Tisíc druhů bolesti

2. Kapitola

Opravdu se na mě ta únava trochu podepisovala, avšak když už jsem konečně měla nápad, musela jsem jej za každou cenu využít. Mou první zastávkou byla pracovna mého nadřízeného.

,,Dobré ráno Frost." překvapeně na mě pohlédl.

,,Potřebuji okamžitě spis všech živých i mrtvých uživatelů ohnivého quirku v Japonsku." vysoukala jsem ze sebe bez zaváhání.

,,Hádám, že jste na něco přišla, ale zatím se s tím ještě nepodělíte." zakroutil nad tím pobaveně hlavou a sepsal něco na papír. ,,Zajděte s tím za hrdinou číslo jedna, ten už vás nasměruje." podal mi papírek s jeho podpisem a instrukcemi pro toho může.

,,Děkuji." přikývla jsem pouze a byla zase pryč.

,,Měla by si opravdu vzít volno, je neskutečný workoholik." uslyšela jsem ještě pobavený hlas svého šéfa.

***

Nezabralo mi to příliš mnoho času a už jsem stála v tuto chvíli před jednou z nejvýznamnějších japonských firem vedenou momentálním hrdinou číslo jedna. Nečekala jsem na žádné pozvání a vešla dovnitř. Všude byla spousta hrdinů, kteří očividně měli co na práci, a tak jsem je nechtěla zatěžovat a mířila si to rovnou k obrovským dveřím.

,,Kdo sakra jste?" zastavil mě hlas těsně před těmi těžkými dveřmi.

,,Frost." odpověděla jsem chladně a vzala za kliku dveří. Opravdu jsem momentálně neměla čas se tady s někým vybavovat. Bez pozvání jsem vešla do obrovské pracovny naší nové jedničky a nenápadně se opřela o zeď. Chvíli mu to trvalo, ale nakonec si mě doopravdy všiml.

,,Kdo jste?" jeho hlas byl přísný a hrubý, celkem jsem v něm viděla svého vlastního otce.

,,Frost." představila jsem se už podruhé za tento den. ,,Přišla jsem si pro podklady k mému nynějšímu případu." dodala jsem klidně. Z toho muže byla cítit divná energie, vůbec se mi tady nelíbilo.

,,O čem to mluvíte?" přeměřil si mě nedůvěřivým pohledem a také se postavil, aby ukázal, že on je tady ten výše postavený.

Typické... Mužské ego přece nesmí utrpět ztrátu.

Bez dalších slov jsem mu podala papírek, který mi předal můj nadřízený a čekala, co z něj vypadne.

,,Rodokmeny všech lidí používajících ohnivý quirk?" věnoval mi další nedůvěřivý pohled.

,,Mrtvých i živých." dodala jsem okamžitě s nevinným úsměvem.

,,O co vám jde?" zamračil se hluboce.

,,O vyřešení případu, který se vás netýká." upravila jsem si svou kapuci a čekala na jeho odpověď.

,,A proč jste přišla zrovna za mnou?"

,,Protože mě za vámi poslali." protočila jsem oči v sloup, avšak to nemohl skrz mé brýle vidět. Na nic víc se díky bohu nevyptával a potřebné soubory a papíry mi poskytl. S tichým, na shledanou, jsem se rozloučila a zmizela, co nejrychleji to šlo, protože ten člověk mi byl svým způsobem neskutečně nesympatický a proti srsti.

***

Zabralo mi to zhruba týden než jsem to všechno prošla a ověřila si dané lidi. Zbývala jen poslední rodina, rodina, která byla zároveň mou poslední nadějí něco zjistit. Rodina Todoroki. Sice jsem měla už pár možností, že Dabi jsou někteří z občanů, ale po přezkoumání a rozhovoru s každým z nich jsem zjistila, že to není možné. Opatrně jsem tedy otevřela jejich rodokmen a prolétla jej unaveně pohledem.

Enji Todoroki (quirk: oheň) + Rei Todoroki (quirk: led)

Překvapilo mě, že je tato rodina velice podobná té mé. Enji má schopnost ohně, jako má matka a Rei naopak schopnost ledu, jako můj otec. Neznala jsem ani jedno z těch jmen, a tak jsem pohledem sjela níže, na jejich děti.

Toya Todoroki (quirk: oheň) - zesnulý
Fuyumi Todoroki (quirk: led)
Natsuo Todoroki (quirk: led)
Shoto Todoroki (quirk: napůl led, napůl oheň)

Většina této rodiny vypadala jako zbytečná k prověření, ale ten jeden z nich byl něčím zajímavý. Na nic jsem nečekala a pomocí pracovního notebooku vyhledala jméno Toya Todoroki. Vyskočila na mě spousta obrázků, ten chlapec měl jasně modré oči, až velice podobné těm Dabiho. Jeho vlasy však byly na některých fotografiích bílé a na jiných červené, nikoli černé. Datum narození očividně ale souhlasilo. Jestliže byl Dabi Toya Todoroki, pak se narodil 18. ledna a letos slavil své čtyřiadvacáté narozeniny. Avšak kvůli jeho statusu - mrtvý - jsem velmi váhala, zda by to opravdu mohl být on. Naopak jeho úmrtí bylo opředeno velkou spoustou otazníků a nesrovnalostí, takže toto mělo doopravdy určitý potenciál.

Je tedy možné, že by byl Dabi, Toya Todoroki?

Zamyslela jsem se ještě jednou a naposledy. Nemohla jsem takovou skutečnost vyloučit, stále tu bylo určité ale a taky to bylo mé jediné vodítko, které mělo potenciál. Unaveně jsem se převlékla do svého pyžama a lehla do postele. Za celou dobu, co jsem ten případ dostala, jsem spala dohromady tak čtyřiadvacet hodin v zhruba dvouhodinových intervalech, a to mi doopravdy nestačilo. S úsměvem na rtech jsem se zabublala do peřin a s pocitem za dosti učinění zavřela svá těžká víčka.

Další kapitola nám celý příběh konečně rozjede, takže se máte na co těšit,
Vaše Sharlotta.