Hokejistka

Part 8

Dneska mám jít s Dominikem ven a po pravdě vůbec nevím co si vzít přece jen jdeme ven a neznám ho takže nevím co od něj čekat. Nevím co je lepší jestli džíny a nebo legíny? kašlu na to beru černý lehce po stranách vybledlí džíny tmavě modré tílko a přes to  černo šedou mikinu s kapucí. Sraz máme až v 7 ještě mám čas. Napadlo mě, že napíšu Emě, ale pochybuju, že bude mít čas si se mnou psát určitě je s Danem. Sedím na židli u svého stolu, který mám nalevo od vchodu na balkon. A s přemýšlení mě vytrhl Ben, který mi vtrhl do pokoje jak kdyby hořelo.

B: Tak co jak si dopadla ? (zeptal se mě nečekaně)
J: Záleží v čem myslíš?

Ben naklonil hlavu jak pes, který něco chce a koukal na mě výrazem jako "nedělej, že nevíš o čem mluvím"

J: Uvidíš já ještě nevím, teprve se chystám
B: On ti nic neřekl?...
J: Nic ti zatím říkat nebudu zařídil sis to tak počkej až se něco dít bude
B: Já se ho můžu zeptat
J: A co já s tím mám se zbláznit já ti prostě zatím nic neřeknu nech se překvapit, nebo se ho klidně zeptej divým se, že si šel nejprve zamnou místo toho aby si mu napsal
B: Fajn... nečekej, že ti pomůžu s maturou
J: já, ale tu pomoc nepotřebuju
B: Tak mi to řekni, aleee
J: Víš co já si najdu někoho kdo mi bude ochotnej pomoct alespoň s něčím bez toho abych mu řekla, že mě jeho kamarád pozval na rande
B: Vidíš jak to šlo
J: Vy jste všichni takový hajzlové to není možný

19:00

Je přesně 7 já se oblíkla a jelikož se nějak extra nemaluji tak jsem si dala jen řasenku a lehce lesk na rty.

jdu

křikla jsem na taťku, který něco dělal u hlavního vchodu na zahradě.

Už jsem se blížila k místu srazu. Po tom co jsem přešla na druhý chodník jsem ho zahlídla jak tam stojí chvíli se rozhlížel a pak si vzal do ruky mobil a nejspíš koukal na čas. ja vím jdu pozdě od našeho domu je to tak 10 minut cesty no záleží kudy jdu no. Je to jako když jsem šla za Danem, jenže teď jsem neběžela a nejdu tak sebevědomě, protože se tohle týká už jen mě

J: Jsem tu já vím jdu pozdě řekla jsem když jsem k němu došla
D: To si se cestou stavila ještě někde na drb ne?
J: Ne jen jsem to vzala jinudy než normálně chodím
Dom: Aha tak jdem teda?
J: Můžem

Šli jsme přes náměstí někam do neznáma. Pak jsme došli pro mě už ke známému parku. Jen tak jsme se mlčky procházeli dokud se mě nezeptal.

D: Co děláš ještě za sport kromě toho, že hraješ hokej
J: No dříve jsem hodně hrála basket, ale přes jaro a léto jsem jezdila asi dva roky na motorce
D: Cože takže motorkářka jo tak to si budeme rozumět a na který? na Chopperu nebo na cestovním motocyklu
J: Si blízko, ale týká se to motocrosu
D: Tak teď opravdu nevím co říct překvapila si mě a to dost
J: No jo ale už rok nejezdím
D: Cože to je škoda a proč ne? stalo se něco jako si to měla s hokejem nebo je to jiný
J: Je tam jiný důvod... (smrt)
D: Počkej řekni to ještě jednou to poslední
J: Smrt
D: Promiň tak já už se ptát nebudu
J: To je v pohodě nebyl to nikdo blízký

Bylo chvíli takové to trapné ticho.

J: A co ještě třeba rád děláš ty
D: Taky hraju hokej a někdy rád jezdím na kole.... hele nemáš hlad?
J: To je dobrý
D: Ne není pojď zajdem někam na burger a nebo pizzu, já vím, že hlad máš tvůj brácha mi říkal jaký si žrout
J: Neee
D: zvu tě