Část dvacátá šestá

342 24 0
                                    

O půl roku později ...

" Tak mladá dámo vstáváme "
Řekl mi táta od dveří a nesl mi snídani , otevřela jsem oči a posadila jsem se na posteli , on mi dal tác na postel a roztáhnul závěsy . Napila jsem se čaje a koukala jsem se na něho .

" Dneska máš pohovor v kavárně na náměstí zařídil jsem to , je čas aby jsi začala fungovat jako člověk . Jako civilizovaný člověk a začala znova "
Koukala jsem se na něho a mlčela jsem .

" Na lednici máš seznam věci co máš dneska udělat , já se vrátím až večer "

" Dobře "
Řekla jsem , táta mi dal pusu do vlasů a odešel . Prohrábla jsem si vlasy a šla jsem se osprchovat , pak jsem otevřela skříň a koukala jsem se na svoje věci . Oblékla jsem si krátké šaty s dlouhými rukávy , rozpustila jsem si vlasy a obula kozačky . Jak říkal Klasu musíš vypadat aby si tě někdo všimnul .

Posadila jsem se na postel a zavřela jsem oči , nikam se mi nechtělo ale musela jsem kvůli tátovi

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Posadila jsem se na postel a zavřela jsem oči , nikam se mi nechtělo ale musela jsem kvůli tátovi . Zvedla jsem se a šla jsem dolů a pak rovnou do města . Jak říkal táta v kavárně už na mě čekala vedoucí a vedla semnou pohovor .

" Vaše poslední práce ?"
Zeptala se mě , koukala jsem se na ni .

" Tady v krámku "

" Proč jste odešla ?"
Zeptala se , polkla jsem .

" Byla jsem těhotná "

" Mate dítě ?!"
Prohlédla si mě , zavrtěla jsem hlavou .

" Ne, moc smutná příhoda "
Odpověděla jsem a ona kývla hlavou jako by nic .

" Pak jste nikde nepracovali ? Máte na sobě drahé oblečeni "

" Mmm .. Bohatý milenec "
Odpověděla jsem .

" Tak že vydržovaná panička .."

" Takhle by jste semnou mluvit neměla! Obzvlášť ne semnou!! "
Koukala jsem se na ni a teď dostala veškerou mou pozornost , ona pozvedla obočí .

" Vy chcete práci ne já !!"

" Nemáte ani páru s kým právě mluvíte , měla byste být ráda že tady vůbec jsem a chci tuhle podřadnou práci "
Vstala jsem a koukala jsem se na ni ,ona se narovnala na té židli a pousmála se .

" A kdo jste ?! Hm ?!!"
Pousmála jsem se a koukala jsem se na ni , tak Jo klid Kim ..Usmála jsem se vzala jsem i svoje věci a šla jsem pryč .Měla jsem takový vztek , musela jsem se nějak uklidnit , zapřela jsem se rukama o kolena zavřela jsem oči a dýchala jsem zhluboka . Chtěla jsem se tam vrátit a vyrvat ji srdce z těla a napít se její krve, musela chutnat určitě dobře . Cítila jsem jak mi někdo položil ruku na zadá , rychle jsem se narovnala a otočila ,byl to Stefan.Koukal se na mě teď jsem neměla náladu na jeho morální řeči , otočila jsem se a šla jsem pryč . Musela jsem udělat co po mě chtěl můj táta . Došla jsem nakoupit , pak pro věci co potřeboval , uklidila jsem doma a nakonec uvařila . Večer jsem byla u sebe v pokoji , držela jsem v ruce štětec a koukala na plátno před sebou , jak mi tenkrát řekl Klaus musíš mít něco u čeho se uklidníš .

" Mužů dál?"
Řekl táta , kývla jsem hlavou a on vešel do vnitř do mého pokoje a posadil se na postel .

" Co ta práce ?"

" Nic pro mě "

" Kim musíš pracovat "

" Neboj se ano "

" Já se nebojím, jen musíme platit účty "

" Říkám aby jsi se nebál "
Ukázala jsem na dveře a táta vstal .

" Klaus tady není aby ..."

" Neříkej jeho jméno! Nikdy tady pro nás nebyl a teď prosím už jdi ! "
Koukala jsem na to plátno před sebou a táta odešel zavřela jsem oči a nadechla jsem se . Klaus , Klaus , Klaus protočila jsem oči . Zavrtěla jsem okno zatáhla závěs a šla jsem si lehnout ...

Nevěrná Kde žijí příběhy. Začni objevovat