Otevřela jsi dveře a prošla do učebny číslo 13. Spatřila jsi, že se na tebe otáčí spoustu oči. Rychle jsi se usmála a podívala se na učitele.
,,Třído, tohle je Y/n Salvatore" řekl jim, jako bychom byli na základce.
Musela jsi se držet, aby jsi se nerozesmála. Připadal ti tak dětinský. Ve skutečnosti jsi žila mnohem déle než on. A to bylo asi o 150let.
Tvoji bratři tě poslali to tu prozkoumat, protože vycítili, že je volá Nemeton. Spíš, ale Stefan, protože Damona to tak nezajímalo.
Když jsi procházela uličkou, spatřila jsi oči chlapce, který do tebe vypíjel jeho krásné teplé hnědé oči, zatím co ty jsi ho sledovala svýma mrtvě (y/e/c). A mrtvýma bylo myšleno doopravdy, protože už jsi mrtvá.
(jestli máte hnědé oči, tak je prostě máte mrtvé a ne tak dokonale jako tady Stilinski a tohle nemá být urážka pro vaše oči)
Během chvilky zazvonil zvonek a ony hnědé oči z tebe pořád nespustily zrak. Chtěla jsi vyběhnout ze třídy, ale zastavila tě teplá ruka toho chlapce, co ti sáhla na tvé chladné rameno.
Podal ti nějakou tužku, která byla náhodou tvoje oblíbená a ty by jsi jí málem nechala na lavici. Vzala sis jí a s děkuju chtěla vystřelit ze třídy, ale znovu tě zastavil jeho hlas.
,,Další třídu máme spolu, tak se uvidíme" řekl tak trapně roztomile a zmizel.
Předtím, než zazvonilo jsi na druhém konci přeplněné chodby viděla mluvit toho kluka s dalším klukem. Neodolala jsi a zaposlouchala se svým upířím sluchem.
,,Pane bože Scotte, byla dokonalá její (y/h/c) vlasy a (y/e/c) a víš co? Já to úplně podělal, chtěl jsem se jí zeptat, jestli jí nemůžu doprovodit na hodinu a-" vyhrkl ze sebe a ty jsi byla mile překvapená. Možná by jsi mu mohla dát šanci.
,,Stilesi klid a koukej, není to ona? Kouká sem. Rozhodně je do tebe zamilovaná" Stiles. Pěkné jméno pomyslela sis.
Než jsi se rozkoukala, Stiles si to mířil k tobě a ty jsi se nenápadně vzdalovala.
,,Y/n počkej!" zavolal na tebe.
,,Ahoj Stilesi, čemu vděčím za tvou společnost?" zeptala jsi se ho. A pak sis uvědomila fatální chybu. Nikdy ti neřekl, jak se jmenuje.
,,No napadlo mě-, Já viděl jsem-, Jestli možná- počkej, já ti neřekl jak se jmenuju?!" udivil se a propálil jeho oči do tvých.
,,Jasně že řekl, když jsi mi vracel tužku" usmála jsi se a doufala, že ro projde.
,,No a nechtěla by jsi jít někdy do kina nebo tak něco?" vykoktal a roztomile se usmál.
,,Víš co, byla to hloupost. Jako kdybych nic neřekl" rozmyslel se a chystal se odejít.
,,Jo ráda" uculila jsi se a tím ho donutila se na tebe otočit.
,,Šla bych do kina. Vyzvedneš me v sedm?" zeptala jsi se a Stiles ti přikývl a šťastně běžel za jeho kamarádem Scottem
