0704

11 1 0
                                    


poslední dva týdny mi chybíš víc, než je zdravý 


vím, že se ti neozvu


protože nemůžu


nemůžu kvůli sobě


ale brečím skoro každej den


vyhrabala jsem naše všechny fotky 


vyhrabal jsem videa


vzpomněla si na Maďarsko

jak jsme se strašně smáli úplným pičovinám


. . . .


tolik inside jokes


nejsilnější psychadelickej zážitek 


. . . . 


chtěla bych to celý zažít znovu


ale to už nejde


i kdybychom se k sobě bůh ví jak a bůh ví proč vrátili


už to nikdy nebude stejný


. . . .


nikdo mi už nedá to, co ty


nevěřím tomu


na druhou stranu


vidím na nástěnce fotku ze Švédska


kde jsme zezadu vyfocený já a Laura


Pamatuju si, jak jsem Lauře řekla, ať jde na ubytko beze mě, že za nimi za chvilku přijdu. I když jsem byla posraná strachy, protože to jezero, před kterým jsme vyfocený, bylo kdesi x km dál, než naše krásný airbnb. A můj orientační smysl, no škoda mluvit..

Ale zůstala jsem sedět na kameni a pozorovala vodu. 

Potřebovala jsem být sama a dýchat.

Bylo mi trochu i do breku.

Přenesl si na mě během pár dní tolik svý traumatický energie. Byla jsem vyčerpaná a pořád jsem se usmívala na všechny okolo. Snažila jsem se pochopit, co tam vlastně dělám. 

Nechtěla jsem se vrátit zpátky.

Nechtěla jsem s tebou už ani mluvit.

. . . 


Tohle celý je tak zvláštní.


Potom jsem ti to všechno vyčetla a ty ses omluvil.

Byla jsem stoprocentně upřímná...

A tys to vzal.. 

Přiznal chybu.



Jak jsme se mohli dostat tak daleko?


A proč pořád vidím, jak spolu jednou žijeme?


NECHCI TO VIDĚT.

NECHCI TO VE SVÝ HLAVĚ.


Proč brečím víc, než v lednu, únoru?


Protože teď je ten čas, kdy ses měl vrátit...


A já na tebe podvědomě pořád čekám...


Nenávidím se za to.


Nenávidím se za každou myšlenku, když mi večer chybíš v posteli při usínání.


Nenávidím se za to, že už to za pár dní budou čtyři měsíce a já jsem pořád na tom stejným místě.


Nenávidím se za to, že si myslím, že když na Valikonoce budu v hometownu, tak tě tam potkám.


Nenávidím se za to, že ti přeju, abys měl teď stejný stavy jako mám já. . . 


Nechci být tenhle typ člověka. . .


Chtěla bych ještě jeden koncert

ještě jedno moře

ještě jeden festival

ještě jednou usnout

ještě jednou

naposled

být s někým tak moc

všude

ve všem  

2022Kde žijí příběhy. Začni objevovat