Psycholog

8. Terapii

M- ,,Já nechci aby to bylo ještě horší."
D- ,,Toho se neboj...jsem tu pro tebe."
M- ,,Stejnak všechno jen kazím a jsem k ničemu. Nikomu chybět nebudu." zvedla se a chtěla utéct. Naštěstí jsem jí stihl chytit za ruku a zastavit
D- ,,To kdo ti říká takovéhle sračky?"
M- ,,Já nemůžu." rozplakala se. Nevím co mi to napadlo ale hned jsem jí obejmul a hladil po zádech
D- ,,Kliiid...jsme tu jen my dva. A to co řekneš tady, tak tady i zůstane, dobře?" kývla a společně se mnou si sedla. Seděla vedle mě ale od tý doby co jsem jí pustil, mě držela za ruku. A nemůžu říct, že by mi to vadilo
M- ,,Máma...a on. Ve škole ani nevědí, že jsem. Jen Lucka."
D- ,,Co se děje doma?"
M- ,,..."
D- ,,Mery prosím."
M- ,,Mlátí mě. Když zapomenu umýt ráno v rychlosti hrnek nebo....nebo jen zapomenu vysát. I když nic neudělám jako ve smyslu, že všechno je tak jak má být a...a jim se něco nevydaří tak taky...doufala jsem, že...že když se začnu nějak ubližovat, tak...tak si zvyknu. Já chci konec...nikdo mě nemá rád...i s Luckou jsme se pohádali. Nikdy mi neodpustí."
D- ,,Mery." rychle jsem jí obejmul. I když jsem měl na škole prax nebo tak, tak nikdy to nebylo takhle silný. Většinou měli lidi oporu v rodině. A Mery ta její ubližuje...no zároveň jsem si uvědomoval jak mi věří. Nikomu, ani Lucce se nesvěřila co se děje. A mně ano.
Kolísal jsem s ní ze strany na stranu a snažil utěšit. Pak jsem si ale uvědomil, že tam čeká ta její střelená matka🙄
D- ,,Mery a kde bydlíš?"
M- ,,V paneláku...první poschodí. Proč?"
D- ,,A nemůžeš utéct?"
M- ,,Nemám jít kam."
D- ,,Lucka?"
M- ,,Nebavíme se...přehnala jsem to."
D- ,,Hlavně si NIC nevyčítej, ano?" kývla a dál jsem jí hladil po zádech ,,Počkej tady." zvedl jsem se a šel za tou její matkou 
A- ,,Tak?!"
D- ,,Budu mít zbytek dne s ní terapii."
A- ,,To až tak?! Taková ostuda."
D- ,,A zamysleli jste se, že by jste byla na ní hodná a pomohla jí?!"
A- ,,A proč jako. Nezaslouží si to."
D- ,,Jděte...zvládnu to s ní sám."
A- ,,Dobře. A neplatí se, že ne?"
D- ,,Ehm-"
A- ,,Kdyby jo, tak zaplatím jinak." řekla svůdným hlasem a vystrkovala z výstřihu svoje prsa
D- ,,Jsem na mladší."
A- ,,Já jsem jako mladá."
D- ,,Kdyby jo tak by se mi dávno postavil...jako z Mery." v tomhle momentě přistála facka
A- ,,Jak se ti takové prase může líbit." odešla. Bylo mi to jedno a vrátil jsem se za Mery
M- ,,Mrzí mě to."
D- ,,Co?"
M- ,,Ta facka." řekla smutně
D- ,,To neřeš. Ty jsi krásná a normální. Tvoje matka je nějaká babka a prosti...no nic."
M- ,,Zbytek dne-"
D- ,,Budeš tady a odpočineš si. Řeknu to Emě."
M- ,,Děkuju moc. Jste na mě až moc hodný."
D- ,,Jen tak jak si zasloužíš." usmál jsem se a ona pousmála ,,Chceš si lehnout? Nebo máš hlad?"
M- ,,Ne, děkuju."
D- ,,Pohybuj se v téhle místnosti kde chceš. Budu dělat něco na notebooku, okej?"
M- ,,Ok."
Stane se ještě něco?