Girl he left behind - Bucky Barnes

Chapter 2.

Ráno si se probudila ve své posteli a první co si viděla byl tvůj krásný nový strop. Vylezla jsi ze své postele a podívala se z okna byl krásný den. A tak jsi vyšla ze svého pokoje se podívat jestli je už někdo další vzhůru. Když si vešla do obýváku uviděla jsi Nat a Steva, seděli zhrouceně na sedačce a tak jsi přišla za nimi. Sedla sis vedle nich a zeptala se co se jim stalo. "Nějaký super voják.. byl jako já.. silný.. zabil mého přítele" odpověděl Steve a Nat ho hned opravila "Náš přítel". pohladila si Steva po rameni a řekla trochu nevědomě " to mi je líto.. A víme kdo je ten voják?" Nat zvedla hlavu a odpověděla "nevíme.. ale zjistíme to. Jdeme Steve" Nat se zvedla a hned za ní i Steve. "Y/n.. buď tady, my jdeme zjistit kdo to je" Oba se zvedli a odešli mezitím co ty sis šla připravit snídani stále zmatená z toho, že jsi našla Steve a že na pár dní žiješ v Avengers Tower. Když jsi zjistila že jsi tam úplně sama, rozhodla si se to trochu prozkoumat. Opatrně si vyšla ze svého pokoje protože sis tím že tam jsi sama, nebyla úplně jistá. Potichu jsi procházela dlouhými chodbami a prolezla pár pracoven a laboratoří. Pak si se vrátila spět do svého pokoje a sedla si zpět do křesla které bylo postavené hned vedle postele. Opět sis užívala výhled na tvůj nový strop. Nejspíš si usnula protože si najednou uslyšela hlasy a venku už nebylo tak zářné slunce jako když sis do křesla naposledy sednula.

otevřela jsi dveře z pokoje a uviděla Steva a Nat jak se o něčem dohadují, počkat je tam ještě jeden člověk.. ale toho neznáš, chtěla jsi ho poznat a tak jsi vyšla z tvého pokoje a přišla za nimi. "Ahoj? tebe ještě neznám jsem Y/n.." pozdravila jsi muže a ten se jen usmál a odpověděl " Jsem Sam, Y/n teď tu něco řešíme.." Chtěl aby jsi jim zřejmě dala pokoj ale tebe se Steve hned zastal "Same.. Může tu být.. ví o něm úplně stejně jako já.." Jeho slova tě trochu vystrašili a zároveň si ale chtěla vědět o čem mluví. " o kom vím?" Steve se podíval na Sama a pak zpátky na tebe, chytil tě za ruku a odtáhl tě kousek jinam od Natashy a Sama. "Y/n.. tohle by pro tebe mohlo být náročné a já nechci aby tě to nějak zasáhlo.." Steve chtěl pokračovat ale ty jsi ho přerušila "Steve.. jsem v pořádku a teď mi řekni o co jde.." Steve se vrátil zpět za ostatníma a všichni jste šli do sklepení budovy, Natasha se ale cestou odtrhla se slovy že potřebuje ještě něco zařídit a tak jste tam šli jen vy tři.

A pak jsi ho uviděla, už nebyl takový jako předtím ale byl to on, měl kovovou ruku a byl jiný, choval se jinak. Steve k němu přistoupil blíž mezi tím co on vzhlížel do země a ani si tě nevšiml. "Bucky.. ji znáš taky?" Zeptal se Steve a Bucky zvednul hlavu mezitím co se mu rozzářili oči radostí. "Y/n?! Jsi to ty! jsi zpátky!" cítila jsi že Bucky má neskutečnou radost ale podle Stevova obličeje si poznala že něco není v pořádku. "Steve?" Steve se na tebe podíval a řekl ti něco k Buckymu. " Něco se s Buckym stalo a zabil mého přítele.." Steve ti chtěl vyjmenovat dalších milióny věcí ale ty jsi ho přerušila " Steve.. Můžu si tu s ním promluvit o samotě?" Steve se na tebe ustaraně podíval ale nakonec Opustil místnost a v místnosti nastalo ticho, než Bucky začal mluvit. "Y/n.. prosím přísahám to jsem já nebyl, to Hydra.. vymazala mi hlavu.. a dala mi sérum super vojáka a nutili mě dělat ty hnusný věci a.." přerušilo ho až to když si k němu přišla blíž a podívala se mu do očí. "Já ti věřím Bucky.. klid.. jen pořád nemůžu uvěřit že jsi pořád na živu tak jako já a Steve." Bucky se usmál a podíval se zpět do země. "málem jsem Steva zabil, možná by jsi měla jít abych ti tak něco neudělal nechci ti ublížit" Zvedla jsi Buckymu bradu tak aby s ti opět koukal do očí. "Bucky.. jsem a budu v pořádku.. neboj se prosím" V tu chvíli ale Steve přišel zpět k vám a ty jsi rychle odstoupila od Buckyho aby Steve neměl potřebu zasahovat. "Y/n? můžu s tebou mluvit o samotě?" trochu si se usmála na Buckyho a odešla za Stevem. Steve si stoupnul za roh dveří a ty si stála tak aby ses vždy mohla podívat i na Buckyho. " Y/n.. vím že mu teď chceš odpustit a na všechno se vykašlat protože ho znova po 80 letech vidíš.. ale ani si neumíš představit kolik lidí zabil za tu dobu lidí." Chtěla si Stevovi vyhovět ale potom jsi se znova podívala na Buckyho a uviděla všechno to co cítí. "Steve.. já mu věřím.. poznám když už někdo není takový jaký byl. A on už takový není. Jen mi musíš věřit.. prosím" Steve se ti podíval do očí a chvilku přemýšlel. "Fajn.. ale jestli něco provede, tak už se ho nebudeš zastávat.. máš ho na starost" podívala ses na Buckyho který tě nervózně sledoval, a když si se konečně usmála podíval se jinam. "děkuju Steve" Přišla jsi za Buckym a nic neřekla potom si se podívala na Steva a ten mu konečně uvolnil jeho levou ruku.