Book of Books

Zápis 1.

Strach.

Viděla jsem v jeho očích strach, ale i jiné emoce.

Důvěru.

Lásku.

Tichou, nenápadnou prosbu.

A já se do těch očí zamilovala znova. Jsou dokonale jedinečné. Zeleno-hnědé.

Miluju je.

Miluju jeho celého se vším všudy.

Neříkám... Bála jsem se taky, ale o podstatnou část méně.

Hnala mě zvědavost a touha.

Touha po informacích a realitě.

Realita byla lepší, než jsem kdy čekala, představovala si a doufala.

Ne jen, že je dokonalý duší, je dokonalý i tělem.

Tělo není vše, ale je překrásný bonus a slyšet ty dokonalá slova začíná být droga.

A vůně voňavky smíšená s trochou potu je na podobné úrovni drogy.

Začínám být závislá a to mě svým způsobem děsí i přitahuje.

Jedno odpoledne týdně a jaké dokáže divy.

Větší, než jsou divy světa.

Stačí tak málo a člověk povolí uzdu.

Stačí tak málo a člověk začne toužit po čím dál tím větších dávkách.

Stačí málo a člověk dokáže být šťastný, šťastný pokaždé, ale pokaždé jinak.