Catch me if you can

25. Jedině přes moji mrtvolu

Již třetí den bojovali o své životy. Konec byl v nedohlednu. Armády si dávaly v noci tříhodinové přestávky k promyšlení nových strategií, a přesto to nevypadalo, že válka skončí. Mrtvá těla posévala svatou půdu a vzduch byl protkán kovovou vůní prolité krve. Obě armády utržily za tři dny tisícové ztráty a mezi zraněnými byli i Yoongi, který si nedal pozor a byl na boku roztržen drápem a Taemin, který byl dvěma alfami sražen na větší kámen a narazil do něj hlavou, čímž si způsobil otřes mozku. Jejich zranění byla ošetřena Jinem a Yoongi se mohl vrátit na bojiště během pár hodin. Taemin ale musel zůstat v kempu. Nebohý generál se nedokázal udržet na nohách, jak se mu hlava motala. Na jeho prosbu jednotku převzal Minho, který se tvářil ustaraně při pohledu na zesláblou alfu a jestli si někdo všiml, že během odpočinku spává obtočený kolem jeho těla a šeptá uklidňující slůvka, nikdo neřekl ani slovo. Podobná situace probíhala u Yoongiho a Jimina. Omega kolem něj chodila v kruzích a lamentovala, když mu Jin ošetřoval zranění.

,,Vidíš to? To bylo pouček, jak bych se měl držet vzadu, aby se mi nic nestalo a podívej se na sebe!" Zlobil se blonďáček až se alfa musela zazubit. Věděl, že to Jimin nemyslí zle. Pouze se o něj bojí. Ale oproti nim byla atmosféra ještě dobrá. Až napjatá vládla v kruhu Jungkooka, Taehyunga a velitele Jeona, který až nerad vysvětlil, že měl Jiang pravdu o starém spisu v jejich knihovně. A také o příběhu, který jim pověděl. Jungkook se na omegu otočil.

,,Ty jsi to věděl, že jo?" Zeptal se s obviňujícím pohledem. Tae přilepil pohled k zemi.

,,Věděl jsem to. Můj otec mi krátce před přepadením vysvětlil, kdo jsem a že můj souzený není Jiang ale někdo jiný. Někdo, koho jsem již potkal. Neřekl mi kdo. Pouze, že jej poznám sám." Výraz alfy se měnil v nevěřícný. Odfrkl si a odešel se podívat na zraněné. Tae se za ním smutně díval. Byl to velitel Jeon, kdo k němu přistoupil a drcl do něj povzbudivě čumákem.

,,Dej mu čas Tae. Kook dokáže být paličatý jako mezek. Dej mu čas všechno zpracovat. On na to přijde sám." Omega se nezmohla na nic než pouhé přikývnutí. Sám si to uvědomil krátce před tažením. A byl to Jimin, kdo mu pomohl konečně procitnout. Stačil krátký rozhovor, aby pochopil, co se mu jeho vnitřní omega, znovuzrozená Seongja, snažila celou dobu říct. Teď záleželo na mladém vůdci. Velitel Jeon měl pravdu. Jungkook nedělal nic, do čeho byl nucen, a to samé platilo o informacích a faktech. Potřeboval čas je přijmout sám. S povzdychem se otočil a odešel za Jinem. Beta obě omegy seřvala na deset dob první noc a teď se na ně pouze mračila. Jediný, kdo na něj měl pozitivní vliv byl Namjoon, který si za ním chodil prohodit pár slov.

XxX

Generálové se skláněli nad mapou posetou rudými tečkami. Velitel se tvářil ustaraně.

,,Musíme to dnes skončit. Utrpěli jsme třicetiprocentní ztráty a procento ještě poroste. Jsme unavení. Tři hodiny nestačí na krátký spánek, když Jiang posílá zvědy. Čím víc budeme unavení, tím větší šance pro ně nás skolit. Taemin je ze hry venku. Nemůžeme riskovat jeho zranění. Po stranách zůstane Minho a Seojoon. Zadní jednotky budou Jay a Yeonjun. Zbytek půjde se mnou do přední linie. Zaberte! Dnes to skončíme a odneseme si jeho hlavu! Jako jeden hlas všichni souhlasili a rozběhli se ke svým jednotkám.

