Jeho |Ereri|

😏Omluva😏

„Já se vám moc omlouvám" vykoktal jsem ze sebe.

Potom, co mi řekl, že omluvy nepřímá, jsem jen doufal, že mě prostě vykopne ze svého pozemku, ale on mě místo toho pozval dál.

Vevnitř to vypadalo nějak... prázdně? Nikde žádné židle, stůl, v podstatě jakýkoliv nábytek jen jeden věšák a botník.

Obezřetně jsem se začal rozhlížet kolem. Tahle situace byla přinejmenším divná.

Ten dvacátník na mě kývnul ať jdu za ním do nějaké místnosti, ze které se vyklubala kuchyně.

Jakmile jsem vstoupil ucítil jsem jeho pohled na svých zádech. Otočil jsem se abych se dozvěděl důvod toho pohledu, ale místo toho, jsem na svých rtech ucítil ty jeho.

Chtěl jsem utéct, jenže mě tady přimáčkl na linku. Ucítil jsem jeho ruce, které mi začaly kroužit po těle. Jedna se zastavila na mých zádech a postupovala stále níž a ta druhá se dostala pod mou košili, kde mi začala kroužit na hrudi.

Snažil jsem se nedat znát, že se mi podlamují kolena jen z toho, ale černovlásek mi to rozhodně neulehčoval. Využil toho, že jsem se na chvíli věnoval jen tomu abych dokázal stát a svým jazykem si vyžádal vstup do mých úst.

Najednou jsem si uvědomil, co vlastně dělám a opět se začal bránit, jenže místo očekávaného účinků se dostavilo jen tiché uchechtnutí toho úchyla a přesunutí jeho rtů na můj krk.

Tohle bylo pod čáru. Nejen, že jsem to nečekal a nemohl se bránit, protože paže jsem měl uvězněné mezi našimi těly, al navíc jsem na krk neuvěřitelně citlivý.

Potichu jsem zasténal, černovlásek se jen znovu uchichtl a rukou pod mou košilí se přesunul na moje bradavky.

Jednou rukou mě přidržoval, abych neutekl, i kdybych na to měl sílu a tou druhou mi sundal tričko.

Přes svoje i jeho kalhoty jsem cítil jeho juniora, který si zadal pozornost.

Pomalu jsem ztratil vládu nad svým tělem a i zrak se mi zatemňoval...

Upřímně nevím jestli jsem měl okno nebo jsem doopravdy omdlel, ale to čím si jsem jistý je, že jsem se probudil nejspíš jen o půl hodiny později - podle slunce, které bylo vidět skrz okno - ,na posteli která rozhodně nebyla moje a nemohl jsem se hýbat.

Tak jo, myslím, že jste čekali něco trochu víc, ale nebojte to přijde😏

~Killua