Hokejistka

Part 14 Mum:(

Další den ráno jsem se pokusila vstát brzy a přitom nevzbudit Dominika byl to dost těžký úkol, protože mě "držel".
Bylo třičtvrtě na 7 ráno a já lezla pomalu s postele.

D: kam pak kam pak
Hned co to dořekl mě obejmul a svalil zpět na postel. Já se jen usmála a zeptala.
J: jakto že nespíš já se ještě snažím pomalu a potichu abych tě nevzbudila a ty už proste nespíš
D: spal jenže jsem cítil, že se plazíš pryč, tak se ptám kam pak mi chceš utéct
J: chtěla jsem zajít do práce kde pracuje nebo spis už pracovala mamka abych zjistila kde vlastně je a co s ní je
D: neříkala si, že je ti jedno kde je
J: ano to je, ale pořad je to moje máma . A asi přece jen jí mám ráda...
D: hmmmm a to musíš teď?
J: dokud je ráno pak jsou všude zacpi a těžko se člověk někam dostane... nekoukej tak na mě
D: a co když tě nepustím řekl a přitáhl si mě víc k sobě a přitulil se
J: tak se tam nedostanu a nepromluvím s ní
D: a budeš tu semnou?
J: hele tak takhle chci tam jít dokud mam ještě volno příští týden mam školu a pak práci tak jsem tam chtěla teď  s tebou se uvidím pořád to se nemusíš bát s ní nejspíš ne
D: já tě chápu, ale je mi líto, že mě musíš opustit takhle brzy
J: a co když ti slíbím, že dneska tam zajdu...cestou se stavím pro něco k jídlu a zítra nikam nepůjdu a zůstanu tu s tebou a klidně ani nevylezu s postele max pro jídlo to musíš pochopit
D: lákavá nabídka, ale... dobře tak pod podmínkou, že zítra vše necháš na mě a nikam nepůjdeš budeš tu ležet a nic nedělat
J: dobře přísahám, ale bude to pro mě záhul nikdy jsem nevydržela v posteli celý den
D: An
J: dobře přísahám na našeho psíka
D: dobře věřím ti... tak jdi už prosím tě než si to rozmyslím
J: děkuji si užasnej

Samozřejmě vše myslel ze srandy já to pochopila, ale příště to snad nechá být. Hned jak jsem vstala jsem se i oblékla a když jsem se ohlídla na Dominika Koukal na mě jak smutné štěně. Tak jsem se tedy k němu sehla a dala mu alespoň pusu což jsem dělat neměla, ale taky jsem to tušila, že to udělá. Ano svalil mě zas na postel, ale i když by člověk čekal, že mě odejít nenechá a prostě to skončí tak jako vždycky např. ve filmech tak mi řekl.

D: ne dobře já tě nechám jít
J: děkuji i když teď se mi moc nechce abych byla upřímná
D: ne zítra je na to cely den a máme ještě večer
J: já se s tebe zblázním fakt 
D: zblázníš a do koho 
J: no já nevím, ale do tebe rozhodně ne
D: nebud drzá nebo tě tam nepustím
J: ale když ty si mě teď.... ne fakt jdu radši 

Cestou jsem si koupila snídani a dala si čaj. Ráno bez snídaně a teplého pití nedokážu fungovat. Dojela jsem do mamky práce a zašla dovnitř. Na recepci jsem se zeptala na jméno mé mamky a zjistila jsem, že dala výpověď. Za jejím šéfem mě pustit nechtěla, ale přece jen jsem se tam dostala. Ohlásila jsem se jako dcera paní Prescotové. Její šéf vypadal dost mládě na šéfa mohlo mu být tak přes 20 - 26 víc ne.

(Š)ef: dobrý den vy jdete kvůli matce že?
(J)á: Ano chtěla jsem jen zjistit kde byla její poslední služební cesta. Kam cestovala.
Š: neměl bych roznášet informace, ale přece jen jste její dcera. A vůbec proč to potřebujete vědět
J: víte ona se nevrátila

Hned co jsem vstoupila do místnosti se mi moc ten šéf nelíbil. Ale ne vzhledově jen chováním. Furt se na mě culil a házel očkem. Proste semnou flirtoval.

Š: aha a vy teď jste díky tomu sama doma ?
J: to je jedno já chci jen vědět kde je
Š: já vím to už jste říkala, ale nejprve chci odpověď na mou otázku jste sama doma?
J: Ne a ani nevím proč vás to zajímá
Š: dobra a s kým tedy, když po mě chcete vědět kam vaše matka naposledy cestovala
J: já vůbec nevím proč bych vám to měla říkat J chci proste jej vědět kde je moje matka a nevím, že by jste k tomu potřeboval vědět s kým já jsem doma
Š: jen odpovězte a já vám to řeknu
J: no dobra jsem doma s tátou stačí už mi řeknete kde je má matka
Š: prosím posaďte se já se podívám do dokumentu