Clarke se bez problémů dostala až k velitelčině pokoji. Lexa jí u svých stráží musela zajistit výjimku. Kdyby ji žaludek nesvýraly obavy, nejspíš by se i pousmála. Teď však chtěla pouze co nejrychleji zjistit, zda je Lexa v pořádku. Zaťukala na dveře.
Clarke: „Lexo? Jsi tam?”
Lexa: „Clarke, teď se to zrovna moc nehodí.”
To už však brala za kliku. Velitelka seděla v jednom z křesel, byla bledá a obvaz ještě před chvílí zakrývající zraněnou paži, ležel rozvinutý na zemi.
Clarke: „Lexo...”
Rána na Lexině paži byla celá rudá a oteklá, všechny pracně šité stehy, byly potrhané...
Lexa: „Muselo to počkat, dnešní obřad byl důležitý...”
Clarke se nedostávalo slov, zmocnil se jí vstek a taky strach.
Lexa: „Nic to není.”
Clarke: „To myslíš vážně?!”
Sklonila se k Lexe a položila ji ruku na čelo.
Clarke: „Máš horečku. Ta rána je nejspíš zanícená, potřebuješ antibiotika.”
Lexa: „Musím si jen trochu odpočinout.”
Clarke: „Dobrá... Pojď, lehni si. Já mezitím dojdu na ošetřovnu a přinesu, co je potřeba, Skaikru tu nechali nějaké zásoby.”
Pomohla Lexe do postele. Překvapilo ji, jak moc je slabá.
Clarke: „Hned jsem zpátky, neboj se.”
Lexa: „Já se nebojím. Clarke.”
Usmála se slabě Lexa a zavřela oči.
O půl hodiny později
Clarke: „Jsem tu, tohle by ti mělo pomoct.”
Lexa, ale zřejmě usnula.
Clarke: „Lexo?”
Lexa: „Mhmm...”
Clarke: „Je mi líto, ale musím tu ránu vyčistit, můžeš se zvednout?”
Lexa se s výrazem bolesti v obličeji opatrně zvedla do sedu.
Lexa: „Je tu hrozná zima.”
Clarke: „To dělá ta horečka. Teď se ale potřebuju postarat o tu ránu. Zvládneš to?”
Lexa: „Dobře.”
Následovalo několik nepříjemných minut, kdy Clarke znovu čistila Lexino zranění za doprovodu bolestných skřeků a tlumeným nadávek.
Clarke: „Budeš teď muset užívat tohle, to by si s tou infekcí mělo poradit.”
Ukázala Clarke na malou krabičku léků a dva podala Lexe spolu s pohárkem vody. Velitelka neprotestovala, vzala si nabízené léky a zdravou rukou si unaveně protřela oči.
Clarke: „Měla jsi mě nechat, tě ošetřit hned ráno a už vůbec jsi neměla chodit na ten trénink!”
Lexa ale jako by ji nevnímala, jen znovu zopakovala: „Je tu hrozná zima.”
Další výčitky neměly smysl, Clarke Lexu přikryla vrstvou kožešin a sama se posadila na židli vedle postele, dnes v noci ji nehodlala nechat samotnou.
O dvě hodiny později
Bylo něco po půlnoci, když sebou Lexa z ničeho nic trhla. Clarke okamžitě zpozorněla.
Clarke: „Ššš, všechno je v pořádku.”
Lexa: „Costio?
Clarke: „Cože?”
Lexa: „Clarke? Jsi tu?”
Clarke: „Jsem tady.”
Pohladila Lexu po vlasech. Určitě jen mluvila z cesty kvůli té horečce...
ČTEŠ
Clexa | alternativní závěr seriálu
Hayran KurguAlternativní závěr seriálu THE 100 Příběh je něco jako alternativní závěr seriálu. Děj navazuje na události do doby, než Clarke s Octavii opustí Polis, aby zabránily Pikovi rozbít koalici. V mém příběhu jsem ale pár momentů a událostí trochu upravil...