16. nevíš, co semnou děláš

2K 65 15
                                    


Probudila jsem se a chvíli se rozkoukávala. Všimla jsem si, že na sobě mám jen triko. Moje oblečení bylo na zemi a já se dost lekla. Dominik měl přeze mě přehozenou ruku a já se prudce zvedla. Hned jsem toho litovala a chytla si hlavu.

„Co je?" promluvil na mě ranním chraplákem.

„Bylo něco?" vystrašeně jsem se zeptala.

„Jo, tak čtyřikrát. Bylas celkem dravá." zasmál se a já se na něj otočila. „Dělám si srandu. Nebylo. Chtěla jsi, ale já tě nebudu využívat, když jsi opilá." dodal a já si oddychla. Jsem rád, že toho nevyužil a nechytil se příležitosti.

„Oh, dobře.. tak já asi půjdu dolů." snažila jsem se z toho vykecat a rychle zmizet, ale to se mi, jak se dalo čekat, nepovedlo.

„Zůstaň, prosím." zaškemral a já tak učinila.

„Proč ti vadilo, že by mi dal Tomáš pusu?" vybalila jsem na něj dost rychle a oba nás to zaskočilo.

Povzdychl si. „Protože tě mám rád, Sáro."

„To je samý mám tě rád, Sáro. Já tě mám taky ráda, ale nejsme spolu a můžu si dělat co chci." snažila jsem se znít vážně.

„A ty bys snad chtěla, abych si dělal, co jen chci?" nadzvihl obočí a já mlčela. „Vidíš." dodal.

„Co budeme dělat?" promluvila za mě moje zoufalost z téhle situace.

„Myslím to s tebou vážně. Jen chci čas ať jsme si oba jistý, dobře?" dal mi ruku na tvář a já se zachvěla.

„Mhm." přikývla jsem.

Začal se přibližovat a už stačil jen milimetr a naše rty by se spojily.

„Můžu?" zeptal se a já místo odpovědi naše rty spojila. Z nevinného a něžného polibku se stal vášnivý a my to doho oba spadli.

Dominik si mě prudkým pohybem přehodil pod sebe a začal mě líbat na krku. Jeho ruce jezdily po mém těle a já byla v sedmém nebi. Jeho dotyky semnou dělají něco, co nikdo jiný neumí.

„Snídaně! Oh... pardon." do pokoje vtrhl Jakub a jako zamražený na nás koukal. My ze sebe hned slezli a oba jsme si sedli, aby jsme na něj viděli.

„Co čumíš? Jdi, vole!" pokřikl po něm Dominik a Jakub hned zmizel. Znovu se na mě vrhnul, ale já už nespolupracovala.

„Vynahradíme si to večer, okay?"

„Sároooo." zaškemral a zase se pustil do mého krku.

„Domi, čekaj na nás." odstrčila jsem ho od sebe a pomalu se zvedla, abych se mohla jít vysprchovat.

Po sprše jsme se oba vydali na snídani za ostatníma. Já si hned vzala prášek a zapila ho velkém množství vody. Po chvíli se mi trochu ulevilo. Odpoledne probíhalo klidně, nic se vlastně nedělo. Večer se zase konala párty, ale já už tolik nepila. Bylo mi ještě ze včerejška zle.

„Nechceš do vířivky?" zašeptal mi podnapilý Dominik a já souhlasila. Ráda vypadnu alespoň nachvíli ven na čerstvý vzduch.

Oba jsme se odebrali do pokoje a převlékli se do plavek. Poté jsme přešli obývákem a já si naschvál sundala ručník, aby Dominik trochu žárlil.

„Tyvole, Sáro. To je tělíčko." zařval na mě Robin a já se jen zasmála, protože se Dominik vedle mě celý napnul.

„Drž hubu, plešoune." zažertoval a vzájemně na sebe ukázali prostředníčky.

