𝙾𝚞𝚛 𝙳𝚎𝚜𝚝𝚒𝚗𝚢. /L.S/

kapitola 14

Je ráno, úterý. Bojím se jít do školy ale nějak to snad přežiju. Vezmu si na sebe normální oblečení, nejmíň barevné co mám. Narážky by se také zrovna nehodily. Phoebe má dneska přijít, dává mi to odvahu. Zhluboka se nadechnu a vyrazím. S ranním během jsem samozřejmě musel skončit, kvůli mému stavu. Zhoršuje se a vím to.

---

Vezmu za kliku a myslím si že je všechno v pořádku. Když ale všichni ztichnou a podívají se na mě, už to tak fajn není. První nadávka přišla hned.
"Hej buzničko, nechceš mi taky udělat službičku?" Řekne jeden slizoun ale snažím se to ignorovat. Pár lidí něco přidá. Někdo lítostné kecy, někdo podporující a někdo zase míň. To že vám říkají že jste  gay je v pohodě, já to vím, ale když se k vám teď každý chová jak k nemocnému, není to dvakrát super. Když mám hodinu s naším třídním Simonkem, dívá se na mě zvláštním pohledem, vím o co jde. Po hodině si mě zavolá a promne si obličej.
"Tomlinsone, je mi líto že se vaše nemoc takhle ošklivě dostala na povrch. Ovšem, vaše.. druhá nemoc" to jako myslí že jsem gay? " Myslím styk se Stylesem, není vůbec téma co dávat na povrch a k tomu dobrovolně." Chytne mě za rameno až to zabolí." Opovažte se hlásit na krále a krále A tím zkazit celý ples. Je to jasné?"
"Pusťte mě." Plivnu mu na nohy a věnuji mu odporný pohled. "Chce se mi z vás zvracet."

--------

Harry dneska ve škole skončil dřív, děsně mi chybí. Situace se vcelku uklidnila ale pár pohledů dostanu. Harry také dneska dostal dost nadávek,což se mi vůbec nelíbí. Harry je mnohem víc citlivý než já, pokaždé se rozplakal. Když jsem na mé poslední hodině Matematiky, přijde mi zpráva.

Hazz ❤️

Koukej co na tebe doma čeká, chybíš mi.

(Omlouvám se ale nemůžu přestat s těma fotkama, čekám až mi wattpad smaže účet asi fakt nemůžu přestaň xd)

O můj bože. To mi snad dělá schválně? Co mám asi teď dělat když mi stojí přímo ve třídě?

"Tomlinsone, k tabuli." No to si děláš prdel.

Vstanu, vezmu si učebnici sebou a podržím jí tak, aby nebylo nic vidět. Když přijdu k tabuli, musím ji položit. Otočím se k tabuli a prosím Boha, aby to už zmizelo. Naštěstí si toho nikdo nevšimnul až na Zayna. Ten se mohl posrat smíchy, ale tak to je mi fuk. Při cestě domů vím, že na má mě čeká doma Harry.
A sakra, Phoebe.
 

Běžím k baráku a zjistím že Phoebe už přijela. Kurva.
Rychle běžím do pokoje a Harry tam úplně v pohodě leží v kalhotkách a povídá si s Phoebe! 
"No a počkej kde že si je koupil? Oh, konečně jsi tady Loulou!" Hned přejde ke mně a já jí stále v šoku, obejmu.
"Uhm, co se to tady děje?"
"Ale nic, Harry mi jen ukazoval svoje kalhotky a pak jednu fotku poslal i tobě." To si snad dělají srandu..
"Hazz! Nemůžeš se takhle svlékat před mojí ségrou. To máš dělat se mnou." Naštvaně vezmu peřinu a přikryju ho.
"Aww, promiň já jsem nevěděl že žárlíš." Poškádlí mě Harry a Phoebe se hrozně začne smát.

Podám Harrymu šortky a já se také převléknu do pohodlného. Začneme spolu blbnout a Phoebe nás vyfotí.

Phoebe nám sdělí, že se půjde projít s Lott. Znovu trochu Harrymu vynadám a pak se začneme mazlit. Vysvětlil jsem mu co se stalo dneska s Učitelem a on nebyl nějak zvlášť v šoku.

"Vyhrajeme. Budeme král a král plesu."
" To si piš že jo." Cvrknu ho do nosu a začneme polštářovou válku.
"Co si takhle společně něco vytetovat?" Zeptá se mě Harry a mně to přijde jako úžasný nápad.
"Moc rád!" Zakřičím a bouchnu ho zákeřně polštářem. "Zazpíváš mi nějakou píseň Zlato?"
Miluji když mi zpívá.
"Moc rád." Dojde si pro kytaru, sedne si vedle mě a začne.

"You bring me home.."

Začnu vřískat a vyskočím na Harryho.
"Pozor na kytaru!" Začne se Harry smát a začne mě lechtat.
"Miluji tě."

Když jde Harry uklidit kytaru, jdu za ním a on mě z ničeho nic, přitiskne k zrcadlu.

Začneme se líbat, nejsou to vášnivé polibky, jsou jemné. Políbí mi krk a pak mě pevně obejme.
"Jsi hubený. Jíš dostatečně?"
"To víš že jím, ale nemoc mě dohání.."
"Koťátko moje, my jí předběhneme ano? Vyhrajeme stejně tak, jak na tom plese."
"Dobře." Řeknu jednoduše ikdyž Harrymu stále nevěřím.

-------

Harry usnul a já se půjdu podívat k oknu. Vylezu zase na střechu a koukám na oblohu. Je tolik hvězd a přesto jen jeden měsíc. Přijde mi to jako by každá hvězda měla svůj osud, ale měsíc si vybere jen jeden. Můj život záleží momentálně jen na mém měsíci. Harrym. Jde už jen o to, jakou hvězdu si vybere. Snad jí vybere dřív, než spadne.

Všechny mé nejtajemnější tajemství, ví Měsíc. Poslouchá a nesoudí mě. Povídám mu své problémy, když v tu vidím padat hvězdu.

Někdo si vybral špatný osud.

Čauky! Takže vím že je tahle kapitola děsně nudná a je o ničem a taky se za to omlouvám. Další kapitola bude ale o plesu takže se máte na co těšit.  Tak co myslíte? Vyhrají titul králů, nebo to Simon nedovolí? Uvidíme zítra <33 Kiss Kiss