MADNESS [Avengers ff]

He?Absolutely not!

Ještě než jsem vystudovala režisérství moji rodiče mi pořád nalhávali,že to není mic výdělečná práce,že nejsem tak dobrá abych se stala slavnou režisérkou, že jsem jenom snílek, který jednou přijde na to jaká je realita krutá a bude ho mrzet,že pořád dětinsky věřil v Avengers. Co já? Já jsem jim nevěřila, vždy jsem si říkala,že jsou blbci,že nic neví o mé práci,že oni nikdy nebyli režiséři a oni mi furt říkali,že na to stejně nemám.
Jejich slova mě budou furt zžírat.

-rok 2020,Madnessin pokoj-

Sedím na posteli a brečím do polštáře. Realita, kterou žiji je čím dál tím víc krutá. Tento rok nevyjde žádný film od Marvelu. Byla jsem na Comic Conu v San Diego s touhou potkat a vyfotit se s Benedictem Cumberbatchem, který hraje Dr.Strange. V té době jsem čekala už asi 30 minut ve frontě. Z 30 minut byla hodina a z hodiny 2 hodiny.. nakonec jsem čekání vzdala.

Proč brečím?
Mám takovou smůlu, nikdy nepotkám herce z Marvelu. Nikdy. Avengers neexistují, rodiče měli pravdu. Neměla jsem se stár režisérkou, kvůli Marvelu mám zkažený život. Šla jsem z pokoje do kuchyně kde jsem z lednice si vyndala zmrzku. Z šuplíku kuchyňské linky jsem si vyndala lžíci, kterou zapíchla do zmrzky v kelímku. Sedla jsem si na gauč a začala jíst zmrzku. Zrovna jsem si vzpomněla scénu z Infinity war kde Tony mluví s Dr.Strangem o jeho zmrzlině 'Starkovy ledové kaštany'. Hned jsem se ještě víc rozbrečela..

-přítomnost-

Slyšela jsem už kroky ke dveřím čím dál tím víc se však od dveří oddalovali. Ještě jednou jsem zaklepala, to však se nic neozvalo a nikdo nešel otevřít dveře. Zvláštní,že by Wanda nebyla doma? To si nemyslím, lidé by ji hned natočili  a SWORD z Marvel světa by si pro ní přišel.

,,Budeme muset vkročit sami." řekla jsem s povzdychnutím. Obvykle nevstupuji bez dovolení do nějakých cizích domů. Uchopila jsem kliku a pokusila se dveře otevřít. Zamčeno, sakra. Co teď?

,,Sakra!" procedila jsem mezi zuby a přitom udělala krok dozadu ode dveří a otočila se zpátky na Avevengers a Doctora Strange. astně když se tak zamyslím..Čáryfuk vlastně oficiálně nepatří k Avengers jako týmu. Jenom s nimi bojoval,ale co to nebudu řešit. Stejně se k nim jednou určitě přidá nebo ho k tomu donutím.

,,Pozor na jazyk!" vykřikl Steve a ukázal výhružně ukazováček..ještě,že ne prostředníček to bych ho potom já musela napomenout. Nad jeho připomínkou jsem jen protočila panenky a směřovala svůj pohled na Strange.

,,Co teď?" zeptala jsem se zoufale. On se kouknul dlouze na dveře. Á dedukce a skenování pohledem začíná.. ,,Budeme muset zahradou." řekl zničehonic a rozešel se rychlým krokem k zahradě, Wanda tam nemá žádný plot takže dobrý, jinak bych si totiž ušpinila svoje triko WandaVision..počkat moje triko připomene Wandě Visiona.. a dopr-*. Rychle jsem si zapla mikinu Lokiho přes celý triko aby nebylo vidět co na něm je. Doufám,že Loki jí nic neřekne.. sice ship FrostWitch podporuju,ale ScarletStrange je prostě lepší (Doctor Strange + Scarlet witch). A to mi nikdo nevymluví ;)  rychlým krokem jsem následovala Stephena a div nezakopla. Ostatní Avengers mě též následovali. Rychle jsem doběhla Strange a dala před něj ruku aby zastavil. Viděla jsem na zahradu kde měla Wanda sad jabloní a zrovna byla nám zády a sbírala jablka ze stromu do košíku.

,,Mluv klidně, jo?" zašeptala jsem aby nás Wanda neslyšela. Stejně nám už čte myšlenky. Nebo aspoň mě, nevím zda je li může číst i Čáryfukovi.. Strange se nad mou otázkou jen ušklíbl a pronesl:,,Spíš ty. Ty Marvelholiku." pousmál se a šel pomalý krokem k Wandě. Já ho s ostatními následovala. Teď si jenom nandat ty černé brýle a budem vypadat jako agenti S.H.I.E.L.Du. Nevím proč,ale v hlavě mi začala znít písnička Right Round od Flo ridy a Ke$hy. Docela hezká..

