Catch me if you can

16. Krásnější než bůh

,,Dobře, jsem spokojen s procesem tréninku. Generálové, máte své oddíly na starost. Cvičte s nimi, co to půjde. Potřebujeme všechny v top kondici. Dále naše formace k útoku prozatím vypadá takto...JUNGKOOKU! DÁVEJ POZOR!" mladá alfa sebou škubla div že nespadla na zem, jak jej křik otce vylekal. Seděl už hodinu v zasedací místnosti a poslouchal, jak se velitel, jeho otec, dohaduje s generály na úpravách plánu. Dobrou zprávou bylo, že oddíl generála Taemina našel místo, kde zdivočelí přebývali, což jim dává jistou výhodu. Teď už jenom vytrénovat členy, jež se útoku zúčastní. Ale Jungkook se v polovině setkání přestal soustředit a jeho myšlenky zabloudily ke stříbrovlasé omeze, která pravděpodobně cvičila s Jiminem v kempu. Mohlo to být pár dní, co mu ukázal své oblíbené místo a zároveň byl toho večera velmi nevybíravým způsobem upozorněn na své povinnosti. Od té doby neměl možnost se s omegou setkat. Jako by se mu vyhýbala. A on sám neměl moc možností, jak se vykroutit. Proto trávil svůj den v přítomnosti své snoubenky. Lisa jej mile překvapila. Nebyla jím poblázněná a nedělala vše, aby se k němu dostala. Jejich vztah by se dal přirovnat ke vztahu přátelskému. Udržovali spolu konverzace, občas spolu zavtipkovali. Byl rád, že je taková, jaká je. A pak tu byl jeho otec. Velitel byl v posledních dnech podrážděn a alfa mu nechtěla více přitěžovat. Přesto si nedokázal pomoct. Musel na Taeho myslet.

,,Omlouvám se veliteli. Přemýšlel jsem, že bych dnes s Lisou zašel do kempu trochu se protáhnout." Zamumlal tiše pozorujíc tvář otce, jež se po jeho odpovědi vyhladila do klidné. V odpověď pouze přikývl a dál pokračoval v plánování. Tentokrát se alfa soustředila až do konce. Po propuštění místnost opustil a zamířil se převléct do pohodlného obleku, který z něj nespadne ve chvíli, kdy se přemění. Šlo o vysoce kvalitní materiál, který sloužil jako druhá kůže a při proměně zůstával pokryt vlčí srstí. Byl za to rád. Nedokázal spočítat, kolik kusů oblečení zničil, když měnil podobu. Pohled na oblek mu připomněl, že musí Taehyungovi a Jiminovi dát po jednom kusu. Zapsal si činnost do paměti a přeměnil se. Chvíli stál na místě a vychutnával si ten blažený pocit hebké srsti a silnější přítomnosti své alfy v nitru a mysli. Spokojeně zamručel, pak se otřepal a pokoj opustil.

,,Liso?" Zavolal, zatímco sestupoval schody do přízemí. Musel opatrně. Jednou se mu podařilo se tři patra skutálet dolů. Na tu bolest nikdy nezapomene.

,,Jsem tady Kookie." Ozvala se omega svým klidným a vyrovnaným hlasem. To byla jedna věc, kterou Lise záviděl. Její vnitřní vyrovnaný klid, který se promítal do jejího hlasu i postoje. Sestoupil poslední schody a pohledem zachytil bílou vlčici sedící před vchodovými dveřmi. Okamžitě k ní vyrazil.

,,Nečekala jsi dlouho?" Zeptal se, zatímco si s omegou vyměnil pozdravení. Šlo o jednoduché krátké otření bočních stran jejich těl a oba si dali pozor, aby si nepředali přiliž vůně. Jungkook, protože nechtěl a jenom představa označení vlastní vůní se mu příčila. Co k takovému kroku vedlo Lisu nedokázal říct. Když se jí zeptal, proč si jej jakožto jeho snoubenka více neoznačí omega pouze zavrtěla hlavou a řekla, že mají ještě čas. Přišlo mu to zvláštní. Jiná omega by jej ve své vůni doslova koupala ale Lisa taková nebyla. Držela si s ním stálý profesionální vztah.

,,Nečekala. Kam dnes půjdeme?" Omega se po pozdravu otřepala.

,,Říkal jsem si, že bychom se mohli jít podívat do kempu a trochu si zatrénovat." Navrhl opatrně Jungkook a omega nadšeně přikývla. Společně se tedy vydali do středu teritoria, kde jejich vybraní bojovníci cvičili na velký souboj. Hlídkám se zatím dařilo odrážet náhodné útoky, ale to nebude trvat dlouho a všichni to věděli. Kemp byl plný vlků, kteří cvičili své dovednosti. V pozadí zahlédl Jimina a Taeho, kteří také cvičili. Pohled na téměř zdravou omegu jej potěšil. Podle Jina je Tae zcela v pořádku, ale stále si chodí pro vitamíny, protože podle testů mu stále chyběly.