Hokejistka

Part 6 Problems

No super dnes je den kdy mám jít s Danem ven. Jelikož dnes školu nemám kvůli tomu, že musím na led tak mám takové smíšené pocity. Štěstí, že tam moc lidí nebude. Ale i tak mám jít ven s klukem do, kterého je bláznivě zabouchnutá má kamarádka

...

Došla jsem na stadion kde mě všichni s radostí přivítali. Převlékla jsem se a vyrazila na stadion za klukama. Hra probíhala celkem hladce.
Super vypadá to že bychom dnes mohli vyhrát. Dala jsem pár gólu, tak snad to protihráči neotočí.

Skončilo to 9:5 pro nás takže super. Vyhráli jsme. Ano. Tak na to, že jsem hrála po dlouhé době dobrý. Nečekala bych, že dám tolik gólů.

B: No super ségra to bych do tebe neřekl. (Přišel zamnou Ben.)

A(Aria): Já jsem ráda, že si zpět. Řekla mi má spoluhráčka a poplácala mě po zádech

J: Jo jasný já taky jsem ráda, že jsem zpět 

...

Dala jsem si sprchu a převlékla se do čistého. Vešla jsem na chodbu, kde čekal Ben. V kolik že mám ten sraz? Ve 2 a kolik je teď? Kouknu na mobil... 14:15 Cože? Jdu pozdě. Sakra. Dala jsem svou tašku Benovi a rozeběhla jsem se směrem k parku.
Vidím ho z dálky. Sedí na lavičce a rozhlíží se kolem sebe. Mezitím co kouká do mobilu na čas jsem zpomalila a vydýchala se. Doběhla jsem konečně k němu. Jsem nejspíš uřícená a možná i bude poznat, že jsem běžela, ale co už já ho sbalit nepotřebuju.

J:Čau promiň, že jdu pozdě byl...

D:Ahoj nevadí vím hrála si hokej, můj táta tam byl.. (usmál se)

J:Aha tak to jo... počkat jak víš, že hraju hokej..?

D: prostě to vím (řekl a hodil na mě kulišácký pohled)

J: Dobře takže mi to asi neřekneš chápu...byl si tam nejspíš a nebo sis o mě stihl získat info než jsem sem došla.

D:hele jelikož jsme se včera moc poznat nestihli jsem Dan ještě jednou... řekl, stoupl si a podal mi ruku

J:Jo Já vím já jsem Anastá... Anna to je kradší

D: jak víš? Jo počkat já zapomněl mě zná vlastně každej... (Ajéje pán s velikým egem)...Nemáš špatný jméno Anastázie

J:Hm.. díky, ale tady nejde o mě jo ani o tebe ja..

D: ...Tak teda o co jde? Proč tu jsme?

Usmál se a vycenil na mě zuby jak kobyla. Zase nemůžu říct, že má špatný zuby taky bych chtěla tak bílí perly jako má on.

J:Jde o jednu holku Dane. Řekla jsem a sedla si vedle něj na lavičku

D:Jo tak o holku říkáš a jak se jmenuje Anička? zasmál se

J:Ano a ona tě má už dlouho ráda.. počkat ne žádná Anička víš co říkej mi An[en] to bude lepší

D: No dobře (řekl s furt vyceněnýma zubama)

J:A bojí se ti to říct proto se tě chci zeptat...

D:Anoooo... 

J:Jestli by si s ní nechtěl třeba nikam zajít a poznat ji je to fajn holka, milá hodná, jen trochu stydlivá

D:Jo jasně rad s tebou někam zajdu, ale počkat my už vlastně venku jsme chytrý Anastázie

J:Počkej co ne já to myslím vážně ne semnou, ale s mou kamarádkou Emou, je...