Princess of Jotunheim - [Loki FF]

XIII.

Rychlým pohybem jsem se otočila. Uviděla jsem muže v bílém, doktorském plášti s brýlemi. Podezdřívavě se na mě koukal.

,,Dobré ráno, já jsem, já jsem tady..." zakoktala jsem, ale muž mne přerušil.

,,Vy jste ta nová členka, že? Já jsem doktor Bruce Banner. Těší mne."  řekl a příjemně se na mě usmál. Vypadal docela sympaticky. Přestala jsem se bát.

,,Ano, já jsem Avery Laufeydottir. Taky mě těší." odpověděla jsem už o trošku klidněji. Bruce se zamyslel. Nechápavě jsem se na něj koukla.

,,Nejste náhodou dcera Laufeye?" zeptal se. Udiveně jsem se na něj koukla. Jak to, že to ví?!

,,Ano, jsem. Jak to víte?" odpověděla jsem.

,,Četl jsem o vašem otci knihu. O celé severské mytologii. Psalo se tam o Asgardu, Thorovi, Lokim, Odinovi a i o Laufeyovi." vykulila jsem na něj oči ,,Pojďte se mnou, možná ji ještě někde najdu."

Poslechla jsem ho. Moc jsem si přála zjistit něco, co mi otec neřekl. Něco o sobě, o svém domovu, atd.

Bruce vytáhl velkou starou bichly z vysoké, zaprášené skříně. Otevřela jsem ji. Když jsem ale četla tu knihu, podivila jsem se. Vše sedělo, Thor byl bůh hromu a blesku, Laufey král Jotunheimu, Odin král Asgardu, ale Loki........

V té knize se psalo: Loki je to bůh lsti, falše a mnoha jiných špatností. Vyniká také vysokou inteligencí a vypočítavostí. Loki je původem mrazivý obr.

Myslela jsem, že omdlím. Co jsem se to právě dozvěděla?!

,,Ne, to není možné!! To nemůže být pravda." vystrašeně jsem řekla. Chtěla jsem se zvednout, ale Bruce mě zastavil.

,,Počkej Avery, co tím myslíš? Tahle kniha je přes 200 let stará. Nemusí být podle pravdy." řekl. Oddechla jsem si. To byla pravda. Bůh ví, kdo tuhle knihu napsal, a vůbec, jestli si to jen nevymyslel.

Ještě několik minut, jsem Bruceovi vyprávěla, o Asgardu, Jotunheimu, a dalších věcech. Byl z toho naprosto nadšený.

___________________________________

Za půl hodiny:

Do laborky přišla Nat. Seděli jsme s Brucem na gauči. Zrovna jsme si povídali o současné politice. Dozvěděla jsem se, že na Zemi nevládne jeden člověk, ale každá republika má svého prezidenta, krále, nebo něco jiného. Zvedla jsem hlavu.

,,Dobré ráno." pozdravila jsem Natašu. Usmála se na nás.

,,Dobré, koukám, že Bruce už znáš. Nechcete něco k jídlu?" zeptala se nás. Koukla jsem se na Bannera. Úplně jsem zapoměla, že mám hlad. Zvědavost byla silnější.

,,Ano, to budeš hodná. Díky." odpověděla jsem jí.

Nataša udělala vynikající tousty. Byla to pro mne premiéra. Midgardské jídlo bylo tak dobré. Ještě lepší než Asgardské. Spokojeně jsem se usmívala. Udělalo mi to radost. Jídlo pro mne dříve bylo spíš otrava, ale posledních pár dní jsem se ho naučila vnímat jinak. Lepši.

,,Dobré ráno ve spolek." uslyšela jsem další hlas. Stark. Protočila jsem oči. Nechtěla jsem mít hned zkažený den. Rychle jsem do sebe nacpala poslední toust a zvedla se ze židle.

,,Kampak, kampak. Potřebuju tě v laborce. Zrovna pro tebe vytvářím nový oblek a potřebuju, aby jsi si ho vyzkoušela." řekl povýšeně Tony. Povzdechla jsem si.

Nemohla jsem ale nic dělat. Avengers byla teď moje jediná rodina a já je nemohla zklamat. Nedobrovolně jsem ho tedy následovala až do jeho laboratoře.

V laborce bylo plno přístrojů, monitorů a po stolech se válely nejrůznější látky z nejrůznějších materiálů. Udiveně jsem se rozhlížela.

,,Tak tady je ten oblek. Potřebuju, abys si ho vyzkoušela, jestli ti bude." oznámil mi Stark a ukázal na nasvícenou vitrínu.

Koukla jsem se na ni. Byl v ní uložen zvláštní bílo-šedý oblek. Jeho součástí byla i maska na obličej s červenými skly. Vypadal děsivě.

Nedokázala jsem si představit, že něco takového budu mít na sobě. Tázavě jsem se koukla na Tonyho. Vyndal si ruce z kapes a dal je mírně nahoru, jako by naznačoval, že se vzdává.

,,Já jsem se jenom držel pokynů. Fury chtěl, aby ti nebyla vidět žádná část těla." řekl na svou obranu ,,Oblek je návíc z neprůstřelného materiálu, má v masce brýle s nočním viděním a můžeš přes něj plně používat svoje schopnosti."

,,A ty si jako myslíš, že se mě v tomhle už lidi nebudou bát?" zeptala jsem se ho. On jen zvedl ramena. Zamračila jsem se na něj. Chvíli jsem ještě zírala na svůj nový ,,kostým,, ale moje přemýšlení přerušil Starkův hlas.

,,Tak dělej, nemám na to celej den. Rogers tě potom s Romanovovou naučí, jak ho používat a nějaký ty bojový umění." oznámil mi. Neochotně jsem si na sebe natáhla oblek. Seděl krásně. Jak je to možné?

______________________________

Byl večer a já seděla na gauči a koukala na televizi. Dávali nějakou nesmyslnou vědomostní soutěž. Moc jsem ani nevnímala, co říkají, jen jsem přemýšlela nad svým životem. Co se to děje?

,,Ahoj, tak co? Jak se cítíš?" vyrušil mne hlas Steva. Usmála jsem se na něj. Byla jsem ráda, že se ke mně všichni, kromě Tonyho, chovají hezky.

,,Ujde to. Jak ty?" zeptala jsem se ho. Povzdechl si. Cítila jsem, že je smutný.

,,V pohodě." odpověděl. Chvíli jsme mlčeli. Po minutě se z televize ozvalo:

,,Máme pro vás exkluzivní zprávu. Jednomu z našich reportérů se totiž podařilo zjistit, že v Novém Mexiku nespadla družice, ale nějaký předmět mimozemského původu. Podařilo se nám dokonce daný předmět vyfotit....."

Na obrazovce se objevila rozmazaná fotka mně dobře známého kladiva. Rychle jsem vstala z gauče.

,,Co je, co se děje?" zeptal se Steve. Ukázala jsem na obrazovku.

,,T-to je Mjolnir. Thorovo kladivo." řekla jsem ,,Jak se sem dostalo?"

,,Nevím, asi spadlo z vesmíru. Jestli o tom chceš něco zjistit, tak se zeptej Furyho." řekl mi ochotně.

,,Dobře, tak já se ho zeptám." Chystala jsem se k odchodu. Steve ale chytil moji ruku.

,,Ale až zítra!" skoro mi rozkázal. Chtěla jsem mu odporovat, ale jeho pohled mě přesvědčil. Tak fajn, až zítra.