MADNESS [Avengers ff]

Sacrifice

Dopředu se omlouvám všem fanouškům Madness ^3^

#madnessforever

-----------

Takže..jsem totálně v háji a pokud mě ten blbec zabije bude všechno v háji. Časová linie se poruší..prostě všechno. Už si trochu připadám jako posedlá Marvelem. Světlo ve výtahu už svítí dost dlouho,ale já si spíš přeji aby nesvítilo a já na toho zlého Čáryfuka nemusela koukat. Vypadá úplně jak z What if...? až na to,že nebyl animovaný. Nechápu jak se sem mohl dostat ze své reality. Kang..

,,Já mrtvá?Ne děkuju..to nikdy.." zasměju se nervózně. Chvíli ho to zmate,ale po té znovu nasadí svůj kamený výraz. Z setkání s zlou kopií Strange nevidím nic dobrého. I ve sluchátkách mi dokonce přestanou hrát songy, jak čekané.

Zlé kopii Strange se v ruce najednou objeví dýka. Což mi hned připomene Lokiho slavný citát. Než stihnu nijak zareagovat Strange do mého hrudníku bodne tu dýku. Náhle ucítím nehoráznou bolest v hrudníku a křeč v nohách, jsem jak parazilovaná. Oči vytřeštím překvapením a tou bolestí. Podívám se na můj hrudník, který je celý zakrvácený. Zlatá dýka je stále  mém těle a zlý Strange ji stále drží v ruce. Pravou rukou nahmátnu dýku, která má rukojeť železnou, lehce se z ní smyje krev, je ještě studená možná z venku..

Lehce se uchechtnu a jen ze sebe stihnu vykoktat:,,Uvidíme se v pekle, puso." mrknu a ze zadní kapsy si vyndám levou rukou obušek, který mu zabodnu do hrudníku a pořádně na něj  přitlačím. On si rukou popadne též obušek celý zakrvácený.  Periferním viděním lehce uvidím jak se otevřely dveře od výtahu. Jsme v posledním -22 patře. Uvidím za zlým Strangem Wandu,Strange Lokiho stojícího vedle Steva. O něčem spolu mluví a přitom se smějí, teda až na Strange, který se jen ušklíbne. Tělo zlého Strange odpadne na zem  a hned se rozpadne v prach jako v Lokim když agenti TVA někoho vymazali.  Všichni hned jak mě uvidí, celou od krve a stále v hrudníku zlatou dýku též od krve, mi věnují vyděšený pohledy. Předpokládám,že asi tak za minutu usnu do bezvědomí.

Kulhavě vyjdu z  výtahu k Avengerům. Projíždím všechny pohledem vraždícího zabijáka.

,,Madness!" vykřikne Strange a rychle přistoupí ke mě a dá mi ruce na ramena když si mě prohlíží. Mám mu ubalit takovou facku a ani nevím proč. Jo už vím! Za to,že neudělal něco aby v Endgamu Tony zemřel..počkat on to byl vlastně Scrull. Aha. Škoda. 

Zrakem zmateně tikám od Strange k Wandě až po Lokiho. Takový koloběh. Najednou začítím hroznou bolest v hrudníku čím dál tím víc větší a intezivnější. Bolestí zasyčím čehož si všimne Strange a podívá se na můj hrudník a oblek, který je dost od krve . Nechtěla bych to prát. 

,,Vyřiď Kangovi,že ho budu strašit v nočních můrách." řeknu s povzdychnutím. Tak tohle je můj konec. Konec tohohle příběhu. Konec mé časové linie..zvláštní pocit.

Strange nestihne nic říct neboť já upadnu do bezvědomí a určitě usnu na věky věku a potom mě přijde zachránit můj princ na bílém koni, který si furt dává na čas kdy přijde. Mu to trvá.. Poslední co slyším jsou hlasy Avengerů, kteří se snaží mě probudit,ale nepovede se jim to.

- z pohledu neznámého člověka-

Londýn, 22.12.2021, univerzita Erskina.

Zrovna procházím u ulice kde se nachází vysoká škola filmová - Erskina. Všimnu si cedule na informační  nástěnce před školou. Přijdu blíž k ní abych si jí mohl přečíst.

Vážení žáci,učitelé, rodiče,

s velkým smutkem Vám oznamujeme,že naše milovaná sudentka Madness Wilsonová zemřela ve svém bytě na předávkování  dne 21.12.2021 kde ji našli policisté a záchranné jednotky.

Madness budeš vždy v našich srdcích, nechť Ti je zem lehká.

Přečtu si v duchu ceduli o úmrtí nějaké studentky, hned si však všimnu papírku přišpedleným k nástěnce.

Vždyť to byla jen psychopatka!

Bylo napsáno na tom papírku, mají pravdu. Jen další feministická feťačka o, kterou nikdo nestojí. Její chyba,že zemřela. Usmyslím si a dál si kráčím domů.

- z pohledu Madness-

Najednou mě probudí pípání všemožných nemocničních přístrojů a podobně. Pomalu otevřu oči a vidím jak mě doktoři vezou na nemocničním lůžku rychle po chodbě, zřejmě na sál. Všechno mě bolí a vůbec mi nejde se hýbat. Trochu zamručím čehož si všimne nějaká doktorka, která jde vedle lůžka a konejšivě se na mě usmívá. Nakloní se ke mě a zašeptá:,,Jsi v bezpečí Madness, neboj." věta, která vždy znamená,že je všechno totálně v háji. Tu doktorku od někud znám,ale nemohu si vzpomenout odkud. Je mi strašně povědomá...

Vezou mě dál po chodbě když v tom mi jeden doktor nebo co to je píchne nějakou stříkačkou do krku. Ještě před tím než stihnu něco říct te sebe jen tiše vydám:,,Strangi.." a pomalu usínám.

■■■■post- credit scene■■■■

Procházím se jarním parkem, všude prozpěvují ptáci a děti si hrají. Radši si na hlavu nandám kapuci své mikiny a najednou zahlédnu Christine se svým manželem, který je ke mě otočený zády jak sedí na lavičce.Rychle k nim přistoupím ze aby na mě Christine viděla. Sundám si kapuci.

,,Christine!" vykřiknu.

,,Mad, už jsem ti milionkrát říkala,že ti nedokážu pomoct s tím,že Strange u-" chtěla doříct,ale já ji rychle zastavila.

,,Ne o to nejde..je to zpátky...zase." řeknu smutně.

■■■■■■■■■■■■