za necelý dva měsíce jsou vánoce
někdy v tomhle období se nám to všechno začalo srát
někdy v tomhle období
nechybíš mi ty
chybí mi ten pocit
bezpečí
zakoukala jsem se do kluka
kterej mě nechce
zakoukal se do mě kluk
o kterym jeste nevim
jestli chci já
budeme si muset pohovořit
a jak řekl můj kolega v práci
taky to i ukončit
přinášíš mi mnohem víc bolesti než radosti
neúměrně
na druhou stranu se tě nechci vzdát
....
vždyť
proč k tobě chovám tak hluboký city???
vždyť to nedává žádnej smysl...
potřebuju do lesa
potřebuju na houby
potřebuju chvilku nežít
třeba se ještě někdy probudím u tebe v posteli
třeba mi ještě naposledy uvaříš černej čaj
osladíš medem
vrátíš plátěnku
chybíš mi
akorát nevím
jestli ty
bolí to
měla jsem zůstat sama
po lednovým rozchodu
jsem kurva do pice mela zustat sama
doopravdy sama
protože mi přijde
jak kdybych ted truchlila
tesknila
s přidanou hodnotou
po člověku
kterej v rodným městě bydlí pár metrů
po člověku
kterýho vždy najdu ve stejným baru
jednou na dřevěných parketech
a tunou prachu
v zupanu
postavím se proti tobě
a všechno ti řeknu
jednou
pustím všechno ven
a ty budeš
nechápat
kolik toho doopravdy je
poslední příležitosti
narozeninový oslavy
autorský čtení
koncerty
a následný dj sety
přála bych si být
s tebou
ale radši držím hubu
ale radši ubližuju někomu novýmu
neozvu se
nepřijdu
nepřijdu
nepřijdu
nepřijdu
nepřijdu
nepřijdu
nepřijdu
nepřijdu
nepřijdu
čas na poslední čáru
becherovku
a vtip o tom
kdo komu připomíná mámu
čas na poslední
