Krásný pátek! Přináším vám novou povídku na přání, tentokrát pro naši nejmilejší Diablue18 , která si řekla o opravdu zajímavý námět! :3 Tak doufám, že tato lehce parodiální povídka z ninja světa nikoho neurazí a že se bude líbit :3 Povídka bude vycházet jak jste zvyklí, čili pátek a úterý :3
***
Kdesi v podzemním úkrytu jednoho nejmenovaného legendárního Sannina....
Vysoký muž s dlouhými tmavými vlasy a hadíma, svítivě žlutýma očima stál ve své laboratoři, kde se to jen hemžilo všemi možnými i nemožnými přístroji, nástroji a skleněnými baňkami, nemluvě o tom, jak to tam podivně bublalo a taky zvláštně páchlo. Jemu to ale nevadilo, za svůj život byl zvyklý na mnohem horší sajrajt, než byla nějaká ubohá a připálená břečka, na které zrovna pracoval jeho čtyřoký brýlatý podřízený. Aniž by nějak bral zřetel na to, že se ten smrad linoucí se všude kolem už skoro nedal vydržet, pipetou pečlivě přidával jednotlivé kapalné složky do jedné ze zkumavek a ostřížím zrakem pečlivě odměřoval potřebnou dávku.
Na vteřinu se otočil, vyndal z police za sebou krabičku s jakýmsi černým hnusem, sáhl po pinzetě a přendal černou hmotu na prkénko. Několik okamžiků ji krájel na tenké plátky, než nakonec i toto cosi vysypal do nádobky, pak ji zvedl do vzduchu na úroveň očí a po směru hodinových ručiček jí začal pomalu protřepávat, aby se všechny esence pokud možno co nejrychleji spojily. Poté udělal několik kroků doprava, celý obsah vylil do předem připraveného kastrolu na podstavci, pod nímž již měl připravený kahan. Ten zapnul, nechal naskočit jiskru a o několik vteřin později již upřeně pozoroval, jak se jeho výtvor začíná pomalu vařit.
Ústa se mu roztáhla do širokého úsměvu, než jen nakonec s úšklebkem zavrtěl hlavou, zpoza volné bílé košile zavázané nějakým fialovým nesmyslem, co vyštrachal v první skříni, kterou našel, vyndal starý ošuntělý zápisník, do nějž si psal všechna tajemství, která nacházel na všech svých cestách. Vzal jej do pravé ruky, prsty té levé nalistoval požadovanou stránku a začetl se.
Nápoj je třeba vypít přibližně hodinu před použitím Geniálního a impozantního jutsu, zkráceně GAI no jutsu. Hned po jeho vypití se uživateli otevře takzvaný tužebný původ, čili část normálně skryté chakry zaměřující se na ty největší, nejtemnější tužby. V kombinaci s pečetěmi tato část vypluje na povrch a dokáže ovlivnit ty, kterých se tyto touhy týkají.
Orochimaru se zeširoka ušklíbl, až vypadal ještě strašidelněji než obvykle a uchechtl se.
"Stačí použít tohle a tělo Sasukeho-kun bude už jenom mé!" zachrčel radostně, "A zítřejší cesta do nového úkrytu bude k použití ta nejlepší možná volba!
Kdyby tak jen věděl, že jejich cesta do jedné z tajných skrýší vede rovnou přes ještě tajnější centrálu jedné nezmiňované zločinecké organizace a že jeho technika natropí mnohem větší škody, než by si myslel. Ale o tom až později.
Mezitím o několik desítek kilometrů dál...
Plavovlasý mladík nasupeně vkročil do místnosti a s prásknutím za sebou zabouchl dveře, div se okolní zdi nezačaly třást. Naštvaně si z hlavy sundal velký slaměný klobouk a spolu s těžkým, černým pláštěm s rudými mráčky jej pověsil na věšák, a odhalil tak světu dlouhé blonďaté, upravené vlasy s patkou přes jedno oko.
"Ten kretén!" zavrčel rozzuřeně, složil ruce na hrudi a naštvaně a hlavně velice teatrálně začal pochodovat ze strany na stranu, až tím vyrušil svého týmového partnera, který zrovna v ten okamžik seděl na posteli s nohama nataženýma, zíral do jakéhosi deníku a oříškově hnědýma očima studoval bůhvíco. "Jednou toho sráče sejmu a ty seš mi svědkem, že to sakra dodržím, hm!"
ČTEŠ
Gai̶y no jutsu [ItaDei, HidaSaso, YahiNaga🖤Na přání] ✓
FanfictionOrochimaru, jeden z legendárních Sanninů, bývá po většinu doby naprosto neomylný, avšak co se stane v případě, že jeho posedlost mladým Uchihou přesáhne únosnou hranici a on použije Geniální a impozantní jutsu, aby jej konečně dostal do postele? Mož...