Four kings || Sherlock I.

Buckingham palace? Again?

Z pohledu Salome

Když jsme se po deseti hodinách spánku probudili, zahlédla jsem z okna The Tower bridge. Byli jsme doma, konečně. Sherlock spal a John si četl něco na mobilu. Jakmile vlak zastavil na nádraží. Zatřásla jsem Sherlockovi levým ramenem, protože druhé měl skrz na skrz probodnuté. Vystoupili jsme a zavolali si taxíka.

"Ty jo, konečně zase Londýn. Už se těším, až si lehnu na gauč, u kterého nebudu mít strach, že se pode mnou propadne" zavtipkovala jsem a otočila se na kluky. Ti se pouze pousmáli a vystoupili jsme z auta a stanuli před bílým domem s černými dveřmi, na kterých se blýskalo domovní číslo 221B. Vylovila jsem z batohu klíče a zasunula do zámku. Zámek cvaknul a otevřela jsem dveře. Do nosu mi praštila známá vůně krve a dřeva. Vyšli jsme nahoru a vešli do obýváku. Přivítala nás Sarah a Marry pomalu došla k Johnovi. Sedli jsme si na gauč a do křesel. V tu chvíli k nám do pokoje přišla opět ochranka královny. Sherlock otevřel oči a zadíval se na ochranku.

"Tak co pak se vám ztratilo tentokrát?" optal se Sherlock a vstal z křesla.

"Nic, ale žádá si vás samotná královna Anglie Alžbět II. Mohl bych vás poprosit, abyste se oblékli do společenského oblečení." sdělil nám sekuriťák a já jsem na něj koukala s otevřenou pusou.
" To-jako-opravdu budeme u Anglické královny?" ptala jsem se nedůvěřivě, ale za chvíli jsem vstala a odešla do svého pokoje. Zavřela jsem dveře. Otevřela skříň a začala se v ní přehrabovat. Hledala jsem šaty, ve kterých jsem se vdávala - ty červeno-bílé. Vyšla jsem na chodbu a zamířila do obýváku. Sherlock měl sako, bílou košili a kravatu, John vypadal podobně a Sarah s Marry zůstali doma, protože Marry usnula. Nasedli jsme s ochrankou do naší, již známé, bílé limuzíny. Přijeli jsme před Buckinghamský palác a sluhové nám otevřeli dveře. Vešli jsme do obrovského paláce, kde jsem byla už po druhé a kluci po třetí. Vyšli jsme do prvního patra, Sherlock mě chytil za levou ruku a John kráčel po mé pravici. Zabočili jsme do veliké jídelny. U dlouhého stolu v čele seděla Britské královna, Po její levé straně princ Wiliam a vévodkyně Kate. Po pravici si měl sednout Sherlock, já a John. Všichni jsme se poklonili a já objala Kate a Wiliama, Sherlock s Johnem si s nimi pouze potřásli rukou.

"Tak teď ne naobědváme a poté půjdeme do sálu a tam začne předávání." sdělila nám královna a posadila se.

"Jaké předávání?" optala jsem se a koukala na ní překvapivým pohledem.

"Vy nám chcete dát vyznamenání?" optal se Sherlock, který stál hned vedle mne.

"Ano, za to, že jste navrátiti největší klenoty zpátky na své místo." odpověděla mu královna a usmála se.

"Oh my God," vydechla jsem a skočila Sherlockovi kolem krku, "Sherlocku, já jsem tak šťastná." ucítila jsem jeho ruce na svém pase, jak mě silně objímají.

"Tak se můžete posadit." vybídla nás Alžběta II.

Tak další kapitolka je tady. Doufám, že se vám líbila. Salome, Sherlock i John dorazili bezpečně domů a jsou na obědě u královny. Co si myslíte, dopadne předávání vyznamenání dobře, nebo se tam něco podělá? Budu ráda za komenty a votes. :)