Max Richter - November
naskakující husí kůže
jsi to ty
mezi vážností, hravostí a dramatičností
jsi to ty
už dávno nevěřím na šťastný konce
a proto, když se mě ptáš, co bude
neodpovídám
a proto, když chceš slyšet odpovědi
vracím tě do přítomnosti
zní to až jako ezoterická sračka
ale vážně máme jen tenhle okamžik
a až ti budu psát dopis na rozloučenou
vybírat dárek na cestu
a dávat ti poslední pusu
,,nechci, aby to tím skončilo, nečekal jsem, že o to randění přijdu... nevěděl jsem, že když odjedu, chceš to utnout. úplně. přijde mi, jak kdybys nad tím ani nepřemýšlela."
,,nepřemýšlela"
,,takže je ti to jedno"
,,není mi to jedno. rozhodně mi to není jedno. nepřemýšlím nad tím, nemyslím na to, protože ty nevíš, jak bolestivý je se s někým loučit. jak bolí, když vidíš člověka odjíždět na x měsíců do hajzlu. a jak v hloubi duše doufáš, idealizuješ si, jak se znovu uvidíte.. ale ..ale"
chytáš mě do náručí a snažíš se mě uklidnit
nevěřím na šťastný konce
čeká nás ještě spoustu krásnejch momentů
vytvořme tradice
plavme nazí v zamrzlým rybníce
pečme o půl čtvrté ráno pizzu
a oba budeme vědět
že je to naposledy
pojďme si to užít
