MADNESS [Avengers ff]

Hello,there's a new hero!

Naším snem číslo jedna je mít superschopnosti, bohužel si,ale neuvědomujeme,že s velkou mocí přichází velká zodpovězdnost..

--------------------------------------

Dobře, ujasněme si situaci. Stojím teď před barákem ve, kterém pravděpodobně bude Wanda - moje nejoblíbenější Avengerka. Já snad zešílím! Před chvíli jsem si teprve uvědomila,že jsem se setkala s Čáryfukem, Russian spy,Rampouchem a Sherlockem číslo 2 a teď? Teď to bude můj největší idol z MCU! Doufám,že tohle není sen jinak bych přijela za Robertem Downey Jr. a dala bych facku,že mě předtím nikdy nenavštívil.

Takhle..moji rodiče mě mají stále i v 23 letech za dětinskou, protože di myslí,že věřit na to,že superhrdinové existují je ve 23 letech naprosto nehorázné. Ale já jim to věky nevěřila a oni se na mě naštvali, doteď se mnou nemluví. Dokonce jednou moje matka poslala Kevinu Feigimu výhružnou zprávu o tom,že pokud Marvel neskrachuje tak podá trestní oznámení. Samozřejmě,že jediné co jim podala byla pokuta 240 dolarů.. Když nad tím tak přemýšlím, musím dokázat rodičům,že jsem potkala superhrdiny..

Vyndám z vaku svůj mobil a vak hodím zase na záda. Otevřu fotoaparát v mobilu, mlčky přistoupím ke Strangovi, který teď mluví se Starkem o zom kdo je nejbohatší. Dám fotoaparát do selfie modu a vyfotím si selfie s Čáryfukem, který si toho bohužel všimnul.

,,Proč si mě fotíš?" zeptal se dotčeně. Myslím si,že ve skutečnosti je spíš rád,že jsem se s ním vyfotila přecijenom je to egoista stejně jak Stark. Já jen se pokusila o úsměv,ale spíš  z toho vyšel divný úšklebek.

,,Musím rodičům nějak dokázat,že nejsem magor." oznámila jsem a přitom si dala mobil do zadní kapsy kalhot. Šla jsem blíž k baráku a ostatní mě následovali pomalým krokem. Vystoupala jsem po dřevěných schodech, které hrozně skřípaly. Zastavila jsem se těsně před dveřmi, již za chvíli se podívám tváří tvář mé oblíbené superhrdince. Tak, zvláštní a trochu i děsivé..nevím co od ní čekat. Povzdychnu si a odsoupím o krok od domovních dveří.

,,Um..děje se něco?" zeptal se Tony zrovna v tu špatnou chvíli. Vražedně se na něj podívám a povzdychnu si abych se mohla uklidnit.Najednou cítím něcí ruku na mém rameně, otočím se a zjistím,že to je Nat. Usmívá se na mě konejšivě.

,,Pokud na to nejseš připravená, my počkáme." řekne klidně, kývnu a ona dá ruku z mého ramene. Wanda Maximoff, musím s ní mluvit v klidu a nenechat na sobě znát strach. Umí číst myšlenky a ovládat je. Musím mluvit klidně, stejným tónem jak ona prý to ty lidi podněcuje aby nám věřili. Mám to ze sit-comů o vojácích. Doufám,že mají pravdu a,že to Wanda neprokoukne.

,,Počítáš zase do deseti? Pokud jo, už seš pravděpodobně u 130. Tak jenom..-" začal Tony,ale Strange ho přerušil , ,,Chce tím říct,že v sázce je osud lidstva. A mimochodem pro vás ostatní přemýšlí nad tím,že se potká s Scarlet witch a neví co ji říct." doplnil ho. Oboum dvoum jsem věnovala vražedný pohled. Strange mi četl myšlenky..aghhh..jak já to nesnáším.

,,Jo už zaklepu.." řekla jsem potiše,že zo málem neslyšeli a mezitím jsem se povzbudivě nadechla a vydechla, zaklepala dlouze na dveře. Chvíli nic. Potom jsem slyšela ze vnitř kroky po vrzající podlaze směrem ke dveřím. Z té nervozity jsem na sucho polkla. Dveře se začaly otevírat....