Převaluju se z jednoho boku na druhý a marně se snažím zadržet slzy.
Tečou proudem po mých tvářích, ale vzlyky držím.
Zabila jsem to? Zabila jsem dnes to křehký?
Nebo jsem jen moc domýšlivá?
Přemýšlím na tím. Vracím se do minulosti odehrané pár hodin, dní, zpět a přemýšlím.
Zabila jsem to úplně? Jsem paranoidní? Moc přemýšlím? Žije aspoň titěrná část toho křehkého vztahu?
Zvažuji vlastní slova. Byla chyba většinu těch slov pronést.
Chci jen jedno... Důkaz, že TO ještě žije.
Chci toho moc.... Ano chci toho moc.
Změním se a začnu výběrem písniček a šatníkem. Knihy, které čtu, nezměním, ale toto můžu.
Věřím, že to pomůže.
Musí.
Jsem bezradná.
Přijdu si sama.
A za všechny ty pocity a "problémy" si taky sama můžu.
Jen já, nikdo jiný.
ČTEŠ
Book of Books
RandomSny, přání, úvahy a myšlenky, nic víc nečekejte : Třeba v tom najdete nějaký potencionál.