Gai̶y no jutsu [ItaDei, HidaSaso, YahiNaga🖤Na přání] ✓

12. Dlabu na vás

Modrovlasý muž ve středních letech naštvaně kráčel do společné kuchyně Akatsuki skrýše, odkud se ozývaly opravdu podivné zvuky, se Samehadou opřenou o rameno a rozzuřeně skřípal zuby. Poslední, co si pamatoval, bylo, že se ho rudovlasý člen jejich groupy, z něhož se Jashin ví z jakého důvodu stal člověk, snažil svést. Pomrkával na něj těmi svými dlouhými, černými řasami, nakrucoval se a prstem drobné dlaně jezdil po jeho hrudníku, jen aby se mu mohl dostat do kalhot. Patrně byl zasažený tím zvláštním jutsu, virem, nebo bakterií, nebo co to po komplexu řádilo za svinstvo, a snažil se ho využít pro ukojení svých nechutných a perverzních potřeb! Ještě teď si vybavoval, jak se ho chystal rázně specifikovat a pokud možno oddělit od ostatních, ale když se tak chystal učinit, ucítil na temeni hlavy strašlivou ránu, která ho poslala k zemi a od té doby až do okamžiku před malou chviličkou nevěděl o světě.

Netušil sice, kdo ho tak rychle a nenápadně sejmul, ale byl stoprocentně rozhodnutý toho šmejda pořádně potrestat. Jeho, Kisameho, rozhodně nikdo knokautovat nebude!

Zatímco kráčel chodbou dál a dál, levačka mu vystřelila k bolavému místu na hlavě, které okamžitě promnul a ještě víc se zamračil, jak mu ono místečko začalo nepříjemně tepat. Pod modrými prsty nahmatal obrovskou, snad stále se zvětšující bouli a naštvaně procedil vzduch skrze zuby, vypadaje jako nějaký vzteklý býk.

"Já jim dam!" zasyčel, "všechny do jednoho je pochytám a vymaluju jim ksichty tak, že ještě za tejden budu svítit všema barvama!"

S těmi slovy konečně vrazil do dveří od kuchyně, připraven všechny v místnosti srovnat do latě podle svého, ale hned, jakmile tak učinil, se naprosto šokovaně zarazil hned mezi futry. Spodní čelist mu povadla a oči mu skoro vypadly z důlků, když uviděl obrovského hromotluka, jediného člena jejich obávané organizace, jenž byl strašlivější než on, jak stojí u linky a v pravidelných přírazech drsně šuká rudovlasého nukenina ležícího na zádech s koleny silně přitisknutými k hrudníku. Oba dva hlasitě sténali a užívali si drsného, skoro až zvířecího sexu, že si ani jeden z nich nevšiml, že vstoupil do místnosti.

Kisame ještě několik vteřin vyjeveně zíral na Hidanovy pevné půlky a varlata plandající mu mezi nohama, každou chvíli pleskající staršímu muži o vystrčený zadek, než se výraz v jeho obličeji změnil z překvapeného na rozzuřený a na čele mu vyvstala modrá žíla, která měla bohužel stejnou barvu jako jeho okolní kůže, a tak nebyla vůbec patrná.

"Co se tady u Jashinovejch koulí děje?!" zařval vztekle, div se neroztřásla skleněná dvířka skříněk.

Souložící pár se na moment zarazil. Bělovlasý muž hlasitě zafuněl, než znovu nasadil tentokrát o dost pomalejší tempo a opět začal přirážet do Akasunova úzkého nitra, které ho naprosto připravovalo o rozum. Na okamžik se z něj celý vytáhnul, slastí a studem červenajícího mladíka přetočil na břicho, zaháknul mu nohy o svůj pas, pak mu roztáhl pevné půlky od sebe a znovu do něj vstoupil, jako kdyby se vůbec nechumelilo a jako kdyby je při jejich aktu právě nikdo nevyrušil.

"K-Kisame jestli okamžitě nevypadneš, přísahám Jashinovi, že tě okamžitě zabiju!" zavrčel a trochu surověji přirazil do milencovi prdelky, tak, až Sasori nadšeně zahekal. Ústa mladšího muže se stáhla do širokého úsměvu, když to zaslechl a vzal to jako pobídku ke zrychlení tempa. Pořádně ho chytnul za boky, tak, až mu bylo jasné, že mu na pokožce zůstanou otisky v podobě fialových modřin a začal ho šukat tak dravě a svižně, jako kdyby spolu zase byly o samotě. S hlasitým úpěním si užíval každý pohyb, obrovskou macatou kládou se nořil do toho těsného otvoru, který od teď patřil jen a jen jemu a prznil ho tak jako ještě nikdy nikdo. S každým dalším pohybem pánve a přetažením předkožky se mu koule přitahovaly k tělu a hrozilo, že se každou chvíli udělá, Kisame neKisame. A rudovláskovy vzdechy ho k tomu hnaly dál a dál.

