Princess of Jotunheim - [Loki FF]

XV.

Stála jsem tam jak přibitá. Nemohla jsem uvěřit, že přede mnou stojí muž, kterého jsem si měla vzít a který se mě pokusil zabít.

Pořád jsem ještě slyšela ty jeho slova. Když si nechceš vzít mne, nevezmeš si nikoho!! Mrazilo mě z toho. V mém mozku se pořád přehrávala ta jediná chvíle, kdy mi Thor jedním pohybem zničil život. Na Asgardu jsem byla tak šťastná. Je sice pravda, že na Midgardu jsem získala spoustu nových zkušeností a přátel, ale přece jenom to nebylo stejné jako dřív, jako s Lokim.

,,Co tady chceš?!" zakřičela jsem na něj. Byla jsem strašně naštvaná, všechno zničil.

,,Já? Spíš co tady děláš ty? Já sem dneska nastupuju." oznámil mi s pobaveným výrazem. Spadla mi čelist. Tenhle? Vážně ho Fury přijal. Vždyť dokáže jen všechno zničit. I když, to je jediné o co v Avengers jde.

,,Co se tady děje?!" přišla mne zachránit Nat. V ruce měla pistoli a mířila na Thora.

,,Ale nic, jen tady ten idiot sem přišel a říká, že je nový člen Avengers." odpověděla jsem zoufale.

Nataša vrátila svoji pistoli zpět do pouzdra. Podívala se na Thora s významným výrazem.

,,Takže co? Kdo jsi vůbec?" zeptala se. Thor se zasmál. Nechápavě jsem se koukla na Nat.

,,Ty jako nevíš kdo sem?" odvětil pobaveně Thor směrem k Nat ,,Já jsem Thor, syn Ódinův, právoplatný.....no to už vlastně ne."

Můj nechápavý výraz se ztisícinásobil. O čem to sakra mluví?

,,Cože už ne?" zeptala jsem se. Úsměv z jeho tváře zmizel. Provinile se kouknul na zem.

,,Právoplatný následník trůnu už prý nejsem. Odin to rozhodl." řekl. Zvedla jsem obočí. Začalo mi být Thora líto. Stál tam teď jako zpráskaný pes.

,,To je mi líto. Nechceš se posadit? Můžeš nám to říct." pobídla jsem ho co nejmileji. Trochu se usmál, posadil se na gauč a spustil.

,,Za to, co jsem ti udělal, mne otec poslal sem na Midgard. Sebral mi moji moc, kladivo i titul. Potkal jsem tady jednu dívku, která mi pomohla to všechno získat zpět." pokračoval ,,Když jsem se ale vrátil zpět na Asgard, Odin mi řekl: Tak fajn, nech si to kladivo i svoji moc, ale už nejsi následník trůnu. Za to, co jsi udělal Avery Laufeydottir tě zbavuji tvého práva na trůn."

Všimla jsem si, že měl trochu mokré oči. Položila jsem mu na rameno svoji ruku.

,,Omlouvám se, že jsem na tebe křičela. Opravdu mě to mrzí." řekla jsem s lítostí ,,Jen mi ještě něco vysvětli. Když teď už nemůžeš být král, kdo bude?"

Thor zvednul hlavu. ,,No přece Loki." Odpověděl hlasitě.

Cože, Loki? Nemohla jsem uvěřit, co právě řekl. Loki mi už sice několikrát povídal o tom, jak moc by jsi přál stát se králem, ale věděl, že nemůže. Byl totiž druhorozený. Vždy mi ho bylo líto. Byl by dobrý král.

,,Nechápu jak to mohl otec dovolit. Loki nemůže být král a nikdy taky nebude!!" skoro zakřičel Thor.

,,Proč by nemohl být?" zeptala jsem se. Nechápala jsem, co tím chce říct.

,,Protože se každý král Asgardu musí před korunovací s někým oženit, a to Loki nikdy neudělá. Ten není schopný ani milovat. Lokiho si prostě nikdy nikdo nevezme!!" odpověděl mi.

