I'll Be Your Detonator

[21] How could I live before

Andy

Hrajeme v Paříži. V Berlíně, Amsterdamu, Kodani, Vídni, Bernu, Římě... Uplyne týden a já nedělám nic, jenom se pohybuju z postele na pódium vstříc světlům a šumu reproduktorů, řevu davu. Její oči mě pronásledují kamkoliv se podívám. Čekám na ni. Čekám na ni v Oslu, ve Stockholmu a v Budapešti. Týden a potom měsíc a potom na letišti, když se na twitteru oficiálně loučím s Evropou. Loučím se s ní, s nadějí, že se objeví za přepážkou u pasové kontroly a řekne moje jméno. Její duch stoupá po schodech, mává ze všech letadel zvedajících se k nebi, volá moje jméno z kaváren a brouká si Scorpions hned na vedlejší sedačce. Je všude. Není nikde.

Uplynou dva měsíce, než turné ukončíme v Moskvě tří hodinovou show. Ani jedna jediná zpráva. Ani jeden telefonát. Ani záchvěv někde hluboko ve mně.

"Tohle bylo něco," zakření se Ashley do zrcadla ve veliké koupelně v našem hotelovém pokoji. Kolem pasu má jenom ručník a nepřestává něco ťukat do mobilu.

"Jsem rád, že to vyšlo," přikývnu a otupěle sleduju kapky vody pomalu rozmazávající tužku na oči po mých tvářích.

"Kdy chceš zase začít koncertovat? Neber to tak, že tě do toho chci tlačit..."

"V pohodě. Chci pokračovat co nejdřív," souhlasím tiše.

"Vážně?"

"Jo, vážně."

"Myslel jsem..."

"Myslel jsi špatně," zamračím se a s ručníkem kolem ramen z koupelny odejdu.

Celou dobu... ty dva měsíce... jsem musel směřovat k tomuhle momentu. Letiště v LA je plné lidí a taky našich fanoušků. Neustále mě pronásleduje myšlenka, proč tady můžou být všichni na světě, jenom Hanley ne. Proč její blond vlasy nemůžou rozzářit dav všech ostatních lidí, proč se naše oči nemůžou sejít napůl cesty, proč nemůžu objímat ji místo kohokoliv dalšího. Vím, jak hrozně nefér to je. Dávám tohle všechno šťastně vypadajícím lidem před letištěm a sleduju taxíky, modlíc se, že se už brzo dostanu domů.

Musím do nahrávacího studia.

"Už brzo začneme další turné po Americe," slíbím s křivým úsměvem a někdo mi podstrčí plakát k podepsání. Přikývnu a konečně nastoupím do taxíku.

"Takže...," odkašle si Jake a zabrnká na kytaru pár akordů, "jsme tu jen my dva."

"Ehm, jo," připustím a rozhlédnu se po tolik známém studiu. Když jsme to tady koupili, nebylo tu nic než stará černá sedačka jako z filmu pro dospělé a strhané tapety. Teď je tu všechno, včetně baru, na kterém Ashley trval už od začátku.

"Předpokládám, že o tom nikdo další neví," nadzvedne Jake jedno obočí, "takže se o tom asi nemám zmiňovat...?"

"Bylo by to milý," souhlasím a trochu nejistě si upravím výšku mikrofonu tak, abych mohl sedět na vysoké barové stoličce a nemusel stát.

"Řekneš mi, o co jde?"

"Napsal jsem...," zkusím to.

"Proč o tom nikdo nemá vědět, Andy?"

"Nemám tušení, co to dělám," povzdechnu si, "ale potřebuju... potřebuju, aby mě ty papíry přestaly strašit. Ty slova..."

"Dobře. Máš noty?"

"Zhruba," usměju se opatrně.

"Jako s kapelou?" zeptá se. Znamená to zkoušet to - pokus a omyl, dokud s tím nejsme všichni spokojení. Přikývnu.

"Zkusím do toho rovnou něco přidat," zašklebí se Jake, "tohle ti nikdy nešlo."

Poslouchám melodii, která nejdřív jen vybrnkává. Akustická kytara jemně rozechvívá podlahu, přidává na tempu až do refrénu, který se Jake nevím proč rozhodl nechat tak, jak jsem ho napsal já. Na tváři se mu usadí soustředěný výraz.

"Je to...," podívá se na mě váhavě.

"Nejsem si jistej," přiznám. Je to jako nahrávat poprvé.

"Je to strašně silný," dořekne. "Ještě přidám, zpívej do toho tak, jak jsi to napsal."

"Chtělo by to ještě doladit," bráním se.

"Tak jak jsi to napsal, Andy," trvá na svém a začne znovu od začátku, pohled upřený na mě.

"My silly world," začnu rozechvěle, hlas mi skřípe jako rozladěná kytara, "failed on you

I can't ever find what I had

when you slept next to me."

"A teď přidej taky."

"And the smell of nice moments

only lives locked in my dreams.

I can't be myself anymore."

"Myslím, že by to klidně šlo i s elektrikou," zatváří se Jake potěšeně, "přidat to do refrénu k akustické kytaře... nic víc to nepotřebuje."

"When I'm loosing, 

I can't see and I'm looking for you

I just know,

you're gone.

So come back, you're the only one,

and let me want 

you back."

"Myslím, že to můžem začít nahrávat na pevno," řekne Jake.

***

mám pocit, že je to jedna z nejslabších částí, co jsem kdy napsala, ale potřebovala jsem se přes to dostat. díky, že čtete a mějte se hezky (:

btw. text Andyho písničky je překlad písničky Odkaz od The Paranoid, není to čistě moje práce, jak jsem se zvládla přesvědčit, textař ze mě asi nebude :D