Výměna

nezkoušej moji trpělivost!!!

Zdravím vás opět u Výměny :)Přeji krásné počtení, moc mě potěšili hvězdičky i počet zobrazení, tenhle díl je pro všechny , kdo tuhle povídku čtou :D tak snad se bude líbit :)

*** Bradavice, pohled Draca***

Pozvolna jsem opuštěl říši snů a začínal si uvědomovat svět kolem sebe. Co bylo velmi nepříjemné zjištění, byly dvě silné paže, které mě pevně drželi na něčí hrudi. Přesněji na mužské hrudi. Chvíli jsem vedl boj sám se sebou. Jedna moje část tu chtěla zůstat a ani se nehnout. Ta druhá si plně uvědomovala, že mám jisté povinnosti a prostě se nemůžu válet v posteli. Navíc ani nevím, kdo tu se mnou je.

Nakonec k mé smůle zvítězila ta praktická část a já otevřel oči. V tu chvíli jsem si přál, aby to byl sen.

" Co tady děláš?" ať je to sen, ať je to sen, ať je to sen! Zmocňovala se mě míírná hysterie. Nebyl to ledajaký kluk, byl to Potter! Veškeré moje naděje na krásné ráno se ztratily v  nenávratnu.

" já...já, ehm... přespal jsem tady." A první cenu za nejtrapnější hlášku dostává...

" Nepovídej, toho bych si bez tebe nevšiml..." musel jsem se držet, abych neprotočil oči. To se nemohl alespoň pokusit vymyslet si nějakou přijatelnouy výmluvu?! Evidentně ne... kdyby se pořádala soutěž v blbosti, tak je Potter neporazitelný!

On se místo odpovědi ke mě přitulil mnohem více, což mi k mému ohromnému překvapení zase tak moc nevadilo. Nakonec jsem usoudil, že se mi to jen zdá a rozhodl se opět usnout, abych se mohl konečně probudit. Má to logiku, že?

Když jsem se vybudil po druhé-naneštěstí stále v Potterově objetí, vcházeli do pokoje Legolas se Severusem.

Opravdu ráno za všechny prachy! Musel jsem udělat něco fááákt strašnýho, že mě Merlin takhle trestá.

" Hodláš mě v nejbližší době přestat dusit?" bylo to hnusný, ale taky dost účinný. Alespoň trochu se odtáhl, na chvíli...

Raději jsem se na Severuse ani nedíval, tak nějak jsem ten jeho překvapeně-pobavený pohled vytušil. Stejně tak i Potter, kterého pro změnu zabíjel pohledem.

Vymotal jsem se z přikrývek.

" Nechci nic slyšet!" zavrčel jsem směrem k Severusovi " sejdeme se za dvacet minut u tebe." dodal jsem už smířlivěji. Opravdu jsem nepotřeboval slyšet Severusovi jízlivé komentáře nad mou, nutno podotknout naprosto nedobrovolnou, "volbou" partnera... Já za to nemohl! Doufal jsem, že Potterovi dojde, že tu NENÍ vítán a odejde. No, nedošlo mu to. Stále se rozvaloval v MÉ posteli a zvláštně se na mě koukal. A to se mi vůbec, ale vůbec nelíbilo. Mezitím Severus i Legolas odešli, naštěstí...
O patnáct minut později- hodil jsem s sebou, spíše, proto abych nemusel trpět Potterovu přítomnost déle než je nezbytně nutné...
Nechtěl jsem nad tím přemýšlet. Nechtěl jsem přemýšlet nad ničím. Myšlenky byly nebezpečné, kladl jsem si otázky na které jsem neznal odpovědi a to mě ubíjelo. Ty odpovědi jsem nemohl ani nijak získat. Merline! Potlačil jsem touhu utéct od toho všeho, někam daleko, kde bych TYHLE problémy řešit nemusel.
" Myslím, že už vím, jak dostat rady mladého prince zpět do jeho domova." ukončil zmatek v mé hlavě na chvíli Severus. Naznačil jsem mu ať pokračuje.
" Existuje kouzlo, které otevře portál umožňující projít komukoli do světa, kam právoplatně patří." to znělo sakra slibně!
" Kde je háček?" napadlo mě, sotva to dořekl.
" Na to kouzlo je zapotřebí čas a to je něco, čeho se nám zoufale nedostává. Podle všeho se pozornost pána zla zaměřila na Legolase. V případě, že by se nám povedlo ho poslat do jeho domova, polevila by nám obrana. Doslova bysme mu otevřeli dveře dokořán."
to byl pořádný háček! Sakra! Co teď?!
*** Mirkwood-pohled krále Thranduila***
Stál jsem nad tím starým zlomeným mužem. Snad bych i pociťoval lítost, kdyby nebyl v sázce osud mého syna. Je zjevné, že tento muž není zvyklý na tvrdé zacházení. No nevadí...mě.

Krátké, ale přece :D snad se líbilo... zanecháte-li hvězdičku komentář, nebude to vadit :D