I'll Be Your Detonator

[06] Throw the dice, take a chance

Andy

"Řekni mi jeden jedinej důvod, proč bych tě neměl zabít," zamračím se na CCho, zatímco zoufale zkouším poskládat zbytky svého telefonu dohromady. Sedíme v kavárně pár bloků od našeho hotelu a kluk za pultem si nás dost nedůvěřivě prohlíží.

"Jsem nejlepší bubeník na světě," zakření se CC vesele.

"Rozbil jsi mi mobil," zatvářím se zdrceně a definitivně vzdám všechny pokusy o umělé dýchání nebo jakýkoliv jiný způsob resuscitace. "To je skoro vražda."

"Ještě, že mě nikdo neviděl. Takhle je to tvrzení proti tvrzení... navíc jsi mi vlepil. Je to taky trochu tvoje vina," dobírá si mě, "ale neboj, ta holka určitě počká."

"Cože? To snad ne... to není kvůli nějaké fanynce," zamračím se a kluk za pultem si nás znovu trochu vyděšeně prohlédne. Uznávám, vypadáme trochu jinak, než většina lidí, které v tuhle ranní dobu ve městě můžete potkat, ale... vlastně se nelišíme až tak moc. Stejně jako ostatní, i my řešíme čistě pracovní věci, taky jsme oblečení přesně jako do práce a tak vůbec... I když do kanceláře by nás nenacpal snad nikdo. 

"Určitě by ses tolik nerozčiloval, kdyby se to stalo jindy," trvá CC na svém. Začíná mě s tím pěkně štvát. Chci trucovat, ale s ním se to prostě nedá...

"Měl jsem ten mobil rád. Byl to fajn mobil, CC. Myslím, že jeden z nejlepších, co jsem kdy měl. Možná ten vůbec nejlepší..."

"Měl jsi ho sotva půl roku," nadzvedne obočí.

"Nemůžu za to, že ten poslední mi vypadnul na pódiu a Jakea mi na něj dupnul...," odkašlu si. Je pravda, že telefony ztrácím a ničím skoro pravidelně, popřípadě se toho statečně chopí někdo jiný z kluků. Ale přece za to nebudu CCho ještě chválit?

"Nebo že mi ten ještě před tím ukradla ta fanynka, co potom obtěžovala Ashleyho po telefonu," dodám a oba se nad tou vzpomínkou musíme škodolibě ušklíbnout. 

"Nebo že ten ještě před tím zažil super vířivku..."

"Jo. To mi připomíná, že tohle už je alespoň podruhé, co za to můžeš ty," zkřížím si ruce na hrudníku. Tehdy jsme se na nějaké oslavě - už ani nevím, jestli to byli narozeniny, nebo konec turné, nebo jeho začátek, nebo něco na ten způsob - hrozně opili a CCho s Jinxxem nenapadlo nic lepšího, než mi pomalovat obličej růžovou barvou, zpívat Forever od KISS a nakonec mě hodit do vířivky. Já, ani Craig Mabbitt z Escape The Fate, který se tam, ani nevím jak, ocitnul taky, jsme z toho nebyli zrovna nadšení. 

CC se zrovna nadechne, aby mohl přijít s dalším argumentem, když mi na rameno zaklepe ten kluk, co tu obsluhuje. 

"Ehm, mohl bych se zeptat...?" odkašle si.

"Jo, už zaplatíme," ušklíbne se trochu CC. 

"No, já... myslel jsem... nehrajete vy v nějaké skupině?" 

"Čistě náhodou v jedné jo," zasměju se křečovitě a málem nahlas vyjeknu, když mě CC pod stolem kopne do lýtka. Blbec.

"Black Veil Brides?"

"No... jo, přesně v té."

"Vůbec bych vás nepoznal. Od té doby, co už si neděláte make-up a tak... docela jste se změnili, ne? Teda... to jsem nemyslel zle, samozřejmě, vaše hudba musí být pořád stejně dobrá, ale... nechcete se zase vrátit k těm dlouhým vlasům a takovým věcem?"

Nádech. Výdech.

"No, proč ne? Fajn typ," vytáhnu z kapsy zmuchlanou bankovku, hodím ji na stůl a nechám toho kluka, CCho a v tu chvíli ještě pár dalších zvědavě vypadajících lidí v kavárně. Vlastně už ani nemám chuť práskat dveřma.

Když zaklepu na dveře hotelovýho pokoje, na chvíli mám skoro strach, že mi kluci neotevřou. Ash dveře rozrazí dokořán a vtáhne mě dovnitř, chvíli skoro vypadá odhodlaný dát mi pár facek.

"Mám na tebe dýchnout?" vydechnu a samotného mě překvapí, jak drze můj hlas zní. 

"Teď už ani nemusíš," pokrčí rameny, jako kdyby mu to bylo úplně jedno a nechá mě stát v té pofiderní předsíňce samotnýho.

"Nic jsem neudělal! Nic!" 

"Neřvi tady!" zahuláká na zpátek a sedne si na postel. 

"Už mě to nebaví, chápeš? Já už takhle nechci dál," sednu si na zem, rukama si promnu oči. V hlavě mi šumí a prsty mám úplně ledové. Chvíli musím přemýšlet, jestli jsem se náhodou nerozbrečel, protože Ashley je podezřele dlouho zticha.

"Co ti na to mám říct? Chceš začít dělat hip hop, nebo být baletka, nebo co? Místo abys to nějak normálně vyřešil, ožereš se. Nikomu nic neřekneš, akorát se užíráš, tak co podle tebe máme udělat? Já ti do tvý podělaný hlavy nevidím, Andy," řekne mi a já mám chuť se schovat před podtónem znechucení v jeho hlase.

"Kde jsi byl tak dlouho?" zeptá se o něco mírněji a ignoruje můj záchvat smíchu, když tahám plastovou krabičku z kapsy kožené bundy. 

"Jestli mě budeš žádat o ruku, asi ti rozbiju hubu," zasměje se.

"Byl jsme si koupit mobil," řeknu.

"Předtím, nebo až potom, co ses tak zřídil?" zatváří se překvapeně.

"Až potom. Přišla mi zpráva," zamžikám, jak mě v očích zaštípou slzy. "Od jedné holky. Jmenuje se Hanley. Prý to bude fajn."

***

Díky za read, votes a komentáře :) omlouvám se, že to trvá delší dobu, než jsem původně slibovala, ale nemám poslední dobou moc náladu psát... Každopádně, prosím komentujte, chci vědět, jestli se líbí, nebo ne, ráda uslyším kritiku :) Vaše Lull.