Olízne ret a začne se ke mě pomalými kroky přibližovat. Nic neříká. Jenom mě sleduje skrz své temné oční stíny a dostává se čím dál blíž. Já před ním couvám i přesto, že na něj mířím zbraní. Ruka která jí svírá začne zničehonic padat dolů. Už se to...
,,Ak-17, MP5, M9, Scorpion, Desen Edge, G-36C... " počítá Joker všechny zbraně připravené na večerní akci. ,,Hej ty!" zavolá na poskoka. ,,Jsou připravený plynový masky? - O-omlouvám se pane... Nemůžu je najít." vykoktá zděšeně. Joker se na něj vrhne potemělý pohled při němž tuhne krev v žilách. Poskok začne pomalu couvat a klepat se po celém těle. ,,M-moc se v-vám o-omlouvám š-šéfe... A-asi jsem je z-zapoměl o-objednat... J-já... Hned půjdu a napravím to!" třese se a očekává výprask.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Joker na něj ještě chvíli děsivě hledí. Pak se mu ústa pokroutí do zvráceného úšklebku a zničehonic se začne šíleně smát. Hlas se mu děsivě rozléhá do prázdných chodeb a odráží zpět k němu. ,,Tak t-ty? nevíš?! Chceš t-to napravit?!" napodobuje jeho koktání a sám nemůže popadnout dech jak se bláznivě popadá za břicho. ,,Kamaráde nic si z toho nedělej! Vždyť se nic nestalo ne?" přijde k němu a tvrdě mu přitiskne ruku kolem ramen. ,,Já ti plně důvěřuji a vím, že takovou chybu už nebudeš opakovat že příteli?" přátelsky ho poplácá a usměje se na něj šílenýma očima. Poskok nechápajíc co se děje se na něj rozpačitě usměje a plný úlevy začne děkovat. ,,Není zač můj věrný poskoku." zahledí se mu do očí. ,,Stejně už tě nebudeme potřebovat." řekně sametovým hlasem načež vyndá z kapsy vystřelovací nůž a prořízne mu hrdlo. Poskok padne na zem a začne se zalikat vlastní krví. ,,Ó můj bože může toho idiota někdo uklidit prosím?!" zařve Joker do prázdna. Na to se hned vynoří dva jiní poskoci odkudsi z jiné chodby a přiběhnou k jejich parťákovi ležícímu na zemi. Chvilku na něj udiveně hledí. Pak se podívají jeden na druhého, pokrčí rameny, chytnou ho za kotníky a odtáhnou pryč.
,,Všichni sem!" zařve Joker. Seběhne se kolem něho asi třináct lidí čekající na další rozkaz. ,,Díky tady panu zapomětlíkovi jehož zbytky existence můžete vidět tady na podlaze" poukáže na krvavé stopy ,,nemáme dostupné žádné plynové masky. Nuže... kdo bude té dobroty a půjde je někam splašit ať je tu do hodiny máme?" zeptá se přičemž se hned přihlásí první dobrovolník. ,,Výborně! Všichni mu zatleskejte!" zvolá vítězoslavně a zbytek skupiny nejistě zatleská. ,,Teď mi vy dva ještě jednou zkontrolujete vybavení a pak vám tyhle tři pomůžou ho naložit. Za půl hodiny chci mít všechny lidi připravený!" řekne a rozpustí setkání. Všichni se vrhnou do práce a Joker odejde do svého pokoje.
Zabouchne dveře, stoupne si před zrcadlo a vyndá z krabice svoje líčidla. Otevře pikslu s bílým krémem a namočí do ní dva prsty. Poté začne zakrývat holá místa na svém obličeji kde mu barva opadala a přidává další vrstvy tam kde jsou třeba. S prsty pokrytými bílou hmotou šáhne po další piksle ukrývající temě černou lesklou pastu. Natře si jí až těsně k řasám dokud se mu oční bělmo nerozsvítí jako svíčky. Nakonec otevře krabičku s červenou hmotou a namočí do ní malíček. Velmi precizně si obkreslí jizvy a rty. Když je hotový, nedbale si otře ruce do hadru ležícím na stole a sáhne na věšák po dlouhém tmavě fialovém kabátu. ,,Jo ještě tahle věc." řekne zamyšleně a vytáhne z krabice ještě jeden předmět. Zelený sprej na vlasy. Nastříká ho na konečky a přehodí si kabát přes ramena.