,,A proč ne, bratře?" uslyšeli jsme nějaký hlas. Všimla jsem si, že si Nataša sáhla na svoje stehno pro pistoli. Byla pořád ve střehu.

Všichni jsme se otočili a spadla nám čelist. Tedy aspoň mně. Stál tam Loki a usmíval se. Na mém obličeji se rychle objevil úsměv.

Radostně jsem zakřičela jeho jméno, zvedla se z gauče a utíkala k němu. Pevně jsem ho obejmula. Bylo to poprvé co jsem ho viděla od té doby, kdy jsem byla na Zemi. To už byl měsíc. Hrozně moc se mi po něm stýskalo.

Po chvíli objímání jsem se postavila vedle Lokiho a koukla na ostatní. Pořád ještě s otevřenou pusou seděli na gauči a koukali na nás. Usmála jsem se. Nikomu z Avengers jsem o svém vztahu s Lokim nic neřekla. Ani Nat.

Vysvětlila jsem jim tedy vše a poprosila Natašu, aby zavolala zbytek Avengers. Chtěla jsem se s nimy rozloučit.

_____________________

Seděla jsem s Lokim ve svém pokoji na posteli. Povídali jsme si. Řekl mi o tom, jak přesvědčil Odina, aby mne nechal bydlet na Asgardu. Pozorně jsem ho poslouchala. Nechtěla jsem už přijít ani o jedno jeho slovo. Nechtěla jsem přijít o něj.

,,A tak už teď můžeš bydlet na Asgardu aniž by tě někdo otravoval." shrnul svoji řeč Loki a usmál se na mě ,,No, ale to ještě není vše, o co jsem Odina požádal." pokračoval Loki. Napjatě jsem čekala, co řekne.

,,Dlouho jsem ho přemlouval kvůli tomuhle...." řekl a vytáhl z kapsy krásný zlatý psten se smaragdem. Nadšeně jsem vydechla. Páni!

,,Chtěl jsem se tě zeptat, jestli si mne vezmeš??" zeptal se. Nevěděla jsem, co říct. Samozřejmě že jsem chtěla, ale nějak mi to nešlo vyslovit.

,,A-ano, samozřejmě, že ano!!" odpověděla jsem nakonec. Loki mi navlékl prsten na prst a nadšeně mne políbil.

_________________________

Za půl hodiny:

Loki mě nechal samotnou v pokoji a šel se seznámit s ostatními Avengery, kteří už přijeli. Sbalila jsem si s sebou několik věcí. Vracela jsem se spolu s mým snoubencem na Asgard.

Vyndala jsem ze skříně moje oblíbené tričko. Pohladila jsem blýskavý nápis, který na jeho tmavě modré barvě skvěle vynikal. Velkými bílými písmeny tam bylo napsáno I love NYC. Možná to byla i pravda. Na tenhle svět jsem si dobře zvykla. Žilo se mi tu dobře. Určitě jsem se sem chtěla někdy vrátit.

Někdo zaklepal na dveře a vyrušil mě tak z mého přemýšlení.

,,Dále." řekla jsem krátce. Otevřely se dveře.

,,Ahoj, jen jsem ti chtěla říct, že už tu všichni jsou." řekla mile Nataša. Usmála jsem se na ni.

,,Ano, už jdu." Zvedla jsem se a naposledy se ohlédla. Bude se mi po tomhle pokoji stýskat.

Po několika minutách loučení jsem odešla za Lokim. Postával netrpělivě na parkovišti před Avengers Tower. Měla jsem uplakané oči. Nesnášela jsem loučení.

Postavila jsem se vedle Lokiho.

,,Připravena?" zeptal se. Přikývla jsem.

,,Doufám, že nám přijdeš na svatbu, bratře!" podotknul s úsměvem. Nezaznamenala jsem Thorovu reakci, protože mi ve výhledu zabránila duhová záře.