Sedcí dvojice přebrala čaj a na modrookém bylo jasně vidět, že tato situace je mu více než proti srsti.
"Přísahám, že ještě jednou naší debatu někdo vyruší kvůli čaji, tak tak... nevím ale asi mě klepne," zavrčel útrpně Naruto, který chtěl tak moc vědět odpověď, ale už se neodvážil se znovu zeptat, taková ponižující chvíle! To se může stát snad jen jemu.
Hlasitě si povzdechl.
"Nevzdychej ještě bych si to mohl špatně vložit."
Vykolejeně se na něj podíval, " O můj bože! Ty snad ovládáš i nějakej ten humor! Tomu se mi normálně nechce věřit, a to jsem si myslel, že budu ten, kdo povede veškeré naše konverzace a ono se v tobě skrývá semínko ukecanosti! Jen ho musíme nechat vyklíčit!" věděl, že pokud ho neodradí jeho průpovídky, tak má stoprocentní šanci, naštěstí Shikamaru jen protočil očima a dále si ho nevšímal.
***
Čajovnu opouštěli v dosti veselé náladě, i když po překročení prahu je do tváří uhodil všudypřítomný chlad, který prostupoval jejich těly a to, že před několika málo minutami měli lahodný čaj jim teplo nepřineslo.
"Taaakže, jak jsme se bavili, jsi na muže? Bylo by dost trapný, kdybych se tu snažil a ty jsi pak řekl že ne heh."
Nervózně se podrbal na zátylku a sledoval staršího, jak se na něj jen koutkem oka podíval a pokračoval dále.
"Notak," zakňučel a pověsil se mu na paži.
"Slez ze mě," zatřepal rukou, ale k ničemu to nebylo. Na jednu stranu... bavilo ho vidět jeho utrápený výraz a na druhou přitahoval moc pozornosti o kterou nestál. V tichosti s kňučícím mladíkem vedle sebe došel k malé restauraci s Ramenem a sledoval, jak se Narutovi rozzářily oči.
"Sedej, platím," popohnal ho a sledoval, jak ho nechal na ulici a jako velká voda se vrhnul k první židličce.
***
Shikamaru měl za tři misky a přišlo mu fér, aby o sobě taky něco prozradil.
"Jsem Shikamaru Nara, je mi třiadvacet, už do osmnácti jsem tady u místní policie. Můj parťák je Asuma, který si mě vzal zároveň pod křídla, když moje rodiče odešli do zahraničí a mě tu nechali. Od té doby jsem bydlel u něj, teď dokončuji vysokou a hodlám jít ještě na magistra."
Mladší se nestačil divit, kolik vět ze sebe jeho společnost dostala, to nečekal a jeho překvapení se zrcadlilo i v jeho tváři.
"Zavři tu pusu, vletí ti tam moucha."
"Radši bych aby mi tam vletělo něco jinýho," zamumlal do nudlí zastyděl se nad vlastníma myšlenkama.
"Já se strašně omlouvám! Nevím, co to se mnou je, prostě takový kecy ignoruj. To ty Vánoce! Mamka vždycky říká, že před nimi člověk řekne nejvíce kravin, a to je teprve druhýho, bože," schoval si hlavu do dlaní a útrpně zakňučel.
"Stále si se nezeptal na tu hlavní otázku."
V tu chvíli Narutovi svitlo: "Takže," zasekl se, "takže dáváš přednost mužům nebo ženám?"
Nepřiznal by to, ale byl z odpovědi nervózní, to že se Shikamaru tvářil neutrálně mu spoustu věcí ztěžovalo.
Ten se naklonil o něco blíže k blonďákovi a zašeptal, "Nemám vyhrazené na co jsem nebo nejsem."
To jako odpověď bohatě stačilo a Naruto zářil jako slunce. Byl nadšený z odpovědi, i když to znamenalo, že kdyby to mezi nimi přece jen vyšlo, tak by si nemusel dávat bacha jen na ženy, ale i na muže... Jaká to prekérní situace.
"Můj bože, to se mi ulevilo, už jsem se bál, že mě pošleš někam," vydechl a sledoval, jak se bledá ruka přesouvá na jeho tmavší.
"Ale to neznamená, že bude něco hned teď, jasný?" řekl s jistou špatně skrývanou úzkostí v hlase. Blonďáček by byl první muž, se kterým by něco měl, sice nebyl vyloženě na ženy, ale s nikým jiným nic nedělal.
"Ale ale, tohle znělo zajímavě, alespoň mám důvod se snažit o ruku spanilé princezny, která se neudrží na ledě," rozesmál se, až misky a stole zacinkaly.
Culíkatý nad ním jen protočil očima, ale v hrudi ho přitom zvuku zahřálo nezažívá často, aby někoho rozesmál. Tenhle den pro něj skončil úžasně. Poté co doprovodil Naruta domů a dal mu na tvář letmou pusu, tak šel oklikou, aby se trošku provětral a utřídil si myšlenky.
'Nikdy jsme nebyli s mužem a teď bych na jednoho rovnou skočil? Je to normální? Je tak energickej, co když s ním neudržím krok jako s Temari a nakonec si poslechnu, že jsem vlastně nudnej. Chci spát.'
***
Mezitím krátkovlásek sršel nadšením a šířil ho po celém domě. Jeho rodiče neskrývali údiv, když sledovali, jak jejich syn sám od sebe uklízí, a dokonce si brouká nějakou melodii. Neváhali a Minato byl nucen skočit do auta pro alkohol tester, aby se přesvědčil, zda není pod vlivem alkoholu.
"A říkám ti to naposledy! Naruto, co ti sakra je?" vypěnila Kushina, když se nevydržela dívat na to, jak se opírá zasněně o linku.
"Asi kouzlo Vánoc," vydechl a sáhl si na tvář, kam dostal cudný polibek.
A v tu chvíli mu došlo, že si neřekl o telefonní číslo.
ČTEŠ
Adventní kalendář [ShikaNaru]
FanficMladému muži zákona se o Vánocích změní celý dosavadní život. Adventní kalendář s jedním na sebe navazujícím dějem. Každý den se otevře nové okénko příběhu.