Po tom, co mi vedoucí diplomové práce oznámila nesouhlas s mým návrhem, je rozhodnuto. Budu prodlužovat studium. V roce 2022 nebudu mít titul Mgr. O nic nejde.
O nic nejde.
O nic nejde.
O nic nejde.
Jen mě daná informace stála jeden velkej nekončící mental brekadown.
A když už jsem byla v takový píči, řekla jsem si, že přece nebude vadit, když se pošlu do větší. A po týdnu jsem se podívala, co máš na ig story.
???????
spasitel malejch dětí
zachránce životů
doják
cringe fáze Tomáše Kluse
nová bunda
tak hlavně že sis ji koupil
a mně na Vánoce si dal
nic
hodinovej telefonát s kámošem
při kterým sundávám veškerý naše fotky z nástěnky
a měním je za fotky s blízkýma
,,a víš co? měli bychom vzít auto a jet tam, já bych to prostě udělal"
,,nemám na to, rozhodně na to nemám"
další brek
Sedím na posteli u spolubydlící, která mi říká, že na hory nemá peníze a že stejně nemá k dispozici auto. Hory byl poslední světlej bod, kterej ve mě vyvolával aspoň minimální pocit štěstí.
Dojde druhá spolubydlící a sedne si naproti mě.
,,Chceš to vážně ukončit, jsi si jistá, že je to to, co chceš?"
Následuje úzkostnej záchvat.
Po x minutách můžu dýchat . .
,,Já nevím, já už ho nechci vidět, nechci s ním mluvit, nechci ho tady, ať udělá cokoliv, tohle je strašný. Co by muselo přijít? Co by měl říct? Mně je z něj fyzicky zle. Podívej se na ty ig story, jak je šťastnej? A podívejte se na mě. Ne, vážně, podívejte se kurva na mě?! Viděly jste mě někdy takhle? Takhle?! Já už nemůžu..Pořád čekám, že mi napíše, zavolá, při každým vyjebaným zazvonění našeho zvonku si říkám "co když je to on", ale on to samozřejmě není. On na mě ani nemyslí, ani ho nenapadne, jak moc v piči jsem, on ani nečte celý ty zprávy, prostě to skipne. Dnes když jsem se dozvěděla o tom prodlužování, chtěla jsem mu zavolat. V tom totálním breku jsem mu chtěla zavolat a jen mu to prostě říct, ne že za to může on nebo cokoliv, prostě jenom jsem kurva chtěla tu oporu, kterou pro mě kdysi představoval. Ale víte co? Víte co? Pak mi to došlo, on by mi ten telefon nezval.. Své holce...mohlo by se dít cokoliv. A on by mi ten zkurvenej telefon prostě nevzal ... já .."
Laura na mě vyděšeně kouká, podává mi krabici s kapesníčky.
Nikdy mě takhle neviděla.