,,Wando.." řekl klidně Strange v chvíli když jsme zastavili. Nad tím jsem se jen ušklíbla, vypadá to jako kdybychom byli v tom traileru na Doctora Strange : In the multiverse of madness. Jako kdybych byla součástí nějakého filmu o Avengers což jsem si vždycky přála, to jo. Ale když si pořád říkám,že tohke může být pouhý sen tak hsem čím dál tím víc smutnější. Trochu je zde větru, ucítila jsem najednou vůni jabloní.Stromy zde šumí, meluzína nám zpívá do uší, je sice trochu zima,ale zde ne. Jako kdyby se tu zastavik čas, nedivím,že se sem Wanda 'uklidila'. 

,,Čekala jsem,že přijdeš Stephene." řekla klidně a přitom se otočila čelem k nám s naprosto klidným výrazem jako kdyby věděla dopředu co se stane. Její klidný výraz však brzy zmizel a změnil se na velmi překvapený a zaražený po tom co uviděla mě a Tonyho,Nat a Steva. V jejím světě si totiž myslí,že jsou mrtví. Nedivím se jí...

Ve Wandině ruce se objevila červená záře její telekineze.Jak krásné,ale zároveň zvláštní to vidět na živo. Moje reflexy mi bohužel nezabránily a já taky dělala krouživé pohyby prsty stejně jako ona,ale bohužel v mojí ruce se telekineze neobjevila.. Wandin zrak hned směřil na mojí ruku. A já otevřela pusu z údivu to vidět na živo - tu telekinezi, Wandu.. Kopírovala jsem po ní každý pohyb jejich prstů,ruky..

Strange do mě jemně štouchl loktem se slovy abych toho radši nechala. Toho však Wanda využila neboli využila mé nepozornosti. Pomocí telekineze mě nadzvedla nad zem asi o metr. Byl to docela divný pocit, vznášet se. Vítr mi vlál ve vlasech, kupodivu mi do pusy nenaletěla nějaká moucha.

,,Kdo jsi?" zeptala se Wanda s trochou svojí zlostí a svým Sokovijským přízvukem. Vzpoměla jsem si zrovna na Avengers Age of Ultron kde Avengery ovkádá pomocí telepatie..jo kde jsou ty zlaté časy...

,,Wando Maximovová, jsem tvůj přítel..umm..spojenec. Jsem jen normální režisérka, která se vám snaží pomoct.Věř mi, klidně mi přečti myšlenky.. nelžu." řekla jsem jistě s trochou strachu, který j se snažila potlačit. Na sucho jsem polkla a podívala se jí do očí z, kterých lze přečíst smutek,chtíč po pomstě, zmatenost.. cítila jsem jak mě pohodila telekinezí na zem.
Najednou jsem se probudila v mém starém domě kde jsem žila s rodiči. Konkrétně v obýváku, který se zkládal z koženého gauče, televize, skříně na knihy, luxusním kobercem, po zdi rámečky s rodinými fotkami, na poličkách postavičky máminých andělíčků. Slyšela jsem jak někdo ze zhora ze schodů jde do obýváku, tak jsem se radši schovala za skříň a koukala na to co se děje v místnosti.

Do místnosti přišla moje matka,mohlo jí být tak 40 let s mým otcem, zrovna se hádali. Matka hodila  na zem skleničku ze stolu na zem a začala řvát na otce jakej to je debil.On na ní začal křičet též,ale to už si vzal ze stolu před televizí nabitou pistoli a dal hlaveň proti jejímu čelu. Z chodby však vykouklo moje malé já a uvidělo to všechno. Otec si rychle schoval zbraň za opasek matka si vzala do náručí moje malé já a začala jí uklidňovat.

-------------------------------
Otevřela jsem rychle oči a zvedla se do sedu z toho šoku. Nacházela jsem se v nějaké starém pokoji, růžové stěny, skříň,postel a zrcadlo. Vedle postele na křesle seděla Wanda a naproti posteli stál Strange, který se na mě mlčky koukal a skenoval mě pohledem. Steve s Nat se dívali z okna a Tony seděl na druhém křesle vedle Wandy a jedl nějaký donut.

,,Wando..potřebujeme pomoct." řekla jsem rychle a obrátila zrak na Wandu. Ta hned jak uslyšela svoje jméno, zbystřila a začala mě poslouchat.

,,Vím.Reality našeho a tvého vesmíru musíme nějak oddělit,ale-" chtěla doříct,ale já ju vyrušila. , ,,Ale co?" zeptala jsem se naléhavě. Ona si povzdechla a začala mluvit kupodivu klidně ,,Bude potřebovat jednoho člověka u, kterého nevíme zda-li by s námi spolupracoval." řekla váhavě a já začala uvažovat kdo by ten dotyčný mohl být. Že by Thor? Nebo Hulk?

,,Koho?" zeptala jsem se a otočila se teď pro změnu na Strange. Výraz měl docela klidný nebo umí to dobře hrát. Strange se povzbudivě nadechl a podíval se na mě, určitě napočítal do pěti aspoň pro uklidnění. Stále jsem mu věnovala tázavý pohled.

,,Lokiho." řekl Strange.