Tisíc druhů bolesti

Epilog

Mé oči putovaly po jeho těle. Prohlížela jsem si každičkou jizvičku, každou atypickou věc na jeho hrudníku a opatrně po něm přejížděla svými prsty.

,,Nenechám tě už trpět." věnovala jsem mu jeden polibek na rty a lehla jsem si na něj. ,,Už nikdy." nahnula jsem se pro další pusu a rukou mu opatrně zajela do vlasů. ,,Nikdy mě už prosím neopouštěj." kousla jsem jej lehce do lalůčku a svými rty si dělala mokrou cestičku po té jeho odhalené hrudi.

,,Jen když mi slíbíš, že už se v životě nepokusíš zabít." posadil se prudce a své ruce obmotal okolo mého pasu. Něžně mi rozepnul podprsenku a věnoval mi jede polibek přesně mezi má ňadra.

,,Sliby chyby, ale věř mi, že se na to opravdu nechystám, protože vím, že by sis nedal pokoj." neubránila jsem se vzdechu, když jsem ucítila stisk jeho zubů na mém ňadru. ,,T-Toyo." vydechla jsem těžce a přivřela jsem svá víčka. V životě jsem nečekala, že někdo jako on si potrpí na předehry. Opatrně mě položil jako porcelánovou panenku zpátky na matraci a svlékl mi kalhoty. ,,Jestli teď přestaneš, tak ti jednu vrazím." sevřela jsem prostěradlo, když svými rty putoval po vnitřních stranách mých stehen.

,,Podráždilo by tě to?" usmál se o ucha k uchu a na chvíli se odtáhl.

,,Toyo." zavrčela jsem mírně, když opravdu přestal.

,,Ano, drahá?" přejel svým jazykem po mém ušním lalůčku.

,,Toyo." sykla jsem znova.

,,Stále jsi neřekla, co tě tak trápí." usmál se a pomalu svou rukou zajel pod mé spodní prádlo. Jeho prsty se otírali o má citlivější místa a já opravdu nevěděla, jestli jsem právě v nebi, nebo naopak v pekle.

,,Kurva, Toyo." sevřela jsem pěvněji tu látku pod sebou, když do mě vnikl svýma dvěma prsty. Mé ruce obklopil led.

,,Vypadá to, že tady je někdo ve stresu." škádlil mě dále a pomalu se pohyboval tam a zpět.

,,Toyo." zaúpěla jsem. To tempo bylo tak ničivě pomalé, až jsem z toho pomalu šílela.

,,Popros." zašeptal mi do ucha a svými rty se otíral o něj.

,,N-ne." zavrtěla jsem záporně hlavou a zavřela své oči. On ještě zpomalil, i přestože jsem si myslela, že to už snad není ani možné.

,,Popros." zakousl se mírně do mého lalůčku.

,,N-ne." pustila jsem prostěradlo a místo toho zaryla své nehty do jeho zad.

,,Očividně máš mnohem silnější vůli, než bych čekal." věnoval mi polibek na rty a své prsty vyndal. Můj stisk zeslábl a on se odtáhl, avšak jen proto, aby mi kalhotky sundal úplně a vnikl do mě svým jazykem.

,,Bože, Toyo." rozšířily se mi zorničky a okamžitě se mi taky sevřel žaludek. Zrychleně jsem dýchala. Přejížděl jím ve mně tam a zpátky a nemohl si odpustit obzvlášť prostor klitorisu. ,,Toyo." zaúpěla jsem a rukama se jen pokusila přinutit k rychlejšímu tempu.

,,Nevím, kam spěcháš." pronesl, když se odtáhl a opět se zapřel nade mnou. ,,Tempo si tu určuji já." zakousl se mi mírně do krku. ,,Říkal jsem, že ti ukážu, jak se správně provokuje." usmál se a konečně si sundal své kalhoty včetně spodního prádla. Opatrně rozevřel mé nohy a pomalu do mě vnikl.

,,Toyo." pronesla jsem o něco úlevněji, když se mé stěny sevřely kolem jeho penisu. Mírně se zapřel o postel a pomalu se ve mně začal pohybovat. ,,Toyo... prosím." sykla jsem. Tohle bylo opravdu šílené a já si byla jistá, že mu to jednoho krásného dne vrátím.

,,Vidíš, že to jde." věnoval mi jeden polibek a následně začal přirážet rychleji a rychleji.

,,Bože." vyjekla jsem, avšak jeho rty mě umlčely. Své nehty jsem mu opět zaryla do zad a užívala si pocit té slasti.

***

,,Jsi šílená, víš to?" lehnul si unaveně vedle mě a přitáhl si mě do objetí.

,,To jsem byla vždycky." usmála jsem se a přitulila jsem se k němu blíže.

,,Začínat si něco s padouchem." uchechtl se a políbil mě na čelo.

,,Začínat si něco s hrdinkou." vrátila jsem mu unaveně. On přes nás mezitím přehodil peřinu a užíval si té vzácně klidné chvíle, z níž nás však vyrušil telefon. ,,Nech ho zvonit." políbila jsem jej na krk. ,,Prosím." špitla jsem mezi polibky.

,,Tobě to nestačilo?" uchechtl se pobaveně.

,,S tebou? Nikdy." lehla jsem si na jeho nahou hruď a on obmotal své ruce okolo mého pasu.

,,Dobré vědět." zajel mi jednou rukou do vlasů a začal mě v těch místech hladit. ,,Co máš v teď plánu?" promluvil potichu po chvíli.

,,Ležet." zívla jsem unaveně.

,,Myslel jsem v budoucnosti. Co plánuješ." povzdechl si vysíleně. ,,Stále jsi hrdinka a já jsem padouch."

,,Nikdy není pozdě změnit stranu a názor." políbila jsem jej na hruď.

,,Myslíš si, že někdo, jako já, má ještě šanci?" zahleděl se do stropu.

,,Každý má právo na lásku, a když se chce změnit, má právo dostat i druhou šanci." přitulila jsem se k němu blíže. ,,Vidíš svou budoucnost se mnou?" špitla jsem potichu a na chvíli mezi námi zavládlo ticho.

,,Jsi jediná, která se za mě postavila, i přestože jsi věděla, kdo jsem. Jsem tady dneska jen kvůli tobě, jinak bych do tohohle baráku už v životě nevkročil." povzdechl si zničeně, avšak na mou otázku neodpověděl.

,,Miluješ mě?" pohlédla jsem mu vážně do očí.

,,Víc, než kohokoli jiného." políbil mě na rty a já se musela usmát.

,,Chceš se mou sdílet budoucnost? I přestože to nebude lehké?" položila jsem mu další otázku.

,,Ano. Tentokrát tu pro tebe budu, až do konce svého mizerného života." políbil mě do vlasů a také zavřel oči.

,,Miluji tě, ty blázne." špitla jsem potichu.

,,I já tebe, ty moje chytrolínko."

A máme tady finální konec této ff. Budu ráda za jakékoliv komentáře a podporu. Snad se Vám příběh líbil a uvidíme se u nějakého dalšího. Vlastně, když už o tom mluvíme, můžete navštívit můj profil, kde jsem v konverzacích položila svým čtenářům takovou menší otázečku ohledně nějaké budoucí ff, tak budu ráda, když se na to mrknete, děkuji ❤️
Vaše Sharlotta.