MADNESS [Avengers ff]

Hi..My family?

Nevěnovala mi jediný pohled,  soustředila se na Christine. Potom ji něco přeskočilo v mysli a najednou ji odhodila k lavičkám v kostelu. Rychle ke Christine přispěchám a zkontroluji jestli má tep, po krátkém zkoušení zjistím,že žije. Otevře oči a usměje se na mě.

,,Christine, jsi v pořádku?" zeptám se pohotově a sleduji každičký její pohyb, nechci přijít i o ni. I když jsem v jiné realitě, prostě to tak nemohu nechat. Ona kývla a těžce polkla. Její svatební šaty už nebyly až tak čisté jako před tím, vlasy měla rozcuchané z toho dopadu na lavičky, na tváři lehké šrámy krve. Podívám se rychle na Strange a moji Variantu, kteří na sebe čumí jako dva blbci na sebe. Oba dva stojí naprosti sobě a koukají si vzájemně do očí. Moje Varianta vypadá hodně sebejistě a nebojí se nás, to je jasné. Musím co nejdřív zjistit v jaké realitě se nacházím a co nejrychleji odtud zdrhnout. Připadám si jako nějaký cestovatel mezi dimenzemi, což vlastně taky jsem.

- Scarlet Strange pov.-

Stojím naproti Strangeovi a dívám se mu do očí. Tony říká,že to v oběti vzbudí nejistotu,strach,ale nepřijde mi,že je Strange teď vystrašený nebo nejistý. No..co di budeme povídat, Tony pořád říká nějaké blbosti. Ale i přesto ho mám z Illuminátů nejradši a považuji ho jako za svého brášku. Doufejme,že nezemře stejně jak Mark.

Ucítím jak se Madness obrátila od Christine k nám. Doufala jsem,že ten incident s Christine ji aspoň na 10 minut zaměstná a ono ne. Inu..tohle bude hezké rodiné seznámení. Rodiné asi ne,ale my tři jsme vlastně Varianty. Já a Madness jsme Strangeovi Varianty. Je to vlastně poprvé co Strange vidím, vypadá stejně jak z fotek. Ani se nedivím..

,,Těší mě, Stephene." řeknu mile ke Strangeovi a postavím se rovně abych působila vychovaně tak jak mě Xavier učil. On mi věnuje tázavý pohled a lehce hlavou pohne do prava,ale stále se na mě kouká. Najednou uslyším Madnessiny kroky, které se ke mě blíží ze zadu. Pomalu začnu dělat prsty pomalé krouživé pohyby abych se připravila na útok.

,,My se známe?" snaží se Strange zjevně mě 'zaměstnat' abych neřešila kde je Madness,ale já nejsem až tak blbá.  Jedním rychlým pohybem odkouzlím iluzi a na mých zádech se objeví můj modrý plášť. Madness využije své chvíle a pomocí telekineze zabrání tomu abych se hýbala a otočí si mě čelem k ní. Uznávám, měla jsem nechat iluzi s pláštěm až na potom a věnovat se těm dvoum pořádně.

Hned co mi Madness pohlédne do tváře přejede ji po zádech mráz. Lehce se ošije a zakroutí hlavou. Otevře naplno oči a prohlédne si mě od hlavy až k patě, ,,Já tě znám..", řekne tajemně a začne ve svých myšlenkách hledat správnou odpověď. Využiju její nepozornosti a teleportuju se za ní čehož si ona nevšimne a teprve potom se začne okolo sebe ohlížet když v tom ji kopnu do zad a ona spadne na zem, nečekala jsem,že to bude taková hračka. Hned jak k ní přijdu blíž dá na ochranu ruce před sebe, připravena co nejdřív zaútočit. Sama ví,že tohle ji nepomůže, protože já ji kdykoliv mohu zbavit magie. Je to jedna z mých schopností.  Křečovitě na mě hledí a snaží se z téhle situace nezbláznit, na čele se jí už objevují kapky potu. Víc se k ní nakloním a ušklíbnu se.

,,Umřeš sama, nikdo tě nebude chtít zachránit. Opravdu si myslíš,že o tebe Strange a ostatní stojí? Jsi jen další časová odchylka, která stejně tak zemře." řeknu s chraplavým a temný tónem. Tuhle větu vždy říkám každým obětím, respektive lidem, kteří narušili časovou linii a teď za to musejí pykat, neboť trest je nemine. Madness z oka vyhrkne slza plná bolesti, chce to všechno vzdát,ale nic nepromluví.  Pořád se dívá za mě, evidetně na Strange.

,,Ona není sama." řekne ženský hlas, který zničehonic uslyším ze zadu. Zní mi to jako hlas Wandy Maximoff, který znám pouze ze záznamů. Nechám Madness být a pomalu se otočím čele k nim. Přede mnou se vyskytne pohled na  Wandu Maximoff a Americu Chávez, které stojí vedle Strange. Jaká tož idylka, další přítěže jsou zde. Dobře..tohle budou vskutku jatka.

- Madness Wilson pov.-

Ona to fakt řekla! Tu slavnou větu Ona není sama a o mě! Tak a teď ta moje Varianta je slušně v háji. Je tu i America Chávez, kterou uvidíme ve filmu až v květnu a to v Multiverse of madness..Sakra?! Co se to jako děje!?

-Scarlet Strange pov.-

Wanda už má na sobě oblek Scarlet witch, který již používala při používání magie chaosu. Pravou ruku má nataženou před svým hrudníkem a tu levou v pravém úhlu k ramenu.

Určitě si Madness říká jak jsem nahraná,ale plete se. Protože já mám připravené eso v rukávu, které ráda použiji. Naši drazí hrdinové ještě nevědí čeho jsem schopná. Aspoň se nám takhle setkali naši ničitelé multivesmíru. Illumináti je hned mohou zatknout. Teď se asi pěkně zapotím..
Nadechnu se a ucítím jak mi oči změnily barvu na modrou. Zavřu oči, napočítám do pěti a znovu je otevřu, v rukou mám už magii chaosu, která vypadá spíš jako modrá telekineze s trochou černou. Jsem sice jedna proti čtyřem,ale to už jsem byla milionkrát a stála jsem proti daleko mocnější. Třeba proti jednou Theně ze skupiny Eternals, MODOKovi či Ultronovi který měl kameny nekonečna.

Nic jiného než boj mi nezbývá, zase..

Pravou rukou se rozmáchnu směrem k Wandě a hodím proti ní kouli energie ona však udělá štít z telekineze takže ji nic ta energie neudělá. Uvidím jak se vedle mě objeví America a kopne mě do boku nad čímž se pouze pousměju a navstřebám hodně energie, kterou hodím na ní ona někam spadne do toho portálu čímž i zavře portál samotný, to ji na chvíli zaměstná. Doufejme. Teď se začnu věnovat Strangeovi, kterému jsem se ještě nepomstila za to,že bude můj další případ to se rovná další strávený čas s dalším idiotem. Jak potupné.

,,Evidetně nemáte dost." řeknu a přitom se pousměju. Jednou rukou hodím po Wandě kouli energie a levou si "vezmu" planetu Mars, kterou zmenčím  a hodím ji po Strangeovi přičemž ji zvětším do původní velikosti což ho zaměstná neboť ji bude muset vrátit zpátky tam kde byla. Jestli mi vadí,že takhle ničím planetu? Ha..já jich zničila. Já a Wanda proti sobě začneme mířit telekinezí.