Hokejistka

Part 25 secret

O rok a půl později máme výročí dva a půl roku spolu

Dominik dnes po dlouhý době spal doma. Divila jsem se, ale neřešila jsem to. Prý má pro mě překvápko a tak mi dal instrukce.

Řekl mi jen, že můžu spát maximálně do desíti, takže jsem si nastavila pro jistotu budík. Další věc, hned jak se probudím, tak se mam obléknout do něčeho pohodlného, ale zároveň slušného. Nyní je něco kolem tři čtvrtě na deset a to znamená, že jsem se chystala vstávat, protože jsem si všimla, že jsem si včera zapomněla připravit věci co si vezmu na sebe. Stojím u skříně a je to poprvé co opravdu nevím co si mám vzít. Což se mi moc často nestává. Většinou popadnu rychle něco co se mi k sobě na první pohled hodí a jdu.

J: Bene? křikla jsem směrem k jeho pokoji
B: co máš za problém?
J: pojď sem prosím potřebuju pomoc
B: co je?
J: nevím co na sebe
B: a po mě chceš abych ti něco vybral?
J: Prosím jindy mi to dělala mamka, ale já tu pomoc fakt potřebuju jinak tu budu do zítra
B: No dobře tak co třeba .... Hele takhle... vytáhnu ty věci, které mě zaujmou a něco vybereme nebo to zkombinujeme
J: dobře
B: Víš co kašli na to vezmi si tohle černé tílko na ramínka a tmavě modrý teplákový kraťasy v tom se budeš cítit pohodlně 
J: Dobře díky
B: Původně jsem chtěl, aby sis vzala šaty, ale do nich tě nedostanu
j: Však mě znáš
B: no právě

Ben ví o všem. ví kam mě chce Dominik vzít, i co má v plánu. Taťka také ví co má Dom v plánu. Oblékla jsem se učesala vlasy a chtěla se na líčit, ale když jsem si vzala do ruky řasenku, tak mě Ben zastavil a vzal mi ji.

J: hej to je moje proč mi jí bereš jen si chci nanést alespoň jí cítím se pak líp
B: Ne žádný make-up
J: Dominik tě snad pověřil?
B: Ano věř mi, že pak ti to dojde proč jsem ti v tom měl zabránit... dělej pojď už
J: No jo už jdu

Jak budu vědět proč se nemám malovat. Teď jsem zmatená ještě víc než před tím. Chystám se dopít čaj když...

B: Áňo je tu Dominik křikl na mě Ben
J: Co? Už? Já...
B: dělej jdi
D: no dobré ráno
J: Čauky... tak co máš v plánu
D: Uvidíš sluší ti to jako vždy

Dal mi pusu a já nasedla do auta. Jeli jsme někam kde to vůbec neznám.

D: Aby si se alespoň malinko zorientovala tak ti řeknu, že zajdeme na oběd a co se bude dít k večeru už ti neprozradím.
J: Mám se bát?
D: není čeho... nikde vysoko s klauny nebudeme a pavouci tam taky nebudou
J: No dobře teď si mě malinko uklidnil, ale pořád nevím co se bude dít
D: to je dobře, protože to ani nemáš vědět a teď už se neptej a nech se překvapit dobře
J: Dobře budu ti věřit i přesto, že víš jak moc nemám ráda překvapení

Vjeli jsme někam na venkov. V tu chvíli mě napadlo, že bych se třeba mohla projet na koni, ale seděla jsem na něm jen asi dvakrát v životě a mám z koňů docela respekt, tak snad to bude něco jiného... Projeli jsme nějakou bránou a já už věděla, že to bude přesně to co jsem si myslela. Z dálky jsem viděla Ariu s jejím přítelem. Pamatuju si jak mi vyprávěla, že jako malá brala koně jako svojí vášeň, takže hádám, že mě bude vést ona. Zaparkovali jsme a já se na Dominika podívala.

J: I přesto, že oba víte jak na tom jsem jste mi domluvili tohle já se z vás zblázním.
D: Nemusíš mít strach Aria říkala, že ti dá své instrukce a spíš tě jen naučí se jich nebát. Prý si ale dáte menší vyjížďku... 
J: Nádhera

Došli jsme za nimi pozdravili se a já šla s Ariou do stájí. Před tím než jsme šli za koňmi mi Aria dala jezdecké legíny a já se převlékla. Pak jsme šli za koňmi.
Vybrala mi Ninu což je prý nejklidnější klisna a věří, že to s ní zvládnu nejlépe. Dala mi vestu helmu a ukázala mi jak nasadím ohlávku s otěžemi. Pak mi pomohla se sedlem. Nejprve mě s ní vedla v ohradě a pak po nějaké té hodince jsme se rozhodli, že to zkusíme. Přivedla si Faraona a vydali jsme se na cestu. Ještě teda než jsme vyjeli tak mi dala instrukce jak zatáčet brzdit a jak bych měla vysedávat. Chůzi a zatáčení jsme zvládli v pohodě. S klusem už to bylo horší. Občas jsem si narazila kostrč, protože jsem zapomněla vysednou. Po třech hodinách jsme se vrátili zpět a já teda musím říct, že až na menší chybky to bylo skvělý. Užila jsem si to. Když jsem slezla měla jsem úplně dřevěné nohy. Aria mi řekla ať si legíny nechám na sobě. Po odvedení a očištění koňů jsme šli za klukama do kavárny, která patřila k ranči. Sedla jsem si celkem vyřízená na židli.