"C-co si to jako představujete?! Jasně jsem řekl, že-"

Jashinista se na něj na vteřinu přes rameno otočil a nasadil v obličeji takovou grimasu, že žraločí muž udělal několik kroků směrem ke dveřím.

"Fajn! Ale jestli si myslíš, že to tímhle končí, tak se kurva šeredně mejlíš!" vyštěknul po něm, než se sebral a z místnosti okamžitě vypadnul na chodbu. Jakmile se za ním zabouchly dveře, které alespoň trochu tlumily jejich výkřiky slasti, a silně zaskřípal zuby.

"Jít proti tomu masochistickýmu magorovi by byla sebevražda i pro mě," oddechl si na jednu stranu modrovlasý a setřel si z čela imaginární pot, "však on to ten dřevěnej panák brzo pozná, až mu bude chtít při těch jejich perverzních hrátkách strčit do zadku násadu od koštěte!"

Několik okamžiků zhluboka vydýchával směsici vzteku a strachu, než si sám pro sebe rozhodně kývl a vyrazil do další části komplexu, kde díky přehršli chaker moc dobře věděl, že se děje něco nekalého. A jelikož obě dvě životní energie působily dost děsivě, patrně tušil, s kým bude mít brzy co dočinění.

***

Nagato spokojeně ležel na Konanině posteli a naprosto bezmyšlenkově a omámeně si užíval péči svého nejlepšího přítele, který se mu tak dokonale činil v rozkroku. Už to bylo několik minut, co jeho snažení naprosto podlehl a pár chvil od momentu, kdy ho Yahiko uvolnil ze svazovací techniky. Teď se jen válel na zádech a fialovým pohledem sledoval, jak jeho zcela ztopořené mužství každou sekundu mizí v obklopení těch dokonale plných rtů, které ho přiváděly k šílenství.

Zrzek ho zkušeně kouřil, sál a cucal nejlépe jak mohl, zatímco ho pravačkou pořádně tiskl u kořene a levačkou hnětl jeho přeplněná varlata. I když o tom rudovlásek nikdy nijak extra neuvažoval, ani o těch hrátkách nesnil, nyní si přál, aby to nikdy neskončilo! Horko úst druhého zakladatele Akatsuki bylo tak opojné, až se mu skoro protáčely prsty u nohou.

"K-kurva," vydechl a zavrátil hlavu. Boky zcela samovolně vyrazil vpřed a přirazil tak do té vlhké těsné pusinky, jež ho právě obšťastňovala, ale Yahiko nevypadal, že by mu to nějak extra vadilo.

Místo toho se i s jeho pérem v puse usmál, levačkou pustil jeho varlata a špičkou prstu zamířil k jeho staženému otvoru, který nehtem poškádlil, než zatlačil, překonal prvotní odpor svalů a konečně celým prstem vjel až dovnitř.

"Ahghgg!"

Dveře se v dalším okamžiku rozletěly a v nich stanul jejich samozvaný hlídač.

"Tak ty taky, Nagato?!" zavřískal v domnění, že nad nimi má situační převahu, "Myslel jsem, že aspoň ty máš kousek rozumu v tý svojí barevný palici!"

Jmenovaný jen na vteřinu zvedl zrak a zaskřípal zuby. Ze strachu, že by snad žraločí muž mohl Yahikovo snažení jakkoliv překazit, nahromadil rychle chakru, zvedl ruku a jednou dobře mířenou technikou Kisameho odhodil i s půlkou zdi.

***

Když se modrovlasý o pár desítek minut později napůl rozlámaný doplazil do svého pokoje, jenž sdílel společně s Itachim, jen rychlým pohledem přejel dvojici poklidně ležící na posteli ve společném obětí, nutno dodat, že zcela oblečenou, jen si něco zamrmlal pod imaginárními vousy a rovnou se vydal k cestovnímu batohu.

"Máme problém?" zeptal se Deidara a vyvalil na něj modré oči plné strachu, ale i mírného pobavení.

"Dlabu na vás, dělejte si co chcete. Klidně se tu všichni ušukejte k smrti!"

S těmi slovy popadl batoh, otočil se na podpatku a vyrazil z pokoje a ze skrýše pryč. Takové chování prostě neměl zapotřebí. Vsak oni se budou divit, až ten zvláštní nadržený a zaláskovaný stav pomine!