Vlezli jsme do teplé vířivky a pustili si bublinky. Všude kolem nás byl sníh a to tomu dodávalo ještě lepší atmosféru. Rozhodla jsem se, že ho ještě trošku vyprovokuju, ať je sranda. Sedla jsem si na něj a dívala se mu do očí.

„Copak?" zeptal se a sjel mi rukama na zadek, za který mě pevně chytnul.

„Víš, co by se mi líbilo? Kdybys mě teď tady ohnul." zašeptala jsem mu do ucha a on trochu ztuhl.

„Sári, ty dveře jsou celý prosklený a jde vidět přímo sem na nás." zasmál se, ale já se nedala.

„A? To mě celkem vzrušuje." pomalu jsem ho začala líbat na krku.

„Nedělej mi to, nebo tě tady fakt omrdám." řekl a párkrát u toho vzdychl.

„Co ti v tom brání?" pokračovala jsem na jeho krku a pomalu mu začala sjíždět dolů.

V tom mi silně zmáčknul zadek a začal mě zuřivě líbat. V tuhle chvíli nám bylo jedno, jestli se někdo kouká. Chtěli jsme to. Chtěli jsme sebe.

„Nevíš, co semnou děláš kurva." postěžoval si mezi polibky a já se hravě usmála. Rychlým pohybem mi odhrnul spodní díl plavek a stáhl si svoje plavky víc dolů. Prudce do mě vnikl a ze mě se vydal hlasitý zvuk. Začal přirážet víc a víc a já se nemohla udržet.

„Dominiku!" křičela jsem jeho jméno a on nepřestával.

„Co? Líbi se ti to? Hm?" drsně se zeptal a já přikývla.

„Řekni to." dodal.

„Jo, líbí!"

„Vidíš jak to jde, zlato." při tomhle oslovení mi bylo ještě líp. Něco to ve mně vyvolalo a moje emoce už byly nezvladatelné.

Oba jsme po chvíli vyvrcholili a já na něm ještě seděla. Prohrábnul mi vlasy a podíval se mi do očí.

„Byla jsi skvělá, zlato." řekl a políbil mě.

„Co to oslovení?" zamračila jsem se zmateně.

„Cejtim to tak. Tak to nerozebírej a užívej si semnou." usmál se a já taky.

Ještě chvíli jsme tam seděli a pak se vydali zase dovnitř. Cestou do pokoje jsme schytali pár divných pohledů, ale neřešili jsme to. Osušili jsme se a převlékli a přidali se k ostatním.

„Tak jaká byla vířivka?" ušklíbl se Jakub a Dominik se jen zasmál.

„Tyvole, Tendo, příště můžete píchat rovnou tady na koberci." zavtipkoval Robin a opět ho Domča vyfakoval.

„No, to bych se ani nedivil. Ale místo toho teď ve vířivce plavou mrdky a je nepoužitelná." zasmál se Kuba a šťouchl do Dominika.

„Dojdu nám pro pití, jo? Co bys chtěla?" zeptal se mě a já místo toho šla s ním. Oba jsme si vzali kelímek čehosi co Tom vytvořil a já se opřela o pult.

„Dobrý? Nelituješ toho?" starostlivě se vyptával. Asi mu přijde divný, že nic neřikám.

„Jojo, všechno dobrý." usmála jsem se na něj a přitáhla si ho blíž, abych ho mohla políbit.

„Jseš krásná." odtáhl se, ale já si ho s úsměvem hned přitáhla zpátky.

„Ho, ho, ho.. jedno kolo nestačilo?" drkl do nás Radek a my se zasmáli.

Po hodině jsme se s Dominikem rozhodli, že si už půjdeme lehnout. Oba jsme byli unavení a chtěli jsme cítit přítomnost toho druhého. Oba jsme se převlékli a Dominik si mě přisunul zády k sobě. Držel mě v objetí a u toho mi dával pusinky na krk a na moje záda.






kratší kapitola než obvykle, ale šetřím si to na tu další, máte se na co těšit!

TEN NIKDO Kde žijí příběhy. Začni objevovat