapitola 7

Ahoj chtěla bych moc poděkovat dvěma čtenářkám, za komentáře. Moc mi to pomáhá a motivuje mě to. Thanks<3

Pohled Louiho:

Pozval jsem na ples Harryho. Nejsem tak tupá bedna, aby mi nedošlo že se něco děje. Něco se děje mě. Prozatím, si nejsem jistý co to přesně je, ale něco k Harrymu cítím, nebudu to nějak v sobě dusit. Jsem celkem ztracený v sám sobě, jelikož citům vůbec nerozumím, jsem na tohle úplný pako. Nikdy jsem se asi ještě nezamiloval, je to pro mě nové. Nevadí mi že je to kluk, proč by mělo? Ale to že je taky gay..tedy, neříkám že jsem gay.. no každopádně, že je gay neznamená že jsem jeho pan tajemný já.

Jsme spolu teď venku, a Harry mě táhne někam dál do lesa. Trochu se bojím, začíná se stmívat ale nesmím to na sobě dát znát. Já jsem přeci kus chlapa.

"Tak teď zatočíme do leva a už tam budem." Řekl klidně, a vzal mě opatrně za ruku abych neupadl, jelikož byli všude kameny a kořeny.
"Wow. Hazz, to je děsně krásný! Nevěděl jsem že tohle místo existuje." Usmál jsem se a šokovaně a s údivem jsem koukal na již krásné místo. Všude byli květiny všech barev, a krásné malé jezero na kterém se už začínaly odrážet hvězdy.

"Líbí? Je to takové moje tajné místo, na které chodím když chci být sám." Vysvětlil mi a vypadal u toho tak zamyšleně.
"Líbí." Řekl jsem a pak jsem dodal. " A ty teď chceš být sám?" Koukal jsem se dolů na boty. Tma nebyla, bylo širo takže jsem se mu nechtěl koukat do těch dvou smaragdů.
"Mhm, sám s tebou." Řekl a zase jsem ucítil ten zvláštní pocit v břiše, který mě tak vytáčí.
"Hazz, měl bych jít. Je mi zima, není to nejlepší pro moje zdraví." Řekl jsem trochu smutně, ale vím že je to pravda a nesmím to podceňovat. Než jsem se stačil zvednout, stáhnul mě zpět k sobě. Co mu dneska je? Nějak si věří. Sundal si mikinu a dal mi jí.

"To bude zima tobě." Řekl jsem stejně trochu červeně. Tak nerad se cítím takto.
"Tak mě zahřeješ." Odpověděl, a přitáhnul si mě k sobě do náručí. Své velké dlaně mi obmotal okolo těla, a já mohl cítit jeho vůně, ach ta jeho vůně. Jeho horký dech jsem cítil na krku, klepal se, nevím jestli zimou..nebo možná mnou? Zvedl jsem zrak a jemně a nervózně jsem mu zmáčknul tričko rukou. Pomalu jsem se přiblížil, až jsme se dotýkali nosem. Dal mi ruku na krk, začal jsem se přibližovat ještě víc, bylo to jiné než minule, nebyli jsme opilí. A ano, opravdu to bylo jiné, jelikož mě odstrčil. Byl jsem zmatený, cítil jsem se trapně a poníženě, co to vůbec dělám? Rychle jsem vstal a se slzou která mi padala po tváři jsem zmizel co nejrychleji umím.

Přišel jsem domů, cítil jsem se tak špatně. Šel jsem do pokoje a otevřel jsem okno, vylezl jsem z něj a sednul si na střechu. Mám hlavu položenou na mých kolenou a začnu brečet. Co mě to vůbec napadlo se zamilovat do kluka. Co teď mám jen dělat. Kouknu se na oblohu a najednou něco vidím, kometu. Cítil jsem jako by se něco změnilo, jako by to zase najednou mělo smysl. Byla to sice jen kometa, ale mně to změnilo život. Osud mi ukázal, že to nesmím zdát, a že zázraky se dějí. Harry je moje Kometa.

Harryho pohled:

Odstrčil jsem ho. Tak moc jsem ho chtěl políbit, ale najednou mi skočila vzpomínka o tom že ho mám zabít do hlavy, a chtělo se mi zvracet, brečet, křičet a utéct. Když jsem si uvědomil co jsem udělal, viděl jsem zklamání v jeho očích a dokonce snad slzu, toho jsem si ale nevšimnul, jelikož byl pryč než jsem se z toho vzpamatoval.
Chtěl mě políbit, Louis Tomlinson mě chtěl políbit, a já to posral. Nevím co mám dělat, bojím se. Musím se mu omluvit.

Ještě tu noc jsem skočil do nejbližšího krámu, kde jsem koupil kytku a nový fotbalový míč, přišlo mi to trefné. Došlo mi, že se mnou asi úplně chtít mluvit nebude. Tak jsem se rozhodl, mu napsat dopis. Milostný a omluvný dopis.

Ahoj Louis,
Chtěl bych se ti omluvit,že jsem tě odstrčil. Možná si teď myslíš bůhví co, ale není to vůbec tak jak si myslíš. Jsem teď v jedné velice složité situaci o které ti bohužel teď říct nemůžu. Chci abys věděl, že nakonec s panem tajemným, na ples jdu :). Moc mě to mrzí Lou, pokud mi to odpustíš, tak tě prosím abys zítra přišel za školu k dubu, budu na tebe čekat.
-H

Vzal jsem obálku I s ostatními věcmi a šel jsem před jeho barák. Dal jsem to všechno před dveře a když už jsem byl dostatečně daleko, napsal jsem mu zprávu.

Máš něco u dveří.

Jen tak jsem se pro sebe usmál, kvůli tomu že to Louis asi cítí stejně.

Louiho pohled:

Dostal jsem zprávu od Harryho. Mám prý jít před dveře. Vzal jsem si tričko, kdyby tam náhodou třeba stál on. Šel jsem potichu dolů ze schodů protože už bylo celkem pozdě. Otevřel jsem dveře, kouknul se dolů na rohožku a.. míč? A květina. Srdce mi začalo bít zase rychleji a pak jsem zahlédl obálku. Přečetl jsem si jí, a první co mě zajímalo bylo "nakonec jdu s panem tajemným na ples." Já jdu s Harrym na ples.. Já jsem pan tajemný. Došlo mi to a přestal jsem na nějakou dobu dýchat. Takhle hezky ale i špatně mi nikdy nebylo. Nejradši bych byl, kdyby tady teď stál a já byl v jeho náručí..nebo spíš on v těch mojí.
Psal že má nějaké problémy, nechápu jaké..musím to zjistit. Zítra půjdu k tomu dubu a uvidím co se bude dít. Šel jsem nahoru a zkusil jsem usnout. Nešlo to..tak jsem si řekl že se půjdu kouknout na nějakou zábavu.

Otevřel jsem počítač,a zkusil jsem tedy vyhledat gay porno. Najel jsem na to hned první, je to úplně nové..a co já vím... chci o tom něco vědět. Je to děsně zajímavé. Jeden má sukýnku a je děsně roztomilý, když ten druhý je spíše dominantní. Děsně mě začali vzrušovat vzdychy toho dole, rozhodl jsem se že si tedy také trochu ulevím. Děsně jsem se divil, ale vyvrcholil jsem asi už po šestém narázu.

Jaké by to asi bylo s Harrym...s mým Harrym.

Wohooo! Už to pomalu začíná být spicyy asi můžete hádat co bude v další kapitole hm hmmm...papa :]