Hokejistka

Part 24

Máme tu skoro půlku Srpna a já s klidem můžu říct, že Dominik svoje slovo dodržel. Spal u nás kdykoliv jsem ho potřebovala. Týden jsem zvládla bez toho abych nějakým způsobem měla krizi a Dominikovi volala. Došel zamnou, ale kdykoliv to jen bylo možné i jen tak na otočku. Třikrát mi přinesl nějakou kytku. Buď to byla růže a nebo Gerbera. Jenže třetí týden se zas vrátila menší krize a já se tak trochu asi i přepracovala a do toho se mi vrátili myšlenky ohledně matky. Táta byl na noční a Ben už spal. Když jsem se chystala do postele já přepadla mě úzkost. Šla jsem ven na zahradu abych se uklidnila. Zavolala jsem si k sobě Bafíka, což je Aljašský malamut a je to pes naší tety, kterého jsme dostali před týdnem na hlídání, protože páníčci jeli na dovolenou. Pokusila jsem se si s ním hrát, ale nebylo to možný, tak jsem se s ním alespoň pomazlila abych se uklidnila. Na nějakou chvíli mi bylo líp, ale jakmile jsem se vrátila do pokoje bylo mi zas hrozně. Ještě ten večer začalo venku hustě pršet. Volala jsem Dominikovi i přesto, že jsem nechtěla, protože jsem měla strach... Měla jsem strach, že bude naštvanej, že ho budím, nebo že ho ruším... Zvedl mi to skoro hned a ptal se co se děje, tak jsem mu řekla, že jsem chytla úzkost, že bych byla ráda kdyby semnou volal dokud neusnu... Pak se hovor přerušil. Myslela jsem, že hovor típl nebo jsem přišla o signál... Namlouvala jsem si toho spoustu jenže za pár minut ani ne se přede mnou reálně celej promočenej ukázal. Řekl, že našel klíč pod rohožkou a že přijel autem. Prý tenhle večer nechtěl abych byla sama. Když mam úzkost. Byl u mě dokud jsem neusnula. Objímal mě škrábal na zádech dokud sám pak nausnul ještě dřív než já. Byla jsem sice v polospánku, ale jeho to položilo instantně. Ráno jsme se probudili ve stejnou chvíli...

To bylo naposledy co jsem svojí úzkost měla. Koncem Července jsme pak vyrazili společně s Benem, našim týmem, Emou a ještě dalšími lidmi na dovču po republice. Procestovali jsme několik krajů a poznali plno památek, zvířat a vyzkoušeli několik noclehů. S holkama jsme se asi třikrát opili až Ema jednou vyjela po jednom z našich týmových kamarádů a já s Dominikem skončila ve stanu kdy jsem druhej den byla zmatená proč spím ve stanu. Prý jsme byli poslední kdo šli spát. A tak na nás padl stan a všichni ostatní obsadili obytné domky. Dominik mi říkal, že jsem byla hodně divoká, takže prý bylo dobře že jsme byli ve stanu... Upřímně mám do teď okno co se ten večer stalo i když mi je to asi tak nějak jasný. Bylo zajímavý pak prát všechny věci... Náš vztah se ale hodně posunul. Aria prý několikrát dostala po zadku od svého přítele, protože se začala před klukama svlíkat jak byla v náladě. Taky si prý ničeho takového není vědoma. Ale já doufám ze jsem neprovozovala striptýz. Pak už jsem radši nepila, kvůli Dominikovi, kterej měl o mě strach, ale podle mě se spíš bál aby se nestalo něco čeho bych mohla litovat, ale já si nemyslím, že bych něco takového provedla. Kort když je on pořád u mě a defakto mě i hlídal. Kdykoliv jsem měla nějakou menší choutku, tak jsem se ho držela jak klíště... Hlavně si spis myslím, že byl naštvanej za to, že jsem dennodenně zlitá...

Když jsme se vrátili, tak se vrátil zas k rodičům a všichni jsme zas začali chodit do práce. Vídali jsme se zas málo a teď jsme se neviděli déle kvůli mě, protože jsem si našla novou druhou práci. Když jsem měla s Dominikem video hovor s práce, on byl doma, tak mi říkal, že už chápe jak jsem se cítila já, že je to hrozně nepříjemný jak jsem v práci a on už je doma a prostě jen čeká na to až budu doma i já a bude moct jít v klidu spát. Večer už máme napůl prázdno a tak většinu času zabíjím tím voláním s Domem nebo Emou a nebo volám s Tomášem. Je to nový člen našeho hokejového týmu a tak se s ním večer poznávám, přes video hovor, protože má trochu strach, že si s námi nesedne. Strejda ho první seznámil s Ariou a ta ho seznámila semnou. Já mu pak představila zbytek týmu. Hlavně teda svýho bráchu a Dominika, který jsem už párkrát přidala do společného hovoru. Na nás čtyři už si zvykl a je s námi celkem v poho. Alespoň mi tak přijde...
Doufám že při nástupu nové sezóny bude hrát hodně dobře a bude moct pak nahradit mě. Nakonec jsem se rozhodla, že tahle sezóna co přijde bude moje poslední a tím chci ukončit svoji hokejovou "kariéru" a věnovat se jiným věcem. Taťka mi říkal, že mu to nevadí, že je to mé rozhodnutí, ale je rad, že budu hrát ještě tuhle sezónu co bude. Aria byla taky rada jelikož má v plánu s týmu odejít po nové sezóně a tak by ji prý bylo líto kdybych už hrát přestala. Já jsem v týmu rada, jen už se v hokeji nemám kam dal posouvat a navíc nepotřebuju jít extra do nějaký lepší ligy a vybudovat si na tom větší nějakou kariéru.

