Mery je typická 16-letá puberťačka. Má matku a nevlastního otce. Zdají se jako ideální rodinka. Ale není tomu tak. Mery je jak od otčíma tak od matky fyzicky trestána za každou blbost. I když nic neudělala. Díky tomu je dost zakřiknutá a všechno drž...
Z nějakého důvodu mi padl zrak na papírek od toho psychologa. Mám napsat? Nemám napsat? Tyhle otázky jsem si chvíli kladla. Nakonec jsem nabrala odvahu a něco mu napsala. Stejnak nepodepíše a...a to je jedno. Mobil jsem odložila na nabíječku a dělala jakože něco do školy. Nechci dopadnout ještě hůř.
David: Doma jsem se koukal na box a nějak furt myslel na tu Mery. Nepřišla mi, že by jí šikanovali. No zas nevypadala, že se nic neděje. Možná něco doma? Domácí týrání? Nebo...ne, takhle by to nezahrala. Nebo je jen nesmělá.
Nakonec jsem šel do sprchy. Když jsem vyšel, tak na mě čekalo překvapení. A to zpráva od Mery
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Byl jsem rád, že kývla aspoň na tohle. Nebudu jí do ničeho tlačit. Musím si nejdřív získat její důvěru. Ještě jsem jí napsal čas kdy má přijít. Sedl jsem si na postel a koukal na box jako doteď. Už jsem se těšil až přijde
Na druhý den jsem přišel až na druhou hodinu. Stejnak jsem neměl co dělat. Skoro. Krátce co jsem přišel, jsem musel jít pomáhat Emě do třídy🙄jako nová třídní měla nárok na pomocníka. Když jsem vešel, tak mi došlo, že je to třída ve které je Mery E- ,,No a když tady nebudu buď kvůli synovi nebo tak, tak tady s vámi tady David Hofbauer. Je to zároveň můj bratr a-" D- ,,Vím, že jsem skvělej ale takhle se mnou chválit nemusíš." řekl jsem se smíchem. Celá třída se začala smát. Pohled mi padl na Mery, která se nesměle smála E- ,,Davide!" D- ,,Klid. Jdi si udělat kafe, seznámím se." kývla a odešla. Já si sedl na její stůl a začal D- ,,Takže jsem David Hofbauer. Budu podle vaší třídní zástupce kdyby se jí nedalo. Kromě toho jsem i psycholog a...a to je asi vše. Teď vy." každý mi tam řekl jeho jméno a něco málo o sobě. Pak přišla řada na Mery M- ,,Tak jsem Mery a-" Honza- ,,Kdo?" Mery sklopila zrak a dělala, že tady není D- ,,Hej! Mery klid a mluv, ano?" kývla M- ,,A nic speciálního. Jen ráda čtu." D- ,,Dobře." usmál jsem se a pokračoval. Nakonec to bylo a povídali jsme si tak...no řekněme jako nějací známí. Pak se ozvala jedna holka, která celý čas na mě dělala oči. Jako nebyla jedna ale i tak nejvíce právě ona Ni- ,,A máme ještě otázku." D- ,,Jakou?" Ni- ,,Máte někoho?" bylo mi jasný, že se jim začínal líbit. Ale na nějaké studentky jsem neměl ani pomyšlení. A tak jsem řekl milosrdnou lež D- ,,Ano." Ni- ,,Mám úzkosti." D- ,,Tak přijď. Pokud si ale budete vymýšlet nějaké blbosti tak vás nahlasím a bude to řešit ředitel. Samotného by mě to nenapadlo ale kázal to samotný ředitel." Ni- ,,A nechcete jít někdy s námi někam?" D- ,,Nemám zájem trávit s nějakými studentkami čas." řekl jsem a všichni stichli. Když jsem se kouknul na Mery, tak se koukala jinam. Jako kdyby jí bylo trapně. Nechápal jsem proč Jak dopadne sezení?
