Catch me if you can

26. Nečekaný konec

,,Pozor!" Namjoon se sklonil a nad hlavou mu proletěla zdivočelá alfa. Byl zadýchaný a zraněný. Přesto se odmítal vzdát. Dokud se nevzdá jeho velitel, tak on taky ne. Ale jejich slunce rapidně zapadalo. Jay Park je zradil a s ním dvacet procent armády a nyní je všechny nahnali do středu a postupně je doráželi. Pokousaná zadní noha mu vysílala palčivou bolest až do pánve, jak byla potrhaná. A nebyl jediný, kdo na tom byl špatně. Yoongi byl pomalejší díky svému zranění na boku a musel vynaložit mnohem více síly, Minho a Seojoon byli jediní generálové, kteří byli zatím bez zranění. Ostatní byli potrhaní až běda. Sám velitel utržil zranění ucha a krev mu zaslepila oko, takže byl na jednu stranu slepý. Jimin se zatím držel i přes zranění drápy na boku, když se po něm svezla jedna beta. Čtyři táhlé škrábance se mu táhly od hřbetu přes bok až na břicho. A Taehyung si vedl dobře. Zranění neměl žádná, ale alfa po jeho boku utržila ránu přes oko, když skočil do rány zběsilé alfě, jež na omegu skočila zezadu. Taehyung se mu okamžitě omluvil za svou nepozornost, ale alfa jej odbyla a okamžitě se věnovala dalšímu protivníkovi. Každý věděl, že hrají o čas, ale nakonec padnou všichni. Protivníků bylo příliš a zraněných mnoho. Jenom jejich vlčí hrdost bojovníka jim nedovolila stáhnout ocas mezi nohy a vzdát se. Tae v duchu posílal modlitbu k Lise. Omega zůstala v Seoulu aby dohlédla na chod zbylých členů, kteří chránili teritorium. Tušil, že se s ní znova nesetká, aby si spolu zahašteřili a popovídali u zákusku. Už jí neřekne, jak je rád, že to bude ona, kdo si Kooka vezme, protože si jej zaslouží.

,,Tae k zemi!" Jungkook omegu ladně přeskočil a dopadl na černou alfu ve chvíli, kdy otevírala čelisti. Snadno její život ukončil. Se zavrčením se k omeze stáhl, když je obklíčilo dalších deset vlků. Oba zrychleně dýchali vyčerpáním, nohy se třásly. Šlehl pohledem na Jianga, který seděl jako vládce na vzdáleném kameni a celou tu podívanou sledoval se samolibým úšklebkem. Srab! Nechává své poskoky bojovat své bitvy! Zničehonic se mu podlomily nohy a alfa padla na břicho.

,,Kookie!" Tae se nad něj okamžitě postavil s vyceněnými zuby. Zdivočelí mu nesměli ublížit. Takový dostali rozkaz. Jiang jej chtěl živého, aby si jej mohl vzít. Samotnému mu dosluhovala síla. Bojovali proti přesile celý den a slunce se barvilo do ruda se svým západem. Zdivočelí přitvrdili. Smečka se k sobě semkla, jak to jenom šlo a s poraženými pohledy čekala, až ji armáda rozpráší. Tae zalehl Kookovo tělo a přitiskl jejich čumáky k sobě. Aspoň si do mysli vtiskne jeho vůni, než jej zabijí. Už přivíral oči, když vtom vzduch prosycený krví pročíslo hlasité zavytí, které se s ozvěnou táhlo přes celé planiny. Zdivočelí se zarazili a všichni otočili hlavu k lesu. Stála tam osamocená alfa. Srst měla zrzavou, jež se pod zapadajícím sluncem zbarvila do rudé. Vlk vypadal, jako samotný bůh slunce.

,,Kdo je to?" Yoongi přivřel oči, aby se na vlka pečlivěji podíval. A vytřeštil oči překvapením.

,,Má znamení rudé růže!" Nestačil větu doříct, když alfa znova zavyla a vyrazila na bojiště. Za zády se záhy vynořilo menší množství vlků. Zdivočelí v zadní linii se jim postavili do cesty. Alfa se jim svižně vyhnula a dalšího vlka přeskočila. Mířila k veliteli. Ostatní vlci drželi zdivočelé z cesty. Ostatní se ze svého šoku náhle probrali a s novou nadějí se pustili do boje. Stále ještě měli energii. Zrzavá alfa se prodrala k veliteli a postavila se k němu zády. Za zvuků boje na něj promluvila.

,,Veliteli, jsem Jung Hoseok. Generál smečky rudé růže a přišel jsem vám se svou jednotkou na pomoc. Máme plán, jak je dostat. Musíte mě následovat!" Generálovi nedělalo problém zdivočelé zabíjet. Velitel Jeon chvíli v mysli promýšlel možnosti. Nakonec se k alfě otočil.