Abych nezapomněla, tak jsem si konečně před měsícem dokončila řidičsky zkoušky a tak už můžu normálně řídit. Vlastně celkově je teď pro mě spoustu věcí lehčích a jsem taková šťastnější. Sice je ze mě Dominik malinko na prášky, ale kdykoliv mu chybím, tak se mi v noci v krade do postele. Dostal od táty klíče od našeho domu takže už se tam cítí víc jak doma. Někdy se mi ráno ale stalo, ze jsem se vzbudila a lekla jsem se ho. Tak je docela strašidelný když člověk usíná sám a najednou sám ráno už není. Říkala jsem mu, že když se zas bude mít v plánu vkrást ke mě do postele, tak ať mě alespoň probudí.

Dnes mam přes čas. Je sobota a já jsem na cestě do práce. Mam u toho videohovor s Dominikem, který je momentálně u mě doma a je zklamanej z toho, že se semnou doma minul. Říkal, ale že už domu nepůjde. Takže přespí v mé posteli. Já se domu vrátím bohužel až tak kolem třetí ráno kdy bude spát. Taťka se vrací pak par hodin po mě. Má noční. Ben přišel v šest večer najedl se a šel rovnou spát. A tak Dom zabijí čas voláním semnou. Alespoň pro zatím. Říkal, že se ještě pojede stavit za kámošem na garáž a až se budu vracet tak dorazí i on. Tak snad mu to vyjde a neusne tam třeba.

Moc jsem toho v práci neměla, takže jsem skončila dřív a zajela za mou bývalou spolužačkou Amandou, která učí tance. Hrozně dlouho jsem netančila a tak jsem si chtěla připomenout jestli si vůbec ještě něco pamatuji. Zkusila jsem street a byla jsem překvapena, že jsem většinu kroku naši dřívější choreografie zvládal bez problému s paměti. Očividně se to nezapomíná. Pak jsem jela domu a napsala zprávu Domovi. Ten se u nás objevil do par minut. Dali jsme si společnou sprchu a šli spát

...

Říjen
Tenhle rok jsme začali tréninky v říjnu. S Dominikem jsem se znovu začala častěji vídat doma a hlavně na ledě. Doma jen ráno a večer. Oba chodíme do práce, takže se nám někdy stane, že se nevidíme za cely den vůbec. Třeba předevčírem jsem měla dlouhou a tak jsem dorazila domu až když už spal. No a včera se zas Dom minul semnou.

První tréninky mě bavili, ale ty další už pro mě byli docela náročný. První zápas jsme prohráli, ale jinak jsme to měli v kapse kdyby se na posledních několik minut nehrála přesilovka. Večer jsem pak padla unavená do postele a ráno se probudila jako první. Dominik spal u Bena, protože jsem se moc roztahovala a on mě nechtěl kvůli tomu budit. prý si prostě neměl kam lehnout. Další zápas jsme pak měli až koncem měsíce a ten už jsme naštěstí vyhráli. Trochu víc jsem tomu napomohla. 

Prosinec
Musím říct, že tenhle rok hrozně rychle utekl. Ani jsem se nestihla ohlédnout a už máme Vánoce. Tohle byli první Vánoce, kdy jsem s Dominikem a měla jsem menší problém s výběrem dárku a tak jsem mu vybrala dárek podle jeho přání. Byla to dovolená na horách i přesto, že ani jeden z nás moc nemusí zimu a neumí jezdit ani na lyžích a ani na snowbouardu. I když já alespoň na snowbouardu párkrát jela. Ale i tak jsme si to užili. Ráno jsme chodili na dobrá snídaně, odpoledne jsme sjeli pár menších kopců a večer si užili wellness. Vrátili jsme se domů úplně odpočatý a v klidu se vrátili do pracovního režimu. Dokonce jsme spolu začali chodit do fitka abychom hokej zvládali o něco líp a taky kvůli tomu pocitu po tom. 

Duben
Ke konci všech zápasů a tréninků jsem se pokoušela do toho dát vše. Pomohla jsem nám vyhrát několik zápasů abych při odchodu měla dobrý pocit. A taky hlavně kvůli tomu abych pak neměla výčitky a neřekla si, že tam zůstanu ještě další sezónu. Trávila jsem pak většinu svého volného času s jednou kamarádkou ze základky v tělocvičně a věnovala se tanci. 

S Dominikem jsme spolu rok a udělali si pěkné výročí. Mnohem více jsme se sblížili a postupně si začínáme hledat svoje zázemí. Já jsem si našla stálou práci v jedné firmě jako grafik dalo by se říct. Prostě vytvářím různé plakáty, návrhy (na buildboardy, firemní štíty atd.)