XxX

Armáda s velitelem v čele opět stanula na planinách, které již nevydávaly svou zelenou ale rudou červenou. Těla se mírně třásla nad silou vůně krve ve vzduchu. Tae se nešťastně díval na to pohřebiště. Přál si, aby to skončilo. Naproti nim stál Jiang. Šedá srst posetá rudými skvrnami zabitých vlků na něm byla ve sluneční záři vidět a dodávala ostatním zdivočelým energii jít dál. Hromadně vyli a štěkali, dokud nebyli umlčeni. Šedý velitel vykročil vpřed.

,,Tak co říkáš bratře? Neskončíme to? Nehodlám na svého milého déle čekat." Zle se u toho šklebil.

,,Správně. Je čas to skončit." Velitel zavyl na povel a s přední linií vyrazil. Ale okamžitě pocítil, že je něco jinak. Armáda zdivočelých stála na místě. Ani jeden se nepohnul. Neběželi jim naproti, jako tomu bylo poslední dva dny. Jiang měl něco v plánu. A brzy zjistil co. Plání se znenadání rozlehl zvuk hlasitého zavytí, které se postupně měnilo v bolestné skučení. Přední linie se zastavila. Všechny hlavy se otočily zpátky k linii zadní. Jungkook vytřeštil oči.

,,Ty...!" Ostré zuby pustily bezvládné tělo generála Yeonjuna na zem. Vlci, jež stáli blízko okamžitě odskočili několik metrů dozadu. Velitel Jeon vycenil zuby hněvem.

,,Zradil jsi nás? Jay Parku!" Generál ukázal svou verzi úlisného šklebu a místo odpovědi zavyl své jednotce k útoku. Odpověď dodal Jiang.

,,Ale samozřejmě, že byl mou pravou rukou od počátku! Byli jste jenom slepí, že jste si ničeho nevšimli!" Větu doplnil hrůzostrašný smích, když se zadní linie vrhla na střed a začala zabíjet své druhy. Ne, své protivníky. Z lesů se vynořily linie boční, které ustupovaly návalu dalších vlků. Minho se ve střežený okamžik vyhnul drápům a sám se ohnal svými. Zasáhl a vlk padl k zemi. Hned se otočil na svého velitele.

,,Co to má znamenat?! Má vlastní jednotka se snaží navzájem zabít!" Rychle ale zjistil, že není sám. Seojoon čelil stejnému problému. Jeho jednotka se rozdělila na dvě skupiny a snažila se navzájem zabít. Generálové neměli na výběr a stáhli se ke středu. Tae si rychle spočítal čísla. Jay Park převedl na druhou stranu dobrých dvacet procent vlků a nyní měli nad nimi převahu. Se staženýma ušima sledoval, jak se k nim Jiang blíží, olizujíc si zuby od první krve toho dne.

,,Tak smyčka se utáhla a teď už čekat, až ti tví bodyguardi padnou drahý. Neboj, už to nebude dlouho trvat." Tae se na něj podíval se slzami v očích. Jeho tvář zdobil takový nenávistný pohled, že se alfa na chvíli zastavila a těkala očima z něj na Jungkooka, který s naježenou srstí a vyceněnými zuby přistoupil k omeze zezadu.

,,Nedostaneš jej!" Štěkl svým alfa hlasem. Jiang přivřel oko.

,,O tom ty nerozhoduješ štěně. Je můj, a tak si jej vezmu."

,,Jedině přes moji mrtvolu!" Zlomyslnou tvář ozdobil zlý úšklebek

,,Bude mi potěšením."

Krásný čtvrtek vlčata moje!

doufám, že se vám daří ve škole či práci! Popravdě začínám panikařit, protože nestíhám ale což, tento týden dopíši tuhle ABO ( chybí nám čtyři kapitoly) a pak se na delší dobu vzdálím soustředit se na konec bakalářského studia. 

Ke kapitole: Zrada, emoce, krev a úmrtí! Jak válka asi dopadne? Kdy se objeví Hoseok?  A na čí straně bude stát? To vše v nedělní kapitole, u které jsem se křenila jako vůl, když jsem ji psala :-D

Má oblíbená scéna z této? Lamentující Jimin! :-D Úplně jsem si jej představila, jak Yoongimu dává co proto. :-D

V neděli zdar

Vaše Tetsu-chan