Výměna

večer na který chci vzpomínat...

Ahoky, moc se omloubám za to zpoždění :( jsem opravdu ráda, že se vám moje pitomý nápady líbí, ale momentálně nestíhám absolutně nic, takže tohle bude jen malá oddechová kapitolka, doufám, že si to užijete a prosím o komentíky :D jo a mimochodem vzhledem k vašemu nevyjádření se ohledně Drarry, jsem so rozhodla, že ho sem dám... pokud kdokoli bude chtít dodat mi nápad, či jakoukoli geniální myšlenku... stačí napsat :D budu jen ráda, ono taky kdo to má stále vymýšlet, že? :D a ještě jedno malilililinkaté info... pět hvězdiček vám nečiní problém, což je přímo bombastické, ale... no řeknu to narovinu zvyšuju z pěti hvězdiček na deset, vím, jsem zlá :P dejte pls vědět, jak se vám líbí děj, či směr, jakým se to vyvíjí... :) no nic děcka užijte si to :D

P.S. to kurzívou jsou myšlenky :D

*** Bradavice Harryho pohled***

Seděl jsem ve Velké síni a neúspěšně se snažil uklidnit zmatené spolužáky. Po trochu moc pompézním vstupu Luciuse Malfoye a rozhovoru mezi Dracem a jeho otcem, který jsem ani za mák nechápal se ti dva někam odebrali společně s Ronem, který se dožadoval vysvětlení a tím kloučkem, který byl zjevně příčinou rozčilení Malfoye staršího.

Mojí prioritou bylo vysvětlit, že Lucius není smrtijed a že se od něj nikdo nemá čeho bát. Jinak řečeno, měl jsem uklidnit nastálou paniku. Moje snaha se zatím míjela s jakýmkoli pozitivním účinkem. Já prostě nejsem ten, co umí mluvit s davy lidí. Od toho tu jsou jiní... jako třeba Draco, ten to s lidmi umí. Zmijozelové dělají jen, to co po nich chce. Navíc krom Nebelvírů, kteří ho odmítají již z principu má pod palcem téměř celou školu. On je...on je tak Ah! Štve mě s tím. Narozdíl ode mě není žádným vyvoleným a nemusí poslouchat, jak porazí červenookou příšeru ke všemu ještě bez nosu.

Raději jsem vyšel z Velké síně. Všichni už dávno věděli, že nebezpečí nehrozí a učitelé se konečně ujali vedení.

" A tohle jsi mi jako plánoval říct kdy?!" zrovna jsem procházel kolem jedné nepoužívané učebny, odkud jsem zaslechl Dracův velice rozčílený hlas.

" Nepotřeboval jsi to vědět..." zazněl odtamtud i Luciusův klidně znějící hlas.

" Jo máš, pravdu k čemu by mi to bylo, že? Možná, že bych mohl zabránit té výměně, nebo ještě líp, dalo by se zařídit, aby k tomu nikdy nedošlo!" křičel už Draco.

" Draco... ty za to nemůžeš, nedávej si za vinu něčí hloupost..." k mému překvapení mluvil Lucius uklidňujícím tónem. Vím, že posloucht za dveřmi se nemá, natož použít kouzlo na jednostraný průhled na dveře... ale já prostě potřeboval vědět, co se to tam sakra děje.

" Nech mě si to shrnout... Nejen, že pán zla není pánem zla, nýbrž odvodníkem, který byl dosazen na místo pána zla, nám zatím neznámou osobou, ale zároveň už neplatí ani to. Protože pán zla, který se vydával za pána zla a chtěl zabít Pottera je mrtvý a nezabil ho nikdo jiný než ten původní pán zla, který, ale odešel do důchodu a jako třešnička na dortu se zničeho nic vrátil, aby nám ukázal jaký je pán zla. Nepřerušuj mě, jsem teprve v polovině." zastavil se na chvíli než začal opět přecházet po místnosti. " K tomu všemu nám náš milovaný ředitel celou dobu lže a jediné co chce je být hrdinou dne, protože by porazil pána zla, který ovšem nikdy nebyl skutečným pánem zla. Může mi někdo tedy vysvětlit, kde vůbec je? Nebo ještě líp, co tady dělá Legolas, který sem evidentně nepatří?! K tomu ještě přičtěme fakt, že hrad je momentálně v obležení a díky mojí roztěkanosti se sem ještě blíží merlinvíco. Zapomněl jsem snad na něco? O áno... na fakt, že momentálně nevedeme bitvu s pitomcem, nýbrž profesionálem, který měl šestnáct let na rozmyšlenou. Opravdu paráda!" opřel si hlavu o dveře. V tu chvíli jsem se mu díval přímo do očí. On viděl jen dveře. Já viděl slzy zaplavující jeho oči. Viděl jsem zoufaltví v jeho